Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Šarlatáni, či ekologové? Vinaři věří kravským rohům i pohybu Měsíce

  8:02aktualizováno  8:02
Na podzim naplní prázdné kravské rohy chlévskou mrvou a zakopou je do vinohradu. Na jaře, v přesně stanovený termín, je opět vytáhnou, hnůj rozpustí ve vodě – zásadně jen dešťové – a přesně hodinu míchají. Pak tím kropí vinice.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: AP

To je jen jedna z praktik, které používají biodynamičtí vinaři. „Většina lidí je z toho zaražená, překvapená a někteří i kroutí hlavou. Faktem však je, že celosvětově je biodynamické hospodaření ve vinařském průmyslu výrazným trendem,“ říká nezávislý vinařský poradce Petr Očenášek.

Podle něj jde zjednodušeně o extrémní formu biozemědělství. Její zastánci věří, že vinice se o sebe postará sama – bez chemie, jen za pomoci ryze přírodních preparátů třeba z bylin.

Základ biodynamického hospodaření vznikl bezmála před stoletím kolem skupiny zemědělců v tehdejším Rakousku-Uhersku.

„Ti byli šokováni z vývoje v oboru, v němž se čím dál více prosazovalo používání chemie. Oslovili proto filozofa Rudolfa Steinera, který pro ně vypracoval jakýsi manifest biodynamického zemědělství. A ten byl extrémní odpovědí na užívání chemie, pesticidů, herbicidů a dalších,“ vysvětluje Očenášek.

Steiner doporučil používání osmi specifických preparátů, od nichž se očekává zlepšení úrodnosti půdy a posílení přirozené odolnosti plodin vůči chorobám a škůdcům – vše musí být v souladu s vesmírnými principy.

Pohyb planet a hlavně Měsíce má prý důležitý vliv na rozmanité procesy, a proto jsou určité lunární fáze vhodné třeba pro výsev, výsadbu, hnojení či sklizeň.

Některé výsledky jsou úžasné. Ale nemají oporu ve vědě

Kromě hnoje se kravské rohy plní křemenným práškem a ty se opět zakopávají do země. Po půl roce se rozmíchá s vodou a používá se jako postřik proti houbovým onemocněním.

Vinici mají chránit i byliny. Třeba do střeva skotu ukrytý květ heřmánku, který se opět zahrabává do půdy. Steiner doporučuje i různé ezoterické rituály, díky nimž se dá zbavit plevele a škůdců. Například pokud vinohrad zamoří obtížný hmyz či plevel, má se spálit a jeho popel rozsypat po vinici.

Zatímco někteří lidé si klepou na čelo a mluví o šarlatánství, jiní nedají na extrémní způsob ekologického hospodaření dopustit.

„Některé z výsledků, které biodynamické vinařství prezentovalo, jsou opravdu úžasné. Nicméně nemají oporu ve vědecky ověřených principech,“ říká Očenášek s tím, že biodynamické vinařství je něco jako homeopatika. Pro někoho placebo, pro jiného nenahraditelný lék.

„Samozřejmě že v okamžiku, kdy z toho vytrhnete jen tu část o vlivu planet a lunárních cyklech, vypadá to jako šarlatánství. Ale úplné gros biodynamického hospodaření je fakt, že nikdy nepoužijete prostředek, jenž by mohl půdě škodit. Že si sám vytváříte kompost a humus, což je základ, ze kterého vinohrady žijí,“ vysvětluje Marek Vybíral z vinařství Krásná hora ve Starém Poddvorově na Hodonínsku, které začalo v biodynamickém režimu hospodařit loni.

Sedm předchozích let se o vinice staralo v režimu bio. „Jeho pravidla stanoví jen to, co dělat nesmíte. Ale v biodynamice už je to o tom, co byste dělat měli a mohli. O větším respektování přírodních procesů a porozumění tomu, co příroda očekává. Pro nás jde o přirozený vývoj,“ zdůvodňuje, proč se do extrémní formy ekologického hospodaření pouští.

Vzor si ostatně berou u nejrespektovanějších světových vinařství, která se vesměs biodynamickými pravidly řídí.

Lidi se neustále otravují jedy. A to nás nebaví, říká vinař

Za dva roky by Krásná hora mohla získat oficiální certifikaci. Tu uděluje organizace Demeter, která všechny biodynamiky zastřešuje. Pojmenovaná je podle řecké bohyně úrodnosti a ochránkyně práva.

Podmínky certifikace jsou přitom poměrně přísné a složité. Krásná hora proto může být teprve druhým tuzemským vinařstvím, které ji získá. Tím prvním jsou Vinné sklepy Kutná Hora.

Podle biodynamických principů ale pracují i vinaři, kteří certifikaci nemají a ani o ni neusilují. „Lidé se neustále otravují jedy. A to nás nebaví,“ říká Jaroslav Springer z vinařství Stapleton-Springer v Bořeticích. „Pracujeme na půdě, která je čistá a živá. Nechceme ji zamořovat,“ vysvětluje.

Bořetické vinařství tak používá stejně jako biodynamici přírodní preparáty, které oživují mikroorganismy v půdě. „Na některých věcech se s nimi ale neshodneme. Například lunárním cyklům nepřikládáme moc velkou váhu. Spíš používáme selský rozum a vyhýbáme se chemii,“ naznačuje vlastní cestu Springer.

Odborníci přesto očekávají, že certifikovaných biodynamiků u nás bude přibývat. Stejně jako v sousedním Rakousku, kde se tomuto odvětví nebývale daří. „Rakousko je biodynamickou velmocí. Celosvětově je zhruba pět set certifikovaných biodynamických vinařství, z toho přibližně 150 je právě tam,“ potvrzuje Očenášek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Růst kukuřice na utužené půdě na Hodonínsku: Intenzivní pěstování kukuřice pro...
Zemědělci se bojí o kukuřici. Na jižní Moravě řádí brouk bázlivec

Letošní počasí se s jihomoravskými zemědělci zrovna dvakrát nepáře. Co na jaře stěží uchránili před mrazem, teď ničí sucho. A k tomu se musí popasovat s...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Barmanka přišla o mobil, zloděj ale v podniku vytratil občanku

Na svou nepozornost doplatil v uplynulých dnech zloděj, který chtěl servírce v břeclavském baru ukrást mobilní telefon. Při krádeži mu vypadla občanka, podle...  celý článek

Osamělý kostelík uprostřed přehrady je to jediné, co po zaplaveném Mušově zbylo.
Malebný Mušov pohřbila voda. Hloupost století, má jasno pamětník

Před čtyřiceti lety se 113 domů v Mušově změnilo v ruiny, nad kterými se zavřela voda. Obec oficiálně zmizela z mapy. Ji i krajinu pod Pálavskými vrchy tehdy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.