Sezení u počítače a nekončící koukání do monitoru při řazení jedniček a nul ve virtuálním světě. Studenta brněnského Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše přesně to nebavilo. Talentovaný mladý vědec si tak prostě našel způsob, jak svým zapálením pro informatiku ovlivnit skutečný svět - pustil se do robotiky.
Dnes čerstvý maturant vyhrává zahraniční soutěže a do vzduchu posílá dálkově řízená letadélka vlastního návrhu. Právě díky svému umu nedávno dostal nabídku spolupracovat v brněnské firmě Honeywell na řídicích součástkách Boeingu 787.
"Letové karty, které řídí celé letadlo, se musí nějak testovat. Pomáhám vytvořit funkční model boeingu, který řídicí součástky může nést," vykresluje Said.
Kroužek mu nestačil, tak si napsal simulátor
Nadaný vědec, který se teď chystá na svůj první semestr na Masarykově univerzitě, se do robotiky ponořil na střední škole.
"Na robotice je ohromující, že to není jenom práce u počítače. Na začátku mě fascinovalo, že jsem najednou měl v ruce destičku s kolečky, do které šel můj napsaný program nahrát, a ono to pak třeba dokázalo jezdit samo po stole a nespadnout z něj dolů," vykládá Said o svých začátcích v robotickém kroužku.
Brzy mu ale podobné pokusy přestaly stačit, a tak se přeci jenom uchýlil do počítačového světa. "Zkoušet, co jsem vymyslel, se na pár skutečných robotech dalo jen jednou týdně v kroužku. Napsal jsem tak vlastní simulátor, který mnohem větším počtem robotů pohyboval podle mých příkazů ve virtuálnu," vysvětluje Said.
S projektem se mu podařilo vyhrát středoškolskou odbornou soutěž i získat grant Jihomoravského centra pro mezinárodní mobilitu.
A přicházely i další úspěchy. Said třeba přebíral v aule Helsinské univerzity ve Finsku cenu Evropské unie pro mladé vědce a byl na stáži v evropském výzkumném centru v italské Ispře.
Létání na chytrý telefon
To už měl ale nadaný středoškolák v hlavě další projekt. Saidovo dálkově ovládané letadlo dnes umí natáčet šrumec na zemi, přijímat příkazy po internetu i hlásit pilotovi na zemi svou polohu. Třeba od amerických špionážních bezpilotních letadel za miliony dolarů se ale přeci jen liší. Said ho jako svůj nejnovější projekt staví za pár tisíc korun.
"Základem je koupený poměrně levný větroň. Všechny ty důležité funkce levně zajistí chytrý telefon, který k modelu na dobu letu přimontuji," nadšeně popisuje Said.
Že o mobil přijde při nárazu do země, se přitom nebojí. Když pilot zazmatkuje nebo se přeruší spojení, řízení díky Saidovu programování převezme samo letadélko a přistane na předem zadaném místě či krouží ve vzduchu.
"V robotice je ale potřeba počítat se vším. Když to přes to všechno naperu do země, jistí to obal z polystyrenu," směje se Said a plánuje vývoj dalších pokročilejších modelů. Tentokrát už v bádání bude pokračovat na vysoké škole.
