Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šarlatáni, či ekologové? Vinaři věří kravským rohům i pohybu Měsíce

  8:02aktualizováno  8:02
Na podzim naplní prázdné kravské rohy chlévskou mrvou a zakopou je do vinohradu. Na jaře, v přesně stanovený termín, je opět vytáhnou, hnůj rozpustí ve vodě – zásadně jen dešťové – a přesně hodinu míchají. Pak tím kropí vinice.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: AP

To je jen jedna z praktik, které používají biodynamičtí vinaři. „Většina lidí je z toho zaražená, překvapená a někteří i kroutí hlavou. Faktem však je, že celosvětově je biodynamické hospodaření ve vinařském průmyslu výrazným trendem,“ říká nezávislý vinařský poradce Petr Očenášek.

Podle něj jde zjednodušeně o extrémní formu biozemědělství. Její zastánci věří, že vinice se o sebe postará sama – bez chemie, jen za pomoci ryze přírodních preparátů třeba z bylin.

Základ biodynamického hospodaření vznikl bezmála před stoletím kolem skupiny zemědělců v tehdejším Rakousku-Uhersku.

„Ti byli šokováni z vývoje v oboru, v němž se čím dál více prosazovalo používání chemie. Oslovili proto filozofa Rudolfa Steinera, který pro ně vypracoval jakýsi manifest biodynamického zemědělství. A ten byl extrémní odpovědí na užívání chemie, pesticidů, herbicidů a dalších,“ vysvětluje Očenášek.

Steiner doporučil používání osmi specifických preparátů, od nichž se očekává zlepšení úrodnosti půdy a posílení přirozené odolnosti plodin vůči chorobám a škůdcům – vše musí být v souladu s vesmírnými principy.

Pohyb planet a hlavně Měsíce má prý důležitý vliv na rozmanité procesy, a proto jsou určité lunární fáze vhodné třeba pro výsev, výsadbu, hnojení či sklizeň.

Některé výsledky jsou úžasné. Ale nemají oporu ve vědě

Kromě hnoje se kravské rohy plní křemenným práškem a ty se opět zakopávají do země. Po půl roce se rozmíchá s vodou a používá se jako postřik proti houbovým onemocněním.

Vinici mají chránit i byliny. Třeba do střeva skotu ukrytý květ heřmánku, který se opět zahrabává do půdy. Steiner doporučuje i různé ezoterické rituály, díky nimž se dá zbavit plevele a škůdců. Například pokud vinohrad zamoří obtížný hmyz či plevel, má se spálit a jeho popel rozsypat po vinici.

Zatímco někteří lidé si klepou na čelo a mluví o šarlatánství, jiní nedají na extrémní způsob ekologického hospodaření dopustit.

„Některé z výsledků, které biodynamické vinařství prezentovalo, jsou opravdu úžasné. Nicméně nemají oporu ve vědecky ověřených principech,“ říká Očenášek s tím, že biodynamické vinařství je něco jako homeopatika. Pro někoho placebo, pro jiného nenahraditelný lék.

„Samozřejmě že v okamžiku, kdy z toho vytrhnete jen tu část o vlivu planet a lunárních cyklech, vypadá to jako šarlatánství. Ale úplné gros biodynamického hospodaření je fakt, že nikdy nepoužijete prostředek, jenž by mohl půdě škodit. Že si sám vytváříte kompost a humus, což je základ, ze kterého vinohrady žijí,“ vysvětluje Marek Vybíral z vinařství Krásná hora ve Starém Poddvorově na Hodonínsku, které začalo v biodynamickém režimu hospodařit loni.

Sedm předchozích let se o vinice staralo v režimu bio. „Jeho pravidla stanoví jen to, co dělat nesmíte. Ale v biodynamice už je to o tom, co byste dělat měli a mohli. O větším respektování přírodních procesů a porozumění tomu, co příroda očekává. Pro nás jde o přirozený vývoj,“ zdůvodňuje, proč se do extrémní formy ekologického hospodaření pouští.

Vzor si ostatně berou u nejrespektovanějších světových vinařství, která se vesměs biodynamickými pravidly řídí.

Lidi se neustále otravují jedy. A to nás nebaví, říká vinař

Za dva roky by Krásná hora mohla získat oficiální certifikaci. Tu uděluje organizace Demeter, která všechny biodynamiky zastřešuje. Pojmenovaná je podle řecké bohyně úrodnosti a ochránkyně práva.

Podmínky certifikace jsou přitom poměrně přísné a složité. Krásná hora proto může být teprve druhým tuzemským vinařstvím, které ji získá. Tím prvním jsou Vinné sklepy Kutná Hora.

Podle biodynamických principů ale pracují i vinaři, kteří certifikaci nemají a ani o ni neusilují. „Lidé se neustále otravují jedy. A to nás nebaví,“ říká Jaroslav Springer z vinařství Stapleton-Springer v Bořeticích. „Pracujeme na půdě, která je čistá a živá. Nechceme ji zamořovat,“ vysvětluje.

Bořetické vinařství tak používá stejně jako biodynamici přírodní preparáty, které oživují mikroorganismy v půdě. „Na některých věcech se s nimi ale neshodneme. Například lunárním cyklům nepřikládáme moc velkou váhu. Spíš používáme selský rozum a vyhýbáme se chemii,“ naznačuje vlastní cestu Springer.

Odborníci přesto očekávají, že certifikovaných biodynamiků u nás bude přibývat. Stejně jako v sousedním Rakousku, kde se tomuto odvětví nebývale daří. „Rakousko je biodynamickou velmocí. Celosvětově je zhruba pět set certifikovaných biodynamických vinařství, z toho přibližně 150 je právě tam,“ potvrzuje Očenášek.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.