Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ovzduší v Brně by pomohlo přejít na plyn nebo na kolo, míní odborník

  17:00aktualizováno  17:00
V Brně je špatný vzduch, ukázalo nedávné měření. Co s alarmujícím stavem dělat? Strana zelených navrhuje zavedení emisní zóny v centru. Odborník Bohuslav Binka z Masarykovy univerzity však spíš radí přejít na plyn. Nebo přesedlat na kolo.

Zavést emisní zóny? Kdepak, vedoucí katedry environmentálních studií na fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Bohuslav Binka vidí i jiné způsoby, jak pomoct brněnskému ovzduší. | foto: Archiv Masarykovy univerzity

Výsledky měření dánského experta na kvalitu ovzduší Kaare Press-Kirstensena před týdnem ukázaly, že Brňany ohrožuje vzduch znečištěný ultrajemnými prachovými částicemi (více čtěte zde).

Brněnští zastupitelé za Stranu zelených navrhují v centru zavedení emisní zóny, kam by byl vjezd některých nešetrných vozidel zakázán. Vedoucí katedry environmentálních studií na fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Bohuslav Binka však vidí i jiné způsoby, jak špatný vzduch zlepšit.

Pokud by byla v brněnských nejfrekventovanějších ulicích emisní zóna zavedena, jak navrhují zelení, Brno by se jí dočkalo nejdříve příští podzim. Existují jiná, rychlejší řešení?
Řešení, která se nastartují v řádu měsíců, budou buď velmi dočasná, nebo se vůbec nepovedou. Rychlá reakce není nemožná, ale vždy bude nějakým způsobem omezená. Pokud se koukneme na úspěšná města, dosáhla výsledků, pokud měla dlouhodobější smysluplnou strategii a držela se jí. Co zaručeně nefunguje, je přístup: ono se to nějak vyřeší samo. A stejně tak nefunguje přístup: hrrr na to, honem něco udělejme.

Špatný vzduch v Brně

V Brně provádí měření míry znečištění ovzduší speciálním zařízením expert...

V Brně prováděl měření míry znečištění ovzduší speciálním zařízením expert Dánské ekologické rady Kaare Press-Kristensen.

Dánský odborník na životní prostředí Kaare Press-Kristensen zkoumal vzduch v Brně. A výsledek zaskočil i jeho. V žádném jiném evropském městě nenaměřil tak vysoké hodnoty polétavého prachu z dopravy. Ultrajemné částice jsou přitom nebezpečné, způsobují srdeční choroby i rakovinu. Výsledky chce odborník předat brněnskému magistrátu nejpozději do dvou měsíců. Co s tím bude město dělat, není moc jasné. Podle mluvčího magistrátu Pavla Žáry město o měřeních nevědělo, a jak bude nakládat s výsledky, prozatím taky neví.

Jakou strategii, být v pozici města, byste sám zvolil?
Neexistuje jedno univerzální řešení, spíše posloupnost kroků. Protože automobilová doprava produkuje zásadní část znečištění prachovými částicemi, soustřeďme se na ni. Ekonomickými nástroji zvyšujme podíl zážehových motorů, zejména na zemní plyn a LPG, a snižujme podíl vznětových motorů. Podporujme veřejnou dopravu, podporujme cyklistiku. Automobil není žádný nepřítel, ale měl by se stát jednou - a nikoliv jedinou - možností, jak v Brně cestovat.

Můžete uvést nějaké příklady, jak toho docílit?
Není nutné zavádět nějaké zbrusu nové vynálezy. Stačí se kouknout za hranice. V Německu či Dánsku existují města, kde cyklistika tvoří zásadní část každodenní dopravy do zaměstnání, kde existují veliké carsharingové společnosti s automobily na zemní plyn, kde jízda městskou dopravou je téměř spojená s luxusním pocitem, či kde si snadno na uliční výdejně půjčíte kolo a dojedete s ním kam potřebujete. Brněnský magistrát má šanci taková řešení spoluvytvářet a iniciovat.

Jenže v Brně nefunguje cyklistická doprava zdaleka tak dobře jako v jiných městech. Čím to je?
Koncept Brna v cyklistické dopravě byl zpočátku zaměřen na turistiku a vznikly stezky mimo centrum. Ty jsou dobré k relaxaci a trávení volného času, dopravě však téměř vůbec neulehčí. Zde bych se vůbec nebál postupně vytvářet cyklistickou síť sloužící pohybu uvnitř města. Ale tady bych byl spravedlivý - situace se může lepšit rychleji, ale lepší se.

Nebrání v zavedení cyklostezek v centru jeho terén?
Domnívám se, že je to jinak. O rozšíření cyklostezek ve městě by zájem byl. Pokud se podíváme na strukturu Brna, je to univerzitní studentské město. Znamená to, že počet lidí, kteří by byli ochotni jet na kole, není malý. Ve Vídni i Barceloně fungují skvěle již zmíněné systémy výpůjček kol. Co tři sta čtyřista metrů, to stojan s koly k zapůjčení. Ve Vídni fungují i takzvané flexi. Rikša, který má k dispozici elektromotor a funguje jako taxi. Je to drobnost, ale také pomáhá.

Říkáte, že klíčová je změna ve způsobu dopravy. Myslíte tím i využití jiných pohonných hmot?
Jako dočasné řešení prosazuji zemní plyn. Neřeší sice naši závislost na fosilních palivech, ale znamená rychlé a výrazné snížení znečištění ovzduší dopravou. A existují pro stát výhodné ekonomické nástroje, jak přechod na zemní plyn podpořit.

A jak by šlo přesvědčit motoristy, aby přešli na zemní plyn?
Pokud přejdete na zemní plyn, klesnou vám výrazně náklady na provoz automobilu. Cena za kilogram se pohybuje kolem 25 korun. Stačí jednoduchý program, který nebude stát státní pokladnu nic a který umožní motoristům počáteční investici umořit úsporami z provozu. Neříkám, že zemní plyn je ideál, ale ve srovnání s naftou je to výrazný pokrok.

Jaká jiná cesta ke zlepšení vás ještě napadá?
Dalším řešením, která však vyžaduje dlouhodobější proces, je začít se jinak dívat na urbanistiku Brna. Pokud vybudujeme velké množství parkovacích míst uvnitř města, automaticky to zhustí dopravu v centru. Jednoduše řečeno auto je skvělý sluha, ale velmi problematický pán.

Může k čistšímu ovzduší ve městě přispět i výsadba zeleně?
Určitě. Řešení bych však viděl především ve snaze umožnit i jinou než automobilovou přepravu obyvatel. Ne proti nim, ale ve spolupráci s nimi.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.