Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Němci se před Rusy opevnili v Lanžhotě. Zemřely tisíce lidí

aktualizováno 
V dubnu 1945 Rudá armáda překročila řeku Moravu a zahájila operaci vedoucí k osvobození Brna. O pohraniční Lanžhot se svedla tvrdá bitva. Z městečka si Němci kvůli jeho poloze udělali pevnost. Bojovalo se o něj od 5. do 11. dubna. Většina domů byla poničena. Zemřela padesátka civilních obyvatel.

Vyhořelé domy v lanžhotské ulici Komárnov. | foto: archiv Regionálního muzea Mikulov

Už před útokem sovětských, československých a rumunských jednotek přes řeku začalo letecké bombardování a vzápětí i dělostřelecká palba ze slovenského území na opevněné německé jednotky rozmístěné nad řekami Moravou a Kyjovkou.

Útok ve zdejších lužních lesích protkaných kanály a slepými rameny Dyje, Kyjovky a Moravy ztěžovala vysoká hladina vod po jarním tání. Podle některých zdrojů Němci také záměrně vypouštěli Vranovskou přehradu. Zaplavené území bylo široké až 12 kilometrů a v lužních lesích dosahovala rozlitá řeka hloubky přes jeden metr. Z vody vyčnívaly jen náspy železnice a silnice.

Fotogalerie

Většinu mostů navíc Němci zaminovali nebo vyhodili do povětří. Sovětské armádě se tím postup zkomplikoval.

„Jen Lesní úřad národní správy bývalého lichtenštejnského majetku v Břeclavi v původní přihlášce z 25. září 1945 uváděl škodu na mostech a cestách zničených v lesích nad soutokem Moravy a Dyje ve výši 30 milionů předválečných korun,“ líčí Emil Kordiovský, bývalý ředitel břeclavského okresního archivu.

Pod Lanžhotem byl příhodný terén pro obranu, nikoli pro útok. Město totiž leží na říční terase vyvýšené několik metrů nad okolní terén. Úsek mezi ním a Hodonínem navíc bránilo nejvíce německých vojáků na celé Moravě.

Sověti potřebovali dostat techniku přes řeku

Vojska sovětského maršála Rodiona Malinovského se na jižní Moravu probila od Bratislavy, kterou osvobodila 4. dubna. Hlavní pozemní operace u Lanžhota začala v noci ze 6. na 7. dubna, kdy sovětští průzkumníci a jízdní oddíly obsadili trosky železničního mostu, řeku Moravu překročili a na jejím břehu postavili záchytné předmostí.

Od toho dne sváděli s Němci v opevněném Lanžhotě bez přestávky tvrdé boje. Úkolem bylo dostat vojenskou techniku na druhý břeh.

70 okamžiků druhé světové války

„Ženisté dokázali most, který byl pod stálou německou palbou, opravit natolik, že se po něm sovětské vozy mohly přepravit,“ popisuje dění Soňa Holečková, které za bádání po padlých rudoarmějcích při osvobozování Československa dostala v roce 2012 medaili od ruského prezidenta.

Spojenci měli u Lanžhota vše, od lehkých zbraní po těžké - tanky, samohybná děla, pověstné raketomety Kaťuša a dále děla nejrůznějších ráží. O vybavení Němců nemají badatelé takový přehled. „Fotograficky jsou potvrzené jen ty největší tanky,“ vysvětlila.

Obec byla za těžkých ztrát obou armád a civilního obyvatelstva osvobozena 11. dubna.

Z Lanžhota bylo převezeno do Hodonína 232 padlých sovětských vojáků. Skutečný počet mrtvých ale není znám - hovoří se dokonce o dvou až třech tisících. Německé ztráty pak nebyly vyčísleny vůbec. Civilních obětí bylo více než padesát. Počet zraněných obyvatel se vyšplhal přes dvě stovky. Údaje se ale v různých dokumentech opět liší.

Škodu utrpěl celý Lanžhot. Prakticky nebyl dům, který by nebyl válečnými boji a následky průchodu vojsk postižen. Poškození se nevyhnul ani místní kostel, který sloužil Němcům jako pozorovatelna. Patřil k nejponičenějším církevním budovám na celém Břeclavsku.

Jak byla osvobozována jižní Morava v roce 1945

Osvobozování jižní Moravy bylo součástí Bratislavsko-brněnské operace Rudé armády, která probíhala od 25. března do 5. května. Jihomoravské obce armáda vedená Rodionem Malinovským dobyla v tomto pořadí (výběr z obcí):

11. dubna - Lanžhot
12. dubna - Radějov, Petrov
13. dubna - Hodonín, Kostice, Tvrdonice a Týnec
16. dubna - Uherčice, Hustopeče
17. dubna - Břeclav
18. dubna - Ivančice, Tetčice, Neslovice, Bosonohy, Bohunice
21. dubna - Valtice
22. dubna - Sedlec, Mikulov
25. dubna - Rosice, Modřice u Brna
26. dubna - Brno
30. dubna - Vyškov

V Blansku, Znojmě, Moravském Krumlově a dalších místech německá vojska odolávala až do kapitulace v noci z 8. na 9. května.

„Válečné škody v Lanžhotě byly velmi rozsáhlé. Takovým způsobem nebylo postiženo obyvatelstvo v žádné jiné obci v celém okrese,“ upozorňuje Kordiovský.

Stavební škody byly vyčísleny v Lanžhotě několikrát a jejich odhady i počty poškozených domů nejsou příliš jednotné. „Dokonce se liší oba soupisy z prosince 1945. Podle jednoho výkazu bylo zničeno nebo poškozeno 261 obytných domů, 29 provozoven a 104 hospodářských stavení, podle druhého bylo zničeno 208 domů, těžce poškozeno 138 domů a lehce 48 domů,“ přibližuje Kordiovský.

Dodává, že část škod vznikla rabováním. Rok po válce byl proto soupis poničených stavení opět jiný.

Poškozené nebyly jen budovy nebo vybavení domácností, místní zemědělci přišli také o hospodářská zvířata. „Ze 170 koní v obci nezůstal žádný, ze 640 krav zůstalo 117, z 1 150 prasat zůstalo 60 a z 1 230 slepic zůstalo 30,“ vyjmenoval bývalý ředitel okresního archivu.

Po Lanžhotu se vydala vojska do dalších obcí v okolí, jako byly Hrušky, Moravský Žižkov, Prušánky a Velké Bílovice. Rudá armáda je osvobodila 13. dubna.

„Úkolem jednotek byl co nejrychlejší postup k Brnu,“ dodala Soňa Holečková. K němu dorazily za pět dní, osvobodily nejdříve obce na jih od města, samotné Brno pak 26. dubna.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.