Brněnská vila Tugendhat se uzavřela veřejnosti, začíná rekonstrukce

O tom, jak se v zimním odpoledním slunci rozhoří onyxová stěna, vyprávěla dnes průvodkyně ve vile Tugendhat nadlouho naposledy. Silvestr je totiž posledním dnem, kdy je jediná brněnská památka UNESCO otevřená veřejnosti. Od 1. ledna začínají přípravy na minimálně dvouletou rekonstrukci funkcionalistického klenotu.

Stejně jako v posledních měsících i dnes vilu obléhaly desítky turistů.

"Už od listopadu zažíváme obrovský nárůst návštěvnosti. Pohybuje se letos na hranici 25 tisíc lidí, což je o tři tisíce víc než loni," vypočítává správkyně vily Iveta Černá.

Historie vily

Projekt vily Tugendhat vytvořil v roce 1928 německý architekt Mies van der Rohe pro brněnského továrníka Fritze Tugendhata. Pozemek, který původně sahal až k lužáneckému parku, věnoval otec Grety Tugendhatové, známý brněnský textilní průmyslník Löw-Beer.
Dům, který stál šest až osm milionů korun, dokončila stavební firma v roce 1930. Kolem něj vznikla zahrada ve stylu anglického parku. V prosinci 1930 se manželé Tugendhatovi nastěhovali. Kromě pětičlenné rodiny zde žilo i pět členů personálu.
Před válkou utekla židovská rodina do Caracasu. Po válce se usídlila ve Švýcarsku, ve městě Sankt Gallen. Ve vile se mezitím vystřídali němečtí i ruští vojáci.
Po válce se Tugendhat ocitla pod národní správou, fungovala jako soukromá taneční škola i rehabilitační středisko. V roce 2001 byla zapsána do seznamu UNESCO.

Pozoruhodné je podle ní taky to, že až v momentě "za minutu dvanáct" si Brňané uvědomili, že vila Tugendhat leží v Brně.

"Standardně jsme měli šedesát procent návštěvníků ze zahraničí. Teď k nám chodí 95 procent lidí z Brna," směje se Černá.

Od prvního ledna odstartují zaměstnanci Muzea města Brna, které vilu spravuje, inventuru zařízení vily.

Věci, které by během oprav překážely, se odvezou do depozitářů.

Jiné, které nelze odvézt, jako například zmíněná stěna z onyxu v hlavním obytném prostoru vily, se zajistí proti poškození.

Hlavní stavební práce mohou začít s odchodem zimy.

Právě teď město dokončuje výběr firmy, která je zrealizuje. Jasno bude 5. ledna.

Kompletní oprava bude stát asi 150 milionů korun. Sto milionů chce město získat z evropských dotací.

"Rekonstrukce se týká celého objektu, od opravy porušené statiky po doplnění mobiliáře. Cílem je uvést dům do stavu z roku 1930," upřesnila Iveta Černá. Její součástí je i doplnění původních materiálů.

Pět let tahanic

Od chvíle, co se vila Tugendhat dostala na seznam UNESCO, se mluví o tom, že památková oprava je nevyhnutelná.

V roce 2004 Brno vypsalo soutěž o projektovou dokumentaci vily.
Od té doby brzdí opravu soudní spory mezi architekty, kteří se jí zúčastnili.

Sdružení kolem architekta Jana Sapáka se totiž odvolalo proti vítězství firmy Omnia. Sapák tvrdil, že architekti z Omnie neměli pro opravu vily dostatečnou kvalifikaci.

Jeho námitku uznal i Nejvyšší správní soud, ke kterému se Sapák odvolal.

Neustálé odklady oprav dokonce vyburcovaly potomky Tugendhatů žijící ve Vídni. Jejich dcera Daniella Hammer-Tugendhatová kvůli tomu požádala město o vydání vily. Ale neuspěla.

Město přesto s projektem Omnie počítá, za projekt zaplatilo Omnii 10 milionů korun. V červnu město nechalo projekt zhodnotit týmem zahraničních odborníků na speciální konferenci. Sestavilo i komisi, která na opravu vily dohlédne.