Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brňané nechali dům německé menšiny vyhořet

  15:48aktualizováno  15:48
Podle posledních statistických údajů žijí v Brně pouze necelé dvě stovky lidí hlásících se k německé národnosti. Přitom před sto lety byly početní síly mezi Čechy a Němci téměř vyrovnané. V určitém období se dokonce zdálo, že německá "menšina" převážila.

BRNO: Staré pohlednice, díl osmý - Německý dům | foto: REPRO

"Není to tak, šlo o dvě rovnoprávné národnosti. Dojem, že Němců žilo ve městě víc, vznikl při sčítání lidu v roce 1881. Lidé měli totiž ve formuláři vyplnit, jaká je jejich "hovorová" řeč, nikoliv řeč mateřská. Hodně lidí to spletlo a i Češi napsali, že mluví německy, přestože jejich rodnou řečí byla čeština," vysvětlila brněnská historička Milena Flodrová.

Češi a Němci vedle sebe v Brně žili dlouhá staletí, už od středověku. První česká obecná škola však ve městě vznikla teprve v roce 1881. "Vrcholilo nacionalistické hnutí 19. století. O dva roky později si Češi postavili jako středisko české kultury Besední dům, v roce 1891 otvírali Němci svůj Německý dům na Moravském náměstí," doplnila Flodrová.

Prokletím Německého domu, jehož stavbu inicioval brněnský továrník Fridrich Wannieck, se stala politika. Za druhé světové války totiž přestal sloužit jen jako kulturní centrum, pořádaly se v něm srazy NSDAP, z jeho bran vycházela na své pochody Hitlerjugend. Stal se tak symbolem nacistického zla.

Když Německý dům hořel, Češi jej hasit nechtěli
"Válku přestál, přestože jej bombardování poškodilo. Osudným se mu staly boje v brněnských ulicích v dubnu 1945. Zapálily jej dělostřelecké granáty a nikdo z Čechů samozřejmě nehnul prstem, aby jej hasil. Německý dům hořel dva týdny. Zůstaly jen ruiny," popsala osud stavby historička.

"S Německým domem skončila také doba početné německé komunity. Ve městě směli zůstat jen němečtí protifašističtí bojovníci, za které se někdo zaručil," upozornila Flodrová.

Asi dvacet tisíc Němců muselo město opustit při nuceném vysídlování, část z nich došla pěšky až na hranice s Rakouskem. Cestou zahynulo na nemoci a vysílení téměř 1 700 lidí.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.