Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Bienále jde dnes poněkud šejdrem

  10:08aktualizováno  10:08
Poslední týden mohou Brňané navštívit 23. mezinárodní bienále grafického designu Brno 2008. Jeho původní zakladatel, sám grafik a malíř, letos osmaosmdesátiletý Jan Rajlich, požádal před časem stálého pořadatele bienále, Moravskou galerii, o zrušení čestného předsednictví této přehlídky.

Jan Railich | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Bienále skončí 19. října. Se světově proslulým designérem, který srostl se zprvu nemilovaným Brnem, aby jej proslavil ve světě grafického designu, jsme hovořili nejen o důvodech tohoto kroku.

V roce 1963 jste inicioval a založil nejstarší mezinárodní přehlídku grafického designu tohoto typu na světě, která se dodnes koná pod názvem Bienále Brno. Jak vás to napadlo?
Američané měli podobnou soutěž a přehlídku, o které jsem věděl, a když jsem v Praze po válce viděl výstavu slovanské grafiky, napadla mne poprvé myšlenka na bienále.

Trvalo ovšem ještě řádku let, než se v tom smyslu dalo něco podniknout. Ale stále mi to vrtalo hlavou, takže když byl novým ředitelem Moravské galerie jmenován mladý Jiří Hlušička, přišel jsem za ním už s určitým nápadem.

Jste rodem Jihočech z Dírné u Tábora, vystudoval jste Baťovu uměleckou školu ve Zlíně, jak vás pro roli pořadatele této přehlídky napadla právě Moravská galerie v Brně?
Protože se ze mne mezitím stal brněnský patriot, i když ze Zlína jsem to bral ještě oklikou přes Český Těšín, Šumavu, znovu Zlín a teprve pak Brno. Což bylo město, o němž jsem jako mladík prohlašoval, že v něm tedy rozhodně skončit nechci.

Když jsem totiž za války jezdil do zlínské školy, musel jsem právě v Brně přesedat, a protože jsem zde měl chvíli čas, vždycky jsem vyrazil do města, které bylo plné haknkrajců. Nic mne zde nezaujalo, připadalo mi to tu zkrátka ošklivé.

Čím si vás Brno nakonec usmířilo?
Tím, čemu se říká genius loci, což je celý složitý souhrn okolností a vlastností včetně místa, na kterém město leží...

Vizuálně jste se na podobě města hodně podepsal. Brněnská hvězdárna a planetárium dodnes používají právě vaše logo i plakáty, jednotný styl jste vtiskl grafice Brněnských veletrhů a výstav, vaše neony zářily nad pověstnou Rybí jídelnou v Běhounské, nad Florou, Obnovou, Sigmou, Tiskem a dalšími. Spolupracoval jste i na podobě hotelu Myslivna nebo Internationalu v Husově.
Pro International jsme se Sylvou Lacinovou vytvořili vlys "ptáčků v lese", betonový reliéf slunce na straně k Besednímu domu nebo jsem ve spolupráci s Františkem Chmelařem navrhl barevné sgrafito pro stěnu v tamní restauraci a pár dalších věcí.

Z řešení Myslivny dnes už asi zůstal jenom fragment, dlouho jsem tam nebyl. Brněnské veletrhy a výstavy po příchodu Němců do vedení firmy také už dnes nepoužívají všechno, co jsem pro ně vymyslel, udělali si to podle svého.

O vás se ví, že jste vlastně prvním autorem souhrnných grafických manuálů, které dávají jednotnou podobu všemu, co firmu výtvarně prezentuje.
No, asi ano, měl jsem na toto téma na Hlinkách v Tiskovém středisku BVV počátkem sedmdesátých let výstavu, která byla nejen v tehdejším Československu, ale v celé východní Evropě první svého druhu, i když dnes vycházejí v Praze publikace, které o ní nevědí.

Popravdě, nejstarší mezinárodní přehlídku grafického designu, jejíž 23. ročník se v Brně právě odehrává, jste založil taky vy a příliš se o tom letos nikde nepíše.
Nejsem natolik ješitný, abych o to stál. Naopak mne dosti vytrvale vedli jako čestného předsedu brněnského bienále, a musel jsem dokonce písemně požádat, abych příště nebyl takto titulován, protože jsem momentální směřování této přehlídky už nemohl překousnout.

Co vám na něm vadí?
Je to složité, je toho víc, ale vyvrcholilo to v roce 2006, kdy nově jmenovaná výběrová porota povyhazovala všechny ve světě dobře známé, velmi slavné grafiky, a když jsem se pak ocitl na různých mezinárodních výstavách, konkrétně třeba v Trnavě, musel jsem vyslechnout: "Prosím vás, pane Rajlichu, co vy to tam v tom Brně děláte?"

Jako že "Co za lidi tam teď vybíráte"?
Už jsem v tom nemohl dál figurovat, a protože ústně to nezabralo, požádal jsem písemně, abych napříště nebyl spojován s čestným předsednictvím bienále. Což neznamená, že bych byl nepřítelem té přehlídky, i když se na můj vkus vyvinula poněkud šejdrem. Ale to může být jen názor starého barda se zastaralým myšlením, který už je tak zkostnatělý, že není schopen porozumět mladé generaci a jejím novým trendům.

V žádné letošní recenzi bienále, pokud vím, už se o vás nezmiňují.
To je dobře.

Co říkáte na to, že na přehlídce má letos své místo i street art a graffiti?
To mne rozčiluje především, i když jsem jinak docela kliďas. Teoretiky, kteří z čehosi podobného dělají umění, bych poslal na psychiatrické léčení. Považuji výtvory takových puberťáků jednoduše za vandalismus. Ale jeho obdivovatelé z něj hned udělají "art". Vizuálně zde jistě může docházet ke spojením, která jsou vzrušující i pro odborníky, ale novou fasádu na domě bych si nerad nechal udělat jen proto, aby mi ji nějací "umělci" počmárali a kdosi to pak ještě hlubokomyslně rozebíral.

V roce 2003 jste svou velmi slavnou přednášku na konferenci v Mexiku nazval Přílišná snadnost všeho. Mluvil jste nejspíš o grafice.
Ano, přílišná snadnost práce s počítačem někdy vede až k nesmyslné změti různých tvarů a patvarů. Četl jsem propagační článek na jakýsi grafický program trefně nazvaný Grafikem i bez talentu... My jsme kdysi pracně kreslili každé písmeno, takže jsme o nich museli už něco vědět. A já jsem vždycky propagoval jasnost, přehlednost a čitelnost.

Ale to víte, s očima mám už dlouhá léta problémy a dnes asi už stařeckou degeneraci sítnice (od roku 1948 provází Jana Rajlicha vážné oční onemocnění s častými recidivami - pozn. red.), takže už můžu být klidný: nemusím nic vědět a ničemu rozumět.

Bienále jste zakládal v letech, která svobodě umělecké tvorby ještě příliš nepřála. Když si představím úroveň komunistických politických propagačních materiálů, vidím moře grafické "ohavnosti spuštění".
Záleželo na autorovi, špičky i tehdy tvořily dobré věci, ovšem existovali i různí fundamentalisté a další sorta byla navíc předem podělaná. Takoví ale tehdy skutečně vytvářeli většinu z obrazu doby. Já jsem ostatně také dělal politické plakáty a některé byly z hlediska výtvarného dost úspěšné i na Západě.

Když jsme u politiky: jak se podařilo od počátku 60. let přes celou normalizaci udržet v Brně mezinárodní grafickou přehlídku?
Chtělo to vytrvalost, stálost názorů a samozřejmě také kus diplomatického umění. A navíc jsme na to byli přinejmenším dva, drželi jsme pospolu a dokázali přestát komplikované situace. Velké zásluhy má tedy bývalý ředitel Moravské galerie Jiří Hlušička, který už jako mladík projevil značnou prozíravost v podpoře bienále. A díky čemu dnes grafický svět ví, že existuje Moravská galerie, že?

Také jsme dokázali využít toho, že ruští výtvarníci jinou příležitost, jak se ve světě prezentovat, neměli - vlastně jen u nás - a někteří byli opravdu výborní. Kdesi už jsem to napsal: "Nesměli jsme do světa, tak jsme si svět pozvali k nám. A svět se k nám rád podíval."





Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Žena našla tašku s 213 tisíci. Odnesla ji strážníkům, ti vypátrali majitele

Dobrý skutek, který se hned tak nevidí, udělala ve středu šestašedesátiletá žena. Nalezenou tašku s 213 tisíci odevzdala brněnských strážníkům, kterým se...  celý článek

Vizualizace lázní, které chtějí Číňané postavit v Pasohlávkách.
Další potíže kolem čínských lázní. O místo zřejmě přijde vlivný politik

Kvůli čínským lázním v Pasohlávkách je pod tlakem vysoký jihomoravský politik – Václav Božek z ČSSD, šéf poradců hejtmana a bývalý náměstek. Hlavu koaličního...  celý článek

k řece Svitavě v Brně se chodí relaxovat. V budoucnu se v části toku zlepší...
Po nábřeží Svratky je čas i na Svitavu, volají organizátoři festivalu

Zatímco nábřeží Svratky blízko centra Brna čeká, až jej začnou opravovat podle návrhu architekta Ivana Rullera, Svitavě se moc pozornosti nedostává. Pořadatelé...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.