Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ondřej Littera, MAFRA

Biopopelnice v Mikulově lidé plní, některým však vadí zápach a červi

  • 5
V ulicích Mikulova stojí přes čtyři tisíce hnědých popelnic na bioodpad. Tuto novinku ve městě zavedli před šesti týdny. Obyvatelé ji většinou přijali a poctivě třídí. Za první týdny ho svozová firma vyvezla z města už 140 tun. Najdou se ale i tací, kterým biooodpad přece jen trochu zapáchá.

Podle šéfa svozové firmy STKO Tomáše Hlavenky je však obyvatel, kteří tuto změnu přijali v dobrém, více. A připomněl také, že Mikulov je jedním z prvních měst na Břeclavsku, které podobný ekologický projekt rozjelo.

Odpady v Mikulově

V ulicích se objevilo 4 136 hnědých popelnic na bioodpad. 

Za prvních šest týdnů provozu nového svozového systému se z města vyvezlo více než 140 tun bioodpadu, mnohem více než největších tříděných komodit, tedy papíru a plastů.

Bioodpad nyní tvoří dvanáct procent z celkového množství vyváženého odpadu v Mikulově. 

Díky biopopelnicím klesla produkce nevyužitelných složek domovního odpadu o 81 tun.

Změnila se však tady i četnost svozů. "Dosud jsme odpad sváželi každý týden, takže na čtrnáctidenní cyklus si teprve zvykáme. Negativních ohlasů jsme zaznamenali jen třináct," zhodnotil Tomáš Hlavenka první týdny nového systému svozu a dodal, že jinde se běžně sváží jen jednou za dva týdny.

Ve spoustě obcí na Břeclavsku to tak funguje už desítky let. A to netřídí bioodpad. "Svoz v Mikulově každý týden byl spíše nadstandard, který samozřejmě musela obec platit," připomněl šéf svozové firmy. Poprvé navíc firma vyplácí obcím, které se do systému zapojily, prémii. Za čtvrt roku si díky třídění odpadu vydělají přes tři sta tisíc korun.

Díky třídění nevyvážejí běžný odpad tak často

"Netříděný odpad si teď necháváme vyvážet jednou za čtyři až pět týdnů, bioodpad jednou za čtrnáct dní. Jsme čtyřčlenná rodina a stačí nám to. Se zavedením svozu bioodpadu nám sice přibylo práce, na druhou stranu pomáháme snížit tempo narůstání skládek," říká Eva Řezáčová z Mikulova.

Na zápach a hmyz si nestěžuje. "Do bioodpadu nedáváme žádné živočišné zbytky, a tak se v něm maximálně objeví mušky octomilky," dodala.

"Když někdo vyhodí nezabalené maso, pak se nesmí divit, že na něj mouchy kladou vajíčka, ze kterých se líhnou červi," uvedla Eva Řezáčová a dodala, že podle ní se zápach u popelnic a kontejnerů příliš nezměnil.

Páchnoucí nádoby na biodopad hyzdí město, píše galeristka

Známá mikulovská galeristka Jitka Plesz to však vidí jinak a kvůli zápachu už poslala radnici otevřený dopis a žádá v něm jménem znechucených lidí nápravu.

"Překypující, páchnoucí odpadové nádoby na bioodpad i na odpad komunální nyní hyzdí město, nemluvě o tisících bílých vykrmených červů v nádobách," píše galeristka v dopise.

Podle Tomáše Hlavenky si však lidé někdy zápach "vyrábějí" sami. "Když do nádoby někdo nalije čtyřicet litrů guláše, který zbude z party, to se pak nesmí divit, že nádoba v tomto počasí zapáchá," uvedl Hlavenka.

Podle Leony Žárské z mikulovského odboru životního prostředí je na zápach poměrně jednoduchý recept: "Nedávat do biopopelnic žádné živočišné zbytky jako maso, kůže, kosti či třeba exkrementy zvířat," poradila. Kam s nimi, to už podle Hlavenky zatím bez výsledku řeší naši zákonodárci.