Básnická sbírka o Brně je plná klasiků, kuriozit i „poezie na první dobrou“

UMĚNÍ & KRITIKA - Povrch Brna, té projímavé přehradní sedimentační jímky, té bašty prázdných slov komunálních politiků, je natolik drásavě rozvrásněn oslepující industriální krásou, že stojí za to básníkům z nejrůznějších koutů světa - například Ivanu Schneedorferovi až z dalekého kanadského poloostrova Tsawwassen - napsat o Brně pro regionální přílohu MF DNES báseň.

Kdybych vstoupil do Kauflandu, byl bych v Brně | foto: archiv

To píše v doslovu knihy Kdybych vstoupil do Kauflandu, byl bych v Brně Dora Kaprálová, která nejdříve pro řečenou novinovou přílohu básně od oslovených básníků vyzískala a pak je do Větrnými mlýny právě vydané knihy sestavila.

Brno - město pro poety

Pro MF DNES je sbírala dva roky. "S takovou zvláštní radostí, že vlastně provozuju uvnitř novin záškodnickou činnost, mě bavila i ta úřednicko manažerská práce prohánět básníky," oceňuje Kaprálová, která už dva roky žije v Německu, "bezmála punkerský nápad" vedení redakce věnovat Brnu z drtivé většiny původní a dosud neotištěné verše.

Brno jako město pro básníky vrcholně inspirativní není samozřejmě ani nový, ani nečekaný fenomén. Ve štatlu, jehož geniu loci věnovali své verše Ivan Blatný, František Halas, Jan Skácel, Oldřich Mikulášek nebo Vítězslav Nezval, logicky na stálou nadnormativní koncentraci poetů navázaly celorepublikové aktivity posledních dvaceti let: každoroční plavba Lodi literátů, z Brna organizovaný mezinárodní básnický festival Poezie bez hranic, setkávání básníků na Bítově nebo soutěž v přednesu vlastní poezie slam poetry, abychom zmínili ty hlavní, spojené zejména s brněnským nakladatelstvím Petrov (dnes Druhé město), jmenovitě s Martinem Pluháčkem (dnes Reinerem).

josef sládek

Brno

Máš tvář jak žena nemocemi utýraná
a přec tě stále zdobí dosti šperků
když polibky tě zdraví slunce zrána,
tvé střechy věže na Špilberku

Na Zelném trhu je dnes ticho
neslyším smích a pokřik panímám,
město má prázdné břicho,
je jiné než na které vzpomínám

V ulici pláčem omývané
potkal jsem stín Petrova
zvony nad krajem lkají,
na hroby přátel dal jsem rudý rozmarýn,
v hospodách kamarádi už víc nezpívají

A dosvědčují to i sborníky "brněnských" básní Po městě, jež je mi souzeno (Weles, Brno 2007), právě ukončená, hojně obeslaná soutěž o nejlepší brněnskou báseň Sedmikráska (pořádaná nakladatelstvím Host) či chystaná sbírka veršů čtyřicítky poetů o vycpaném mamutovi v brněnském Anthroposu.

Právě vydaná knížka Kdybych vstoupil do Kauflandu... reflektuje kořeny brněnského básnického fenoménu zařazením starších veršů "čítankových" tvůrců.

Historii brněnského básnictví mapuje dále básněmi "knížete brněnské bohémy" Jana Nováka, prokletého básníka Pavla Ambrože-Homéra či osobnostmi typu režiséra J. A. Pitínského, Arnošta Goldflama, Víta Slívy, Pavla Švandy, Violy Fischerové, Ludvíka Kundery, Karla Křepelky a dalších.

Dorou Kaprálovou oslovení básníci psali pro MF DNES zcela původní verše většinou "pěkně zčerstva".

"V tom smyslu byl rekordmanem pražský básník Vít Kremlička, který mi během dvanácti minut od odeslání e-mailové prosby napsal údernou říkanku: Když se blížím k Brnu/ zjihlý vášní trnu/ Spatřuji tam srnu/ kterak čichá k drnu," vzpomíná v úvodu sbírky Kaprálová.

Tomáš Kafka

Far away Farda

Ať Zetor nebo Kometa,
Brno je v hokeji
předobraz Hamleta.
To be or to Bobby?
Fardu chytaj mdloby,
Nadrchal...
dávno již dochytal.
V Brně jsou hokeje
osamělé hobby.

I když někteří poetové na objednávku, přesně zadané téma a ještě poměrně rychle vrcholnou poezii nevyplodí, soubor má každopádně svou literárně-výzkumnou hodnotu. A naštěstí většinou i hodnotu čistě literární.

Což lze nejspíš vysvětlit vhledem Kaprálové (také básnířky a dcery básníka Zena Kaprála) do soudobé česky píšící poetické scény a Brnem coby jednoznačně inspirativním tématem dnešních poetů.

Kvalita i zvláštnůstky

"Na přímý dotaz se nakonec ozvalo tolik veršotepců, že to umožnilo vznik této antologie, ba dokonce se ani všechny texty do knižního vydání nedostaly," předesílá editorka Dora Kaprálová k jedinému pravidlu, jímž se vydavatelé přísně řídili: básně musely vyjít v letech 2006 a 2007 na stránce MF DNES.

Štěpán Kafka

Střet generací

Plachý a Pitínský Daněk
Dohnal
a Rozbořil Donutilovi Polívku
Nejsme tu pro legraci
generace střihla generaci
stárnout v Brně
se nevyplácí

Konečný výběr vytěžil z "nevázané" a tématem Brna "zatěžkané" akce zvláštnůstky, jako je snad jediná "politická" báseň eroticko-katolického poety Jiřího Kuběny, kterou napsal coby sedmnáctiletý v roce 1953, velmi současný kousek "esteticky zavilého, přísného a temného knížete slov" Jiřího Dynky, jehož báseň dala sbírce jméno, rytmický hymnus rappera Oty Klempíře.

Nebo také jedna z "nejbrněnštějších" básní zcela nevystopovatelného Josefa Sládka, jehož verše z mnichovské soukromé sbírky přivezl do brněnské redakce švýcarský exulant, nebo úplná prvotina-haiku česko-japonského architekta Osamu Okamury.

Ivan Wernisch

Brno

Po štatlu kráčí Svatopluk Čech.
Potkává samé hidalgy.
Pořád aby pozvedával klobouk.
Teprve nádraží ho rozveselí.
Usedá na lavičku a otírá si čelo.
Čeká až přisupí jeho rychlovlak.
Pak už bude mít Prahu
na dosah ruky
a úmornou cestu za sebou.
Moravský lid působí ovšem
pokaždé hlučně.
Tak přemítá.

Kniha přináší i důkaz, že opravdu proslulý básník ke své oblíbenosti nepřišel náhodně: nalezneme zde nadprůměrné verše Ivana Wernische nebo chytlavé básně J. H. Krchovského.

Nepopiratelným bonusem knižního vydání je ale kromě předmluvy a doslovu Dory Kaprálové nápaditá grafická úprava výtvarnice Kateřiny Wewiorové.

V rámci "topografie města, které není", již Dora Kaprálová velmi poeticky vysvětluje v doslovu knihy, vystavěla výtvarnice grafické řešení publikace na půdorysu plánu města Brna osídleného básníky ze sbírky.

Přebal tedy tvoří rozložitelný veleplán města s portréty poetů, jejichž medailonky najdete na konci knihy podle souřadnic z oné mapy. Stejný odkaz nese samostatná stránka před každou básní.

A kniha se tohoto "topografického řešení" drží i v detailech, které obohatily původní nápad "zmapovat Brno a složit mu nové básně" do podoby jedné z nejvtipněji a výtvarně nejoriginálněji řešených knih dneška.

Jiří Kuběna

Zápotocký v Brně

Prezident táhne do města
Jako Kublaj Chán s oslíma ušima
Dobývaje jeho brány

Hle už je na Veselé na České už je v Brně
Na Forum Triangularum vstoupil dnes
S oslíma ušima

Dole promenují se davy
Vlajky vlají jako pestré fábory v Bagdadu
On vítězný Kublaj Chán dobývá tohoto Města