Bývalé depo nákladového nádraží, točna pro lokomotivu, mosty přes Hybešovu či Křídlovickou ulici, uhelné nádraží či známý sklad zvaný Malá Amerika. To vše by se podle památkářů z brněnské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) mohlo stát kulturní památkou.
Tři varianty vlakového nádraží v Brně
|
Větší ochrana území by mohla znamenat mnohé - od mnohem vyšších investic do oprav, které by musely ctít jeho historickou hodnotu, až po to, že bude jednodušší celé nádraží úplně odsunout.
Otázka odsunu nádraží se v Brně řeší celá desetiletí a politické strany si na ní staví volební kampaně. Momentálně vzniká takzvaná studie proveditelnosti, která by mohla problém rozseknout.
Vedoucí odboru evidence a dokumentace brněnského NPÚ Aleš Homola řekl, že památkáři se k podrobnému prozkoumání území dostali teprve nedávno. „Brněnský nádražní uzel je jednou z nejvýznamnějších průmyslových památek v Česku s velkou historickou hodnotou. Naším cílem je, aby byl unikátní prostor zachován,“ uvedl.
Záležitost nejspíš rozhodne až ministr
O vyhlášení kulturní památkou rozhoduje už několik měsíců ministerstvo kultury. A další měsíce se ještě na výsledek správního řízení bude čekat, lokalita je totiž tak diskutovaná a důležitá, že se celé téma podle památkářů zřejmě dostane na stůl až ministrovi kultury Danielu Hermanovi (KDU-ČSL).
Jak moc by případné zpamátnění modernizaci brněnského nádraží zkomplikovalo a jak může promluvit do studie proveditelnosti, se teď na státní Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) řeší. Právě podle jejich rozvahy o podobě vlakového cestování do Brna ministerstvo dopravy rozhodne.
„Na nultou variantu (stávající stav - pozn. red.) by zpamátnění mělo významný dopad kvůli náročnosti oprav. Platí to ale i v případě přesunu nádraží pod Petrov, protože i v této oblasti se nachází budovy, o kterých památkáři mluví. Změna by se tak nedotkla pouze varianty ‚u řeky‘,“ odhadl náměstek pro techniku SŽDC Brno Jan Komárek. O konkrétním dopadu zpamátnění však mluvit nechtěl.
Památkáři ovšem tvrdí, že svou činností do debat o poloze nádraží nijak nevstupují. „Nádražní budova už status kulturní památky má, teď by se k tomu jen přidaly další budovy. Vliv to mít nebude,“ konstatoval vedoucí brněnského NPÚ Zdeněk Vácha.
Mluvčí SŽDC Jakub Ptačinský zároveň podotkl, že studie pracuje s oběma variantami, které jsou možné a uskutečnitelné. „Řešíme to, ale případné změny zapracujeme až poté, co se o věci rozhodne. Čekáme také na vyjádření představitelů Brna a jeho obyvatel,“ doplnil. Studie by podle něj měla být hotová v listopadu letošního roku.
Chystá se další referendum
Na rozhodnutí ministerstva kultury chce čekat také vedení města. „Mohlo by to zkomplikovat rozvoj celé té lokality bez ohledu na to, kde nádraží bude. Musíme však vyčkat, oficiálně tu informaci nemáme,“ popsal primátor Brna Petr Vokřál (ANO).
Už v říjnu navíc budou moci svůj názor vyjádřit Brňané v opětovném referendu. V něm lidé odpoví na dvě otázky: zda chtějí, aby se modernizace železničního uzlu řešila systémem otevřených návrhových soutěží, a kde by nádraží mělo být.
Pokud se hlasování zúčastní více než 35 procent voličů, bude jeho výsledek pro město závazný. Samotné ministerstvo dopravy se jím však při konečném rozhodnutí řídit nemusí.
Pokud by se tak pohled obyvatel Brna neshodoval s variantou, jež vyplyne ze studie, musel by s ministerstvem jednat primátor. A to by přesun nádraží opět významně pozdrželo.
Vyhlášení památek znamená delší a dražší opravu
Ať už se však vlakové nádraží nepřestěhuje, či naopak přesune kamkoliv, to současné čeká oprava už v roce 2018. Podle SŽDC je po celých desetiletích prostojů rekonstrukce potřeba a jde jen o to, jak náročná, dlouhá a drahá bude.
Pokud by ministerstvo kultury zmíněné objekty za památku prohlásilo, zkomplikuje to plánované opravy zabezpečovacího zařízení, části mostů či výhybek.
„Veškeré opravy by musely odpovídat historické podobě, o každý kus bychom museli pečovat s ohledem na památkové normy. To by bezpochyby neumožnilo plánované zlepšení technických parametrů nádraží,“ řekl za SŽDC Komárek.
Například rozsáhlý železný most přes Hybešovu ulici tak podle něj nebude možné svařovat, nýbrž nýtovat. Most by se tak musel jeřábem zvednout, odvézt a postupně měnit každý jeho kus. „Náročná oprava bude kromě prodražení znamenat také delší uzavírky,“ doplnil Komárek.
Památkáři nicméně věří, že společně se SŽDC dokážou nalézt kompromis. „Máme zájem o funkční řešení, tedy integraci památek do nových budov. Jde nám pouze o historickou podstatu,“ uzavřel Homola.
