„Praha rozhodně není jediné české město, kde pijeme z trubek, které patří do muzea. Dost podobná šlamastika je pod Brnem,“ zaznělo v reportáži televize Nova v pořadu Střepiny (více o případu v Praze zde).
Netýkala se ničeho jiného než současné situace v pražských Dejvicích, kde tisíce lidí otrávila kontaminovaná voda. Ačkoli potíže tam zapříčinilo hlavně nezmapované slepé rameno, televize upozornila i na to, že viry a bakterie se do vody snadněji dostanou skrze staré a popraskané potrubí. A historie brněnských vodovodů sahá až ke konci 19. století.
Historie vodovodu v BrněPrvní vodovod v Brně vznikl už v roce 1416. Přiváděl vodu ze Svratky, která měla slepé rameno někde pod Petrovem. Odtud tehdy vedli vodu čerpadlem do vodojemu v dnešních Denisových sadech a dál pak do kašen na Zelném rynku a na náměstí Svobody. Pitnou vodu zavedli obyvatelé Brna do vodovodního systému až v roce 1520. |
Pod ulicemi Hlinky a Štefánikova a Mendlovým náměstím bychom našli vodovodní síť starou více než sto let. A totéž platí i o takzvaném I. březovském vodovodu, který začíná v Březové nad Svitavou a jímž do Brna přitéká zhruba čtvrtina veškeré pitné vody. Měli by se tedy Brňané obávat, že by kvůli starým trubkám někdy v budoucnu mohla nastat podobná situace jako v Dejvicích? Podle odborníků ne. Nebo alespoň ne proto, že trubky pamatují ještě Rakousko-Uhersko.
„Laboratorní zkoušky litinových trub I. březovského vodovodu provedené v roce 1999 Vojenským technickým ústavem ochrany Brno prokázaly ještě velmi dobrý technický stav potrubí a ústav doporučil provést další kontrolu stavu za 50 let,“ uvedla mluvčí Brněnských vodáren a kanalizací Renata Hermanová. Důležitou roli zde podle ní hraje kvalitní materiál a dobrá voda, která 57kilometrovým potrubím protéká.
Životnost potrubí od padesáti do sta let
Paradoxně problém je spíše s vodovody, které mají padesátku teprve před sebou. „Životnost jednotlivých potrubí je většinou stanovena od padesáti do sta let, záleží na materiálu. Nicméně potrubí používané k budování vodovodů v 70. a 80. letech minulého století, vyráběné v socialistických státech, je příčinou nejvyššího výskytu poruch a havarijních stavů. A to by přitom mělo vydržet až osmdesát let,“ popsala Hermanová.
I tak je prý kvalita pitné vody v Brně dobrá. „Podle nejrůznějších výzkumů má Brno jednu z nejlepších pitných vod v republice,“ říká ředitel Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje Jan Mareček.
Na podporu pití vody z vodovodu dokonce vzniklo sdružení Česko pije z vodovodu. „Voda z kohoutku je neustále kontrolovaná a pod větším dohledem než balená. Musí splňovat přísné normy, proto je lepší pít ji,“ doporučuje Zuzana Cabejšková, předsedkyně sdružení. Také si nemyslí, že by událost v Dejvicích měla vliv na chuť lidí pít vodu z vodovodu. „Byla to jedna nešťastná událost,“ dodala.
Nejstarší funkční brněnské potrubí sahá do konce 19. století, před deseti lety ovšem archeologové narazili pod dlažbou náměstí Svobody na keramické vodovodní potrubí ze 16. až 17. století. „Je to unikát, v Brně zatím zachovalé vodovodní potrubí v zemi odkryto nebylo,“ řekl tehdy archeolog Petr Polánka.
