Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kde se vzal brněnský drak? Mohla to být odměna za boj proti husitům

  17:45aktualizováno  17:45
Přesně před 60 lety se dočkal klíčové opravy jeden ze symbolů Brna - legendární drak. Podoba vypreparovaného krokodýla z radnice se v minulosti měnila a není ani jasné, kdy ho město získalo. Podle nových teorií mohl být symbolem pomoci v bojích proti husitům.

Brněnský drak se vrátil do průchodu Staré radnice. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Brněnský drak je symbolem města už celá staletí. Za tu dobu zažil preparovaný krokodýl mnoho oprav a úprav, včetně jedné za nacistické okupace.

Fotogalerie

Ta však byla mimořádně necitlivá, a tak se drak dočkal po válce pořádné generálky, která mu dala dnešní vzhled. Na Starou radnici se pak vrátil přesně před šedesáti lety, 14. července 1956.

„Drak se po důkladné odborné opravě dnes ráno opět vrátil na své místo,“ psalo se v dobovém tisku. „Byl opravován 14 měsíců preparátorem Ferdinandem Dobrovolným, známým ilustrátorským a rekonstrukčním uměním diluviální fauny z expozice Anthropos na brněnském výstavišti (1928),“ líčily tehdejší noviny Lidová demokracie a Svobodné slovo.

Restaurátor ze 4,8 metru dlouhého a 200 kilogramů vážícího draka musel vyndat dřevěnou desku, již mu dali restaurátoři za okupace, a „vložil do něho novou pevnou kostru a dal mu na správného draka náležité proporce, zasadil mu správně zuby a oči“.

Patrně při této opravě byla také „svěšená“ podoba draka změněna na dnešní s nataženou hlavou i nohama.

Trutnovští, markrabě Matyáš...

Brněnský symbol tak prošel další kapitolou ze své skutečně přebohaté historie. Jak začala? „To dodnes nikdo přesně neví a všechny hypotézy zůstávají zatím nepotvrzené,“ podotýká přední znalkyně brněnské historie Milena Flodrová.

Pohádka o brněnském krokodýlovi

Báseň Oldřicha Mikuláška

Byl jednou jeden krokodýl
a ten přeplaval řeku Nil.
A že měl hlad, tak plaval dál,
nevečeřel a nesnídal.

Chviličku plaval, chvilku lez
a v noci chrápal jako pařez.
Putoval mořem, přes hory,
kde rostou samé brambory,
a dostal se až do Brna,
kde teče řeka stříbrná.

Zprvu byl hodný jako psík
a říkali mu jezevčík.
Zprvu byl hodný, ale pak
probudil se v něm strašný drak
a drak, ten přece není hodný,
ale naopak.

Když plazíval se přes hory,
byly mu dobré brambory,
teď poroučel si k snídani
holoubky, slípky, krocany
a na desátku berana,
co bečel smutný do rána,
že má být v břichu u draka.
Litovali ho, chudáka.

K obědu chtěl drak ještě zvlášť
strakatou kozu na guláš,
a že měl hlad tak veliký,
poručil si i knedlíky.
K svačině nikdy nepil kávu,
když sežral s mlékem celou krávu,
nejraději měl k svačině
kočky a koně na kmíně.

A jedl vločky, vítr, déšť,
oblaka, saze, smetí z cest,
vozy a domy, silnice,
a co rád jedl nejvíce,
to neví nikdo, jenom já:
když spěchal, vždycky jedl cestu,
protože cesta ubíhá,
když byla zima, snědl vestu,
kožich, svetr a pyžama.

Tak tloustl strašný, hladný drak
a lidé hubli naopak.
I řekli si: drak musí pryč,
a hodili mu sežrat klíč.
A jak ten klíček spolkl drak,
uzamkl si svůj požerák
a nemohl už sežrat ani
maličký hrášek ke snídani.

Nejprve hubl den co den
a zdál se celý proměněn.
A jak mu ubývalo sil,
z draka se stal zas krokodýl.

Nejedl, nepil, jenom spal
a chrápal jako kdysi.
Tak lehký byl, že vylétal
ke stropu, kde teď visí.
Možná že pořád ještě spí,
ale už nic ho nevzbudí...
Spí si a spí si a spí si.

Podle trutnovských pověstí se traduje, že vycpanou kůži draka, kterého zde zabili v roce 1006, darovali Trutnovští roku 1024 při konání zemského sněmu v Brně mladému knížeti Břetislavovi, jenž ji následně věnoval městu.

„To ovšem není možné, protože v té době město Brno jako takové ještě neexistovalo, takže ani zemský sněm se zde na místě maximálně s několika osadníky konat nemohl,“ vyvrací tuto možnost historička.

Sama nepodporuje ani nejčastěji tradovanou teorii, podle níž krokodýla daroval Brnu v roce 1608 markrabě Matyáš.

Ačkoliv zpráva o tomto daru byla v roce 1749 uložena do báně radniční věže, podle Flodrové to nemůže být pravda už podle účtů z brněnského archivu, kde jsou zaznamenány čtyři zlaté za oživování draka malířem už roku 1568 a pak v letech 1578 a 1579 i restaurování a odčervování.

... nebo císař Zikmund?

Historička se kloní k teorii, pro kterou se objevil důkaz při opravě hradu Špilberk.

„Našla se zde kachle od kamen se znakem císaře Zikmunda orámovaným drakem právě v té podobě, jakou známe z průjezdu Staré radnice. Dračí řád neboli Ordo equestris Draconis Hungariae uděloval Zikmund od roku 1408 či 1409 svým příznivcům a Brno, které mu hodně pomohlo v boji proti husitům, bylo logickým příjemcem,“ dokládá historička.

Ani po dotazu Brna historikům z Budapešti, kteří by měli mít podklady k příjemcům Zikmundova řádu, se však Brňané nedočkali odpovědi, zda byl řád městu skutečně udělen.

Dodnes si tedy můžeme původ draka vykládat po svém. Třeba i půvabnými pověstmi o likvidaci nestvůry, která vola naplněného nehašeným vápnem zapila vodou a pukla.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.