Zaparkovat ve všední den navečer poblíž hustě obydlených ulic Sušilova, Bayerova, Kotlářská či Tučkova na Brně-střed? Úkol tak na dvacet minut, kdy řidiči zoufale objíždějí okolní bloky a loví prázdné místo.
Například v ulici Sušilova tak nyní vlastník jednoho z domů místo trávníku nechal vzniknout další dvě parkovací místa. Ale jiní obyvatelé okolí to kritizují. „Nerad bych, aby ho další vlastníci následovali a ráz příjemné ulice se tak změnil,“ říká architekt Eduard Štěrbák, který bydlí nedaleko.
Bojí se oprávněně. Žádostí k povolení přestavby předzahrádek u cihlových, panelových i rodinných domů řeší úředníci hlavně v městských částech Brno-střed nebo Židenice čím dál víc.
„Žádostí o stavbu parkovišť přibývá, a to opravdu právě v místech, kde byly dříve předzahrádky,“ potvrdila vedoucí stavebního odboru v Brně-Židenicích Anna Provazníková.
Úřady ochotně vyhoví
Předzahrádky a trávníky před budovami jsou ve vlastnictví buď města, nebo majitele (či skupiny vlastníků) domu. V případě osobního vlastnictví stačí získat souhlas od vlastníka komunikace a policie. Pak už nic nebrání získání povolení od radnic městských částí, které mají změny ploch kolem činžovních a rodinných domů na starosti.
Argument žadatelů o přestavbu je jasný: zaparkovat poblíž svých bytů ve městě, ve kterém podle analýzy magistrátu chybí 130 tisíc parkovacích míst, je mnohdy skoro nemožné.
„Navíc na vyhrazených místech pro parkování stačí, aby auto přesahovalo pár centimetrů do vozovky, a už máte pokutu,“ vadí jedné z obyvatelek Sušilovy ulice Lence Kropšové.
Úřady nyní souhlas k přestavbě ochotně udělují. A to ze dvou důvodů: kvůli nedostatku parkovacích míst pro obyvatele i kvůli bezpečnosti. „Často by už jinak auta musela přejíždět přes frekventovaný chodník kvůli těsně zaparkovaným vozům,“ zdůvodňuje mluvčí městské části Brno-střed Roman Burián.
Typické ulice ze třicátých let přestavba zhyzdí
Nárůst míst k parkování na úkor zeleně kazí ovšem podle urbanisty Karla Havliše původní vzhled města. „Například právě ve zmíněných ulicích Sušilova, Tučkova nebo Kotlářská, což jsou typické ulice ze třicátých a čtyřicátých let, podobné přestavby narušují architektonický záměr části města,“ komentoval.
Řešení, jak zachovat zeleň ve městě, je hned několik. „Místo betonu přes celé plochy by se mohly použít zatravňovací dlaždice, kde roste tráva, nebo zabetonovat jen nájezdní pásy pro kola,“ navrhuje Michal Závodský z občanského sdružení Masarykova čtvrť, který si méně zeleně na úkor parkovišť všímá i tam.
Jinou šetrnou cestou k životnímu prostředí se vydali ve Slatině. „Poslední roky řešíme zvýšenou potřebu míst na parkování výstavbou vnitrobloků,“ doplňuje starosta Slatiny Jiří Ides. Všichni se ale shodují, že aby lidé přestali přestavovat své předzahrádky na parkoviště, musí politici vyřešit dlouhodobé potíže parkování v Brně nějak plošně.
Koncepce parkování je hotová. Ale bude se jí někdo řídit?
Nová koncepce parkování, kterou vytvořila městská firma Brněnské komunikace, přitom už existuje. Zastupitelé ji však budou schvalovat těsně před komunálními volbami, tedy 2. září.
Připravený plán teoreticky popisuje zavedení takzvaných rezidenčních zón, zřízení záchytných parkovišť a stavbu parkovacích domů. Vůbec však neřeší, za kolik peněz a za jakých podmínek budou lidé v Brně parkovat.
Konkrétní naplnění dokumentu, který vznikal celé volební období, už totiž chce současné vedení města nechat na nově zvolených politicích. Není ale vůbec jasné, zda bude chtít nová politická reprezentace v plánu pokračovat - nebo se ho rozhodne ignorovat.
Podobně do ztracena vyšumělo například zřízení úřadu městského architekta, který si politici obecně odhlasovali před komunálními volbami v roce 2010.
