Brněnský biojarmark se v sobotu konal už podvaadvacáté.

Brněnský biojarmark se v sobotu konal už podvaadvacáté. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Brněnský biojarmark nabídl domácí zavařeniny, klobásky a taky žížaly

  • 9
Kde nakoupit místní ovoce a zeleninu, jak být při nakupování šetrný k životnímu prostředí nebo jak si doma založit vlastní žížalí kompost. Farmáři a ekologický institut Veronica školili Brňany celou sobotu na nádvoří Domu pánů z Kunštátu v bio a eko životním stylu.

Už klasické podniky, jako jsou třeba farmářský obchod Sklizeno nebo brněnská biokavárna Tři ocásci, doplnili nováčci s obchodem Ze Země, hosté z Vysočiny a řada informačních stánků.

Například Horňácká farma z Hodonínska přijela s přívěsným vozíkem plným dýní, patizonů a cuket. Po poledni jich byla půlka prodaná. Nechyběly domácí zavařeniny, klobásky nebo výrobky z ovčí vlny.

Brněnský biojarmark se v sobotu konal už podvaadvacáté. Asi nejvíc na něm zaujala nová poradna pro žížalí kompostování. Jakub Filip z Lužice u Hodonína přijel jen s malou bedýnkou. Byla plná bioodpadu, ve kterém se vrtěly kalifornské žížaly.

Kompostování pomocí žížal je čím dál tím oblíbenější. Filipovi mají žížalí farmu v Mikulčicích na Hodonínsku. Zaměřují se hlavně na průmyslovou likvidaci. Dodávají velkým kompostárnám nebo odpadovým firmám. Pro zahrádkáře a drobnější odběratele však mají ceník také.

"Tady mám třeba vinaře, který takto likviduje veškeré zbytky vylisovaných hroznů. Ze svého odpadu si tak dělá vlastní hnojivo. Nepotřebuje na to žádný papír, a hlavně je to velice bohaté na živiny," ukazuje Jakub Filip fotky z terénu.

Jeho rodina prodává žížaly už šestým rokem. "V roce 1997 donesl taťka první žížaly k nám do kompostu. Tak před osmi lety začal vymýšlet, že by potřeboval nějaký přivýdělek. Vedle v Mikulčicích měli zrovna chov žížal a nikdo se o to moc nestaral, tak jsme s tím začali pracovat," vzpomíná Filip.

Žížaly se přitom neprodávají na kila. Dodané množství žížal a cena se určuje podle předpokládaného objemu odpadu, který mají sežrat.

Čerstvé a bez blbostí

S úplně jiným sortimentem dorazili na dvůr Domu pánů z Kunštátu Aleš Dejmek a Simona Hlavenková. Ti už rok a půl provozují v brněnské Grohově ulici farmářský obchod Ze Země.

Podle Dejmka je na takovém podniku nejnáročnější organizace zásobování. "Dodavatelů přibývá, ale pořád je to docela těžké koordinovat. Něco přijde v úterý, něco ve středu, některé zboží bývá nedostatkové, jiné zase přebývá a my ho nemáme kam převézt," popsal.

Na zákazníky tak klade nákup ve farmářském obchodě větší nároky než klasický supermarket, kde je všeho dost, a to kdykoliv. "Ale u nás zase neutratí zbytečně peníze za blbosti jako v supermarketu," podotýká Dejmek.