Pokud jakýkoliv stát světa odpálí jadernou bombu, dokáží vědci z Brna zachytit...

Pokud jakýkoliv stát světa odpálí jadernou bombu, dokáží vědci z Brna zachytit otřesy, které vyvolá. Ilustrační foto. | foto: AP

Když KLDR odpálí atomovku, ryska měřících přístrojů se chvěje v Brně

  • 30
Když chce český premiér vědět, zda KLDR udělala další jaderný test, zavolá do Brna. Téměř bez povšimnutí tu existuje jedna z klíčových měřicích stanic systému OSN. Pro zjištění testů na osm tisíc kilometrů vzdálené jaderné střelnici v Asii má ideální polohu.

Severní Korea před čtrnácti dny oznámila, že právě odpálila testovací vodíkovou bombu. V nenápadném bunkříku v lesích severně od Brna, který je od KLDR vzdálený na osm tisíc kilometrů, se zachvěly rysky extrémně přesných přístrojů. Zachycená data kódovaným satelitním spojením putovala do mezinárodního centra ve Vídni, kde odborníci začali okamžitě vyhodnocovat, zda asijský diktátorský režim opravdu právě odpálil pokročilou pumu.

Data z Brna jsou přitom pro proces, který trvá i několik týdnů, klíčová. Pod kódovým označením VRAC (AS26) se totiž v lesích u Vranova nachází jedna z pomocných stanic speciálního mezinárodního monitorovacího systému, který má zajistit dodržování dohod o zákazu jaderných testů. Stanice funguje už šestnáct let.

Výhodná poloha

„Právě seizmologická stanice VRAC je ze zeměpisného hlediska velmi výhodně situována pro detekci seizmických signálů z asijských testovacích střelnic. V letech 1995 až 1998 tak tato stanice zaznamenala několik jaderných zkoušek provedených Čínou na jaderné střelnici Lop Nor, Pákistánem u města Dalbandin a Indií na jaderné střelnici Pokhran,“ konstatoval seizmolog Josef Havíř, který za provoz jediné takové stanice v Česku odpovídá.

Národní datové centrum v Brně, které měřicí stanici provozuje, spadá pod Ústav fyziky Země Masarykovy univerzity. I když je stanice od korejské střelnice vzdálená tisíce kilometrů, dokáže zachytit nepatrné otřesy šířící se celým povrchem, které rozkmitají i podloží brněnského masivu. Svého času dovedla dobře zaznamenat i pokusy, jež v devadesátých letech prováděla Francie na atolech Mururoa a Fangataufa v souostroví Tuamotu v Pacifiku.

K provozování stanice zavazují Česko mezinárodní dohody. V roce 1996 byla OSN předložena Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. Aby začala reálně platit, musel by ji ratifikovat dostatečný počet vybraných zemí. To se dodnes nestalo.

„Přesto se po celém světě buduje síť, která by měla čítat na 170 měřicích stanic. Budou zajišťovat dodržování dohody,“ dodal Havíř. Česká republika ke smlouvě přistoupila.

O předchozích testech mají záznamy

Sledovat jaderné testy přitom není jednoduché. Existují na to hned čtyři monitorovací sítě rozmístěné po zeměkouli, které krom otřesů sledují třeba i radioaktivitu či zvuk. Klíčová je ale právě metoda takzvaného seizmického monitorování, která sleduje otřesy země způsobené jaderným výbuchem. Musí jej ale dokázat rozlišit od běžného zemětřesení.

V Brně se ty důležité kontrolky rozsvítily už v letech 2006, 2009 a 2013, kdy KLDR prováděla předchozí jaderné pokusy. Podle nynějších dat je patrné, že k výbuchu před 14 dny opět došlo ve stejné oblasti jaderné střelnice Pchunggje.

Čeští odborníci se ale shodli s mezinárodními experty na tom, že se o vodíkovou bombu, která je založená na principu termonukleární fúze a je o několik řádů silnější než atomová bomba, nejspíše nejedná, i když to KLDR vyhlásila.

„Tuto hypotézu dále posiluje předběžná analýza otřesů zpracovaná Národním datovým centrem v Brně. Podle ní severokorejská jaderná zkouška dosáhla hodnoty přibližně 4,9. Pro srovnání, magnitudo jaderné zkoušky v roce 2013 dosáhlo hodnoty 5,1. Pokud by KLDR skutečně provedla zkoušku termojaderné zbraně, bylo by naměřené magnitudo znatelně vyšší,“ konstatoval ve své zprávě Státní úřad pro jadernou bezpečnost.