Původně se hotel u hlavního nádraží v Brně jmenoval U císaře rakouského, dnes ale budově nikdo neřekne jinak než Padowetz, či v počeštěné verzi Padovec.
Známá stavba prošla v posledních třech letech kompletní rekonstrukcí a nyní se do ní vrací i restaurace. Kvůli jídlu a pití se sem přitom chodilo už od první poloviny 19. století.
Své jméno získal palác po rodině svého zakladatele. Podnik založil roku 1839 podnikatel a statkář Lorenz Padowetz, který jej budoval jako prvotřídní hotel.
"Byl totiž postaven v době, kdy k ubytování hostů sloužily výhradně ubytovací hostince a zájezdní hospody. Prioritním posláním moderního hotelu bylo od samého jeho založení hostit především tu nejzámožnější klientelu," popisuje brněnský historik Karel Altman.
Padowetz vystavěl hotel na správném místě a ve správnou dobu. Právě ve třicátých letech 19. století totiž bylo dokončeno železniční spojení s Vídní proslulou Severní dráhou císaře Ferdinanda.
"Už tehdy v roce 1839 bylo v Brně hlavní železniční nádraží v místech, kde stojí dodnes. To hrálo při úspěchu hotelu značnou roli," podotkl Altman.
Úroveň si hotel udržel i za první republiky. Zdejší kavárna i restaurace si získaly svůj věhlas a byly považovány za prestižní brněnské podniky.
To se ovšem změnilo po druhé světové válce. Hotel v budově zanikl a většina prostor se využívala pro kanceláře. Přesto v budově stále existovalo místo, kam se lidé chodili najíst a napít. Někdy v šedesátých letech minulého století zde vznikl bufet Padovec, který už sice zdaleka nebyl tak honosný, přesto si vysloužil přízvisko legendární.
V bufetu se scházely nejrůznější brněnské postavičky na pivo, klobásu či vlašák. Chodil tam například nedostudovaný právník Rudolf Tížek, kterému se v Brně přezdívalo Doktor Špína. V bufetu dopíjel a dojídal zbytky, které sbíral do své konvičky na mléko, a občas vyžebral nějakou korunu.
Padovce si ale oblíbil i zpěvák Bob Frídl, který bydlel naproti nádraží a do bufetu chodil na gulášovou polévku.
"Jenže pak Bob uspěl ve Zlatém slavíkovi, byl tehdy tuším třetí. Lidi ho poznávali na ulici a on si stěžoval, že už ani v Padovci si tu gulášovku nemůže v klidu dát," vzpomíná brněnský fotograf Jef Kratochvil.
Padovec byl podle něj populární i proto, že podobných podniků vlastně v Brně moc nebylo. "Chodilo se do Sputniku na České nebo právě do Padovce u nádraží," podotkl Kratochvil.
Restaurace chce navázat na předválečnou tradici
Nový Restaurant Padowetz už nicméně socialistický bufet v ničem nepřipomíná. Majitelé chtějí navázat spíše na předválečnou tradici.
"Je nám jasné, že zákazníky získáme pouze vysokou kvalitou jídla, piva a celkových služeb. Historie paláce Padowetz, umístění na frekventovaném místě a moderní interiér nám k tomu mohou pomoci," řekl Jan Nováček, spolumajitel firmy Jols, která restauraci provozuje.
Rozsáhlá přestavba prvního patra budovy, ve které se podnik nachází, si vyžádala téměř rok. Nové prostory nabízí 220 míst, kuřáckou i nekuřáckou část a hostům přímý pohled do kuchyně. Od konce listopadu je už restaurace ve zkušebním provozu, příští týden ve čtvrtek se chystá slavnostní otevření.
Památkově chráněnou budovu nyní vlastní společnost Lebona, která ji začala v roce 2010 opravovat. Firma získala palác Padowetz od investiční společnosti Red Group, která plánovala udělat z budovy hotel jako kdysi. Na čtyřhvězdičkové ubytování ale chyběly peníze, a tak z plánů sešlo.
