Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slavný cukrovar se rozpadá, památkou nebude. Břeclav se ho chce zbavit

  16:22aktualizováno  16:22
Ještě před rokem to vypadalo, že by rozlehlý břeclavský cukrovar mohl být památkou. Areál, který začala před více než 150 lety budovat židovská rodina Kuffnerů, ale sítem ministerstva kultury neprošel. Radnice teď znovu řeší, co s chátrajícími pozemky v centru Břeclavi.

Areál bývalého cukrovaru v Břeclavi (v pozadí snímku). | foto: Petra MášováMF DNES

Je dokladem někdejší slávy potravinářského průmyslu. Nezaměnitelná tvář cihlových budov lemovaných řekou Dyjí inspirovala břeclavskou architektku Dagmar Bowyer k tomu, aby zažádala o zařazení cukrovarského areálu na seznam kulturních památek.

Podpořil ji v tom i Národní památkový ústav. Ministerstvo kultury ale žádosti nevyhovělo. Důvod? Areál už je podle ministerstva nevratně poškozený necitlivými přestavbami.

„Působivá ústřední srostlice industriálních objektů, která je nepochybnou dominantou města, prodělala v rámci nedávné revitalizace takové úpravy a modernizace, které sice objekty uchránily od demolice, daly jim nové využití a zachovaly tak celkový výraz souboru, v detailech však došlo k výraznému setření historické a architektonické autenticity, která je podstatným znakem kulturních památek,“ uvedla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Tvář cukrovarského areálu by se teď mohla změnit ještě víc. Velkou část chce vedení města nabídnout k prodeji. Tím otevře cestu novým investorům, kteří mohou prostory využít například pro bydlení, podnikání, sport či rekreaci.

K prodeji budou i cihlové haly dvou bývalých tržnic, které dotvářejí nezaměnitelnou siluetu areálu. Jestli zůstanou stát, nebo je budou moci investoři zbourat, o tom budou břeclavští zastupitelé rozhodovat na prosincovém zasedání.

Zastupitelé se na podmínkách neshodli

Jasno přitom mělo být už na zasedání konaném na začátku listopadu. Jenže padlo příliš mnoho námitek.

„Vzhledem k důležitosti lokality pro rozvoj města mi připadá těžko obhajitelné, že záměru prodeje pozemků v cukrovaru nepředcházela s dostatečným časovým předstihem jakákoli publicita, diskuse s veřejností laickou ani odbornou, žádná snaha o zapojení občanů do přípravy záměru, natož pokus o dosažení širšího konsenzu v základních představách o budoucí podobě území,“ míní břeclavský architekt Zdeněk Miklín, který adresoval zastupitelům kritický otevřený dopis.

A na podmínkách prodeje cukrovarských budov se neshodli ani sami zastupitelé. Vadí jim třeba to, že město se zříká role investora, nevybuduje infrastrukturu samo nebo že neprodává území po menších částech.

Starosta Pavel Dominik (Pro Region) proto materiál ze zastupitelstva stáhl. Znovu budou zastupitelé o prodeji pozemků a budov rozhodovat 12. prosince.

„Myslím, že jsme schopni se s většinou připomínek vypořádat. Máme měsíc na to, abychom materiál, který je zásadní pro další rozvoj města, dopracovali do podoby, která bude stravitelnější,“ zdůvodnil na zasedání starosta Dominik, proč se rozhodnutí o měsíc odsouvá.

Cukrovar byl v Břeclavi založen v roce 1861, postarala se o to židovská rodina Kuffnerů. Dnes je využívána sotva třetina. Zbytek chátrá. Město se o prodej pokoušelo už několikrát. Nejblíže ke koupi byla před osmi lety společnost Fastav, která městu za cukrovar nabízela 37 milionů korun a plánovala v něm postavit až 200 bytů.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.