Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Chlapce vytáhli z trosek. Přežil bombardování dvou měst

  19:01aktualizováno  19:01
Předzvěstí dubnového bombardování Znojma, které odnesla radnice i nádraží, bylo zničení blízkého rakouského městečka Laa an der Thaya. Válečným příběhem obou měst se prolíná osud malého chlapce Gerharda Wabra. Na jaře 1945 přežil oba hrůzné okamžiky.

Znojemské nádraží po náletu. | foto: Archiv Miloše Ludvíka

Nad rakouskou obcí Laa an der Thaya (Láva) vzdálenou od Znojma jen 34 kilometrů se po pádu Vídně řadily formace spojeneckých bombardérů, ale lidé si na jejich přítomnost i hukot brzy zvykli a časem ani nebyl vyhlašován letecký poplach.

Místní klidně při přeletech pracovali na polích, procházeli se v parku a děti si hrály v zahradách na jarním sluníčku. Tato bohorovnost se jim krutě vymstila.

„Ve čtvrtek 19. dubna 1945 se nad Lávou objevilo osmnáct sovětských bombardérů. Vypukl zmatek, protože tentokrát letadla odhodila na městečko bomby,“ popsal Miloš Ludvík ze Znojma, který se zabývá válečnými událostmi na jižní Moravě.

Fotogalerie

Nálet trval necelou minutu, ale obyvatelům se to zdálo jako věčnost. Zanedlouho přiletěla ještě bitevní letadla a zaútočila na nádraží a blízké komunikace plné německých vojáků. Po náletech zahynulo osmatřicet osob, další se podařilo na poslední chvíli vytáhnout z trosek.

Například až po pětihodinovém pátrání malého chlapce Gerharda Wabra.

„Byl převezen do nemocnice ve Znojmě, kde mu ošetřili zlomeniny a sešili poranění obličeje. Následně měl být transportován ze znojemského nádraží lazaretním vlakem do Solnohradska. V momentě, kdy již byl ve vlaku, začalo bombardování Znojma a nádraží,“ vylíčil Ludvík.

Matka zalehla chlapce svým tělem, chránila ho před střepinami

Impulsem pro nálet na Znojmo v noci z 19. na 20. dubna šestadvaceti sovětskými bombardéry byl i fakt, že nádraží zaplnilo dvanáct německých vlakových souprav s bezmála třemi sty vagony.

„V kolejišti explodovaly pumy a od nich munice uskladněná ve vagonech. Záři hořících a rozbombardovaných nádražních budov a okolních ulic mohli pozorovat lidé až v Lávě. Nádraží se proměnilo během několika minut v ruiny a kolejiště ve spleť trosek a rozvalených koster vagonů,“ popsal znojemský historik Vítězslav Vítek.

Vážně poškozen byl i lazaretní vlak a matka Gerharda Wabra zalehla chlapce svým tělem, aby jej uchránila od střepin.

„Sama utrpěla od střepin řadu zranění, ale nálet přežili oba,“ dodal Ludvík.

Jedna z leteckých pum zasáhla i architektonický symbol města, gotickou radniční věž.

Bomba padla pravděpodobně na šikmou stříšku na boku věže, od které se odrazila a výbuch zničil naštěstí „jen“ budovu níže situované staré radnice a domy v sousedství.

Věž byla otěrem bomby jen lehce poškozena.

Než rozkvetly šeříky, přišly bomby ještě jednou

„Pumy sovětských letadel vážně poškodily i sídlo Hitlerjugend, domy na dnešní ulici 28. října, zástavbu na Lidické ulici, poddůstojnickou školu či kasárna německých dělostřelců v Louce,“ poznamenal Ludvík. 

„Na třicet zápalných a tříštivých pum dopadlo na továrnu Dittmar - Urbach (po válce keramička, dnes tady sídlí Laufen CZ – pozn. redakce) a ve zlomku okamžiku ji srovnalo se zemí. Ušetřena nezůstala ani sousední koželužna (zhruba v místech, kde po válce stála tzv. Gala, dnes tady sídlí Egston – pozn.redakce), kterou zasáhlo čtrnáct pum,“ vypočítal.

Než rozkvetly májové šeříky, staly se Znojmo i Laa an der Thaya cílem náletů sovětského letectva ještě několikrát, ale nejničivější byly právě tyto výše popsané.

Kolik při bombardování Znojma zemřelo civilistů, jde určit jen těžko.

„Nicméně v archivu se mi podařilo vypátrat seznam stovky na hřbitově pochovaných příslušníků německé armády, kteří zemřeli ve dnech 19.-21. dubna. Mnohé evakuované smrt dostihla v nedalekém velkém podzemním krytu, který dostal přímý pumový zásah. Pamětníci hovořili o desítkách až stovkách mrtvých,“ uzavřel Miloš Ludvík.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.