Na slavnostní křest známky přijela do vyškovského muzea desítka badatelů ze saúdské Arábie.
"Poznatky Aloise Musila jsou pro ně stále velmi cenné a v našem muzeum je velká část jeho pozůstalosti. Požádali nás, jestli bychom nemohli velkou část jeho korespondence, deníků, do kterých si zapisoval poznámky z cest i dalších dokumentů okopírovat a poskytnout jim je k dalšímu bádání," uvedl ředitel Muzea Vyškovska František Korvas.
Některé předměty, které používal nebo přivezl z cest, vystavuje muzeum v expozici Aloise Musila a postupně tuto obsáhlou sbírku dál doplňuje. "Nedávno nám jeho rodina věnovala i fotoaparát, kterým pořizoval snímky z cest," pochlubil se František Korvas.
Objevil dnešní památku UNESCO
Katolický kněz a profesor Alois Musil byl český orientalista, biblista, cestovatel, etnograf a spisovatel. Je považován za jednoho z největších orientalistů a arabistů přelomu 19. a 20. století. Při svých výzkumech v Jordánsku v okolí skalního města Petry objevil roku 1898 pouštní palác Kusejr Amra s barevnými freskami, což vzbudilo světovou senzaci (palác je od roku 1985 památkou UNESCO).
Počátkem 20. století se stal profesorem na olomoucké a vídeňské univerzitě. S podporou vědeckých ústavů podnikl v letech 1908 až 1912 několik dlouhých cest do Palestiny, Sýrie a Iráku, kde prováděl topografický výzkum, studoval předislámské a islámské archeologické památky, etnografii a folklor a vytvořil první použitelné podrobné mapy této oblasti.
V severní Arábii žil dlouhodobě u beduínského kmene Rwala a stal se jeho členem pod jménem šejch Músa ar Rueili. Studoval i místní jazyky, a protože byl výjimečně nadaný, ovládal kromě klasických i moderních světových jazyků pětatřicet arabských nářečí.
Podporoval ho Tomáš Garrigue Masaryk, byl zpovědníkem císařovny Zity. Získal tak i politický vliv a zasadil se například o amnestii významných českých politiků a účastníků vzpoury v Boce Kotorské.
Zemřel roku 1944 v obci Otryby u Českého Šternberka a roku 1986 byly jeho ostatky převezeny do Rychtářova.
