Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Okupanti dorazili před 45 lety do Brna. Patnáctiletý kluk vše fotil

  10:45aktualizováno  10:45
Tisíce Brňanů vyšly před 45 lety do ulic. Někteří s transparenty, jiní s holemi. Vladimír Buček s fotoaparátem. Snímky, které tehdy patnáctiletý mladík pořídil, ukazují, jak davy lidí obklopily tanky před nádražím. V Brně ve středu uctí památku čtyř obětí okupantů.

Sovětští vojáci dorazili před 45 lety do Brna | foto: Vladimír Buček

Boček se dnes sklání nad dobovými snímky pořízenými přístrojem značky Flexaret a vzpomíná, jak tanky s vojáky zemí Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968 vtrhly do Československa. 

"V noci mě probudil nějaký rachot. Vykoukl jsem z okna pokoje a uviděl tam tank. Nejdřív jsem na tom neshledal nic zvláštního. Náš byt stál totiž v místě, kde se kříží ulice Plotní s Dornychem, tedy nedaleko hlavního nádraží. Jezdívali tudy čas od času i příslušníci československé armády nakládat tanky na vagony," vypráví pamětník.

Pak si však na bojovém vozidle všiml světlých pruhů a na hlavách vojáků bílých přileb. Obojí nasvědčovalo tomu, že se nejedná o stroje československých ozbrojených sil.

Máma zažila válku, takže věděla co dělat

Pravdu se jeho rodina dozvěděla ráno z rozhlasu. "Máma byla ostřílená, zažila druhou světovou, takže hned věděla, co dělat. Zavolala sousedku a poručila jí, ať dá všechny peníze, které má, svému synovi. Stejně vybavila i mě," líčí Buček.

Fotogalerie

Matka pak oběma hochům přikázala uhánět do obchodu a nakoupit potraviny do zásoby. Hlavně brambory a konzervy. Bylo to důmyslné, do několika dní skutečně zely regály prázdnotou.

Na nákup kluci vyrazili do Kobližné ulice. "Lidé tam tenkrát křičeli: ‚Nepečte zákusky, pečte chleba!‘" vybavuje si dnes už šedesátiletý muž.

Co předcházelo vpádu vojáků do ulic, přiblížil zpětně Bučkovi jeho soused voják.

"Těsně před půlnocí požádalo sovětské letadlo, které se tvářilo jako civilní, o nouzové přistání. Vyskákali z něj ale vojáci a letecký areál obsadili. Potom vlítli na naváděcí věž, aby mohli navigovat své další stroje," popisuje Buček zprostředkované líčení.

Nad ránem se k tuřanskému letišti přiblížilo i dělostřelectvo. Krátce nato ve městě Sověti obsadili všechny klíčové body.

"Ten den se dvakrát střílelo," pokračuje ve vyprávění Buček. "Na ulici Bašty začali lidé házet po vojácích rajčata a vajíčka. Jeden z nich otevřel poklop tanku a začal pálit. Naštěstí ne do lidí. Střelbu si pamatuju taky z ulice Leninova, dnešní Kounicovy. Když vyjdete schody, které vedou do budovy krajského úřadu, po pravé straně tam napočítáte tak 25 ďolíčků po kulkách."

Středeční pietní akce v Brně

Ve 14 hodin u pamětní desky Danuše Muzikářové v Rašínově ulici / Moravském náměstí

Ve 14:15 u pamětní desky Stanislava Valehracha v Orlí ulici, u kláštera sv. Voršily (oboje primátor Roman Onderka) 

Ve 14:45 u pamětní desky Josefa Žemličky v Jihlavské ulici (náměstek primátora Robert Kotzian) 

 V 15:15 u pamětní desky Viliama Debnára v Jedovnické ulici (náměstkyně primátora Jana Bohuňovská)

Projevy násilí v ulicích ovšem nebyly běžné. "Velká část vojáků byla stejně vykulená a zaražená jako místní," uzavírá své líčení Buček.

V Brně uctí památku čtyř obětí okupantů

Vpád vojsk zemí Varšavské smlouvy na území Československa se neobešel  bez krveprolití. V Brně tehdy zemřeli dva lidé, pět dalších vojáci postřelili. Památku těch, kteří se okupantům postavili, ve středu uctí několik pietních akcí v Brně. Další se chystají například ve Znojmě, kde se lidé sejdou v 9 hodin v Horním parku u městských lázní.

21. srpen 1968 v Brně byl neklidný, plný spontánního vzdoru a nebývalé soudržnosti místních. Tisíce obyvatel se shromáždily v ulicích a skandovaly protestní hesla. Rozhořčení Brňané lepili na výlohy obchodů a zdi domů protiokupační plakáty a karikatury. Někteří z lidí ovládajících azbuku si troufli načmárat na sovětské tanky nápisy "okupanti".

Sovětští vojáci, kteří neudrželi nervy na uzdě, použili k uklidnění davů své kalašnikovy. Většina pouze vypálila pár varovných výstřelů do vzduchu, několik z nich však střílelo i do lidí.

Střela z vojenského samopalu zabila šestnáctiletého Josefa Žemličku a třicetiletého Viliama Debnára. Přesně o rok později během protestních akcí vyhasly životy dalších dvou mladých lidí. V ulici Orlí sovětští vojáci smrtelně zranili Stanislava Valehracha, nedaleko dnešního kina Scala padla mrtvá k zemi Danuše Muzikářová.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.