Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slunce svítilo, sirény mlčely. A bomby zabíjely lidi v parcích

  15:26aktualizováno  15:26
Do osvobození Brna zbývalo už jen pár dnů, přesto město právě před 70 lety, 8. dubna 1945, zažívalo jedny z nejkrušnějších chvil druhé světové války. Tehdy se na něj sneslo obzvláště ničivé bombardování.

Moravské náměstí, pohled z věže kostela sv. Tomáše (konec listopadu 1944). | foto: Reprofoto: kniha Bomby nad Brnem

„Byla krásná teplá jarní neděle,“ začíná pamětník i spoluautor knihy Bomby nad Brnem Zdeněk Müller své líčení událostí 8. dubna 1945, kdy začal drtivý útok sovětských bombardérů na Brno, který trval až do osvobození města na konci měsíce.

Müller vzpomíná, s jakými nadějemi si všichni už přáli brzký konec války.

„To jarní slunečné počasí vylákalo po obědě především do parků stovky lidí, zejména dětí. Nikdo netušil, že by ty příští minuty mohly přinést opět katastrofu,“ pokračuje pamětník, jakým šokem se krátce po třetí odpoledne pro všechny Brňany stal naprosto neohlášený a nečekaný sovětský nálet, který na město svrhl víc než stovku tříštivých bomb.

Školy ukončily vyučování: Sejdeme se po válce

„Ty sice celé budovy nebořily a poškodily hlavně jejich střechy, zabíjely však všechno živé. Ztráty na životech, především v parku na Kolišti, byly značné. Mrtví se počítali na desítky. Všem přeživším se pak naskytl děsivý obraz roztrhaných a do větví stromů vržených těl,“ doplňuje Müller.

Bombardování Brna

  • Na Brno dopadaly bomby v letech 1944 a 1945. Město citelně postihly, na Moravě vůbec nejvíc. Nálety byly jak americké (15. letecká armáda USAAF), tak sovětské (5. letecká armáda VVS).
  • Největší nálety v roce 1944: 25. srpna, 11. října, 20. listopadu, 19. prosince.
  • Masivní nálety pak následovaly i v dubnu 1945 - až do osvobození. Hlavními cíli amerického bombardování se staly brněnské hlavní nádraží, Zbrojovka Brno, Zetor a letiště v Brně-Slatině. Sovětské letouny útočily především na střed města. Nálety zničily celkem 1 278 domů a dalších 12 439, tedy skoro polovinu všech tehdejších domů ve městě, poškodily. Americké a sovětské bomby zabily nejméně 1 200 Brňanů.
  • Zájemci o tuto problematiku si mohou místa a data i s původci náletů najít v mapce na webu www.brno.cz/bombardovani.

Podstatné a zvláště kruté podle něj bylo to, že sirény obyvatele před náletem vůbec nevarovaly a rozezněly se až několik minut po něm.

Další nálet přišel pak v devět hodin ráno 12. dubna, tedy v pracovní den, kdy se však město vracelo k běžnému životu velice nedůvěřivě.

A sirény navíc znovu mlčely, i když se od Tuřan a Komárova blížila k centru města další sovětská letadla.

Znovu z nich padaly desítky tříštivých bomb, které těžce poškodily především hlavní nádraží, Křenovou ulici, Cejl, náměstí Svobody, Zelný trh, Husovu, Veselou i Jánskou.

„Na Joštově ulici zasáhly vůz tramvaje a křižovatku, z předměstí to odnesl Komárov a Židenice,“ doplňuje Müller. Ztráty na životech byly ovšem znovu takové, že se život města v hrůze docela zastavil.

Na druhý den brněnské školy ukončily vyučování s podotknutím, že se „sejdeme až po válce“, a lidé se museli rozhodnout, jestli zůstanou, nebo ohrožené město opustí. „Spoléhat však musel každý už jen sám na sebe,“ říká pamětník.

Rok po válce se v Rovnosti objevil o tomto náletu šokující článek, kde jeden ze členů protiletecké pozorovací služby líčil, že z věže Petrova hlásil včas, že se letadla blíží.

Zanedlouho se válčilo přímo v ulicích

Jenže brněnská výstražná centrála nehoukala, protože tam sloužící Němka prý pronesla: „My už to dávno víme, ale sirény houkat nebudou. Zbytečně by se přerušil provoz ve zbrojovkách a továrnách.“

Fotogalerie

Od půlky dubna se pak nálety na Brno střídaly s dělostřeleckými útoky postupující fronty.

„Mnohdy nebylo vůbec možné rozlišit jednotlivé dopady bomb od dopadů dělostřeleckých granátů,“ shrnuje Müller a doplňuje, že znovu jen přibývalo zmařených lidských životů a zničených domů, parků i ulic.

Jak tehdy vypadalo Brno z Medláneckého kopce, vzpomíná na závěr své kapitolky v knize Bomby nad Brnem následovně:

„Ve dne byla nad Brnem průzkumná letadla, od setmění pak nad ním ,řehtalo‘ ruské letadlo, raketami - jako vánočními stromečky - oslnivě osvětlovalo vybrané cíle a poté je bombardovalo. S nastalou tmou byl Medlánecký kopec přírodním hledištěm onoho hrůzného válečného divadla.“

To už však byla fronta u bran města. A zanedlouho se válčilo přímo v jeho ulicích.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.