Na palubě bylo čtrnáct vědců a techniků směřujících na českou stanici na ostrově Jamese Rosse. Při plavbě přes tisíc kilometrů široký průliv se podle Lásky loď dostávala několikrát do rozbouřených vod s vlnami vysokými čtyři metry.
"Celkově ale plavbu můžeme označit jako průměrně náročnou," komentoval vedoucí hrozivě vysoké vlny.
Teprve devátého ledna odpoledne se loď dostala na dohled od stanice. Vzhledem k neobvykle velkému množství ker a plovoucích ledovců ledoborec opatrně veplul do patnáct kilometrů širokého průlivu Prince Gustava, který odděluje ostrov Jamese Rosse od východního pobřeží Antarktického poloostrova.
U vyložení nákladu asistovaly vrtulníky
Ledové kry nakonec donutily kapitána lodi změnit způsob vykládky celého nákladu. Na místo pontonu a gumových člunů musely asistovat dva vrtulníky.
Podle lásky vykládali všichni členové expedice materiál celý šest hodin. "Kolem půlnoci ze stanice odlétl poslední vrtulník. Na další dva měsíce tedy zůstáváme na ostrově sami," vysvětlil Láska.
V dalších třech dnech brněnští vědci zprovozňovali stanici: ventilační systém, vytápění, ohřev užitkové vody v solárních kolektorech, nabírání pitné vody z nedalekého potoka nebo vztyčení radiokomunikačního stožáru.
Sníh v létě neroztál
"Zprovoznili jsme sedm větrných elektráren, které byly po prvotním testu připojeny do energetického okruhu stanice. Prozatím největším překvapením pro nás byly a jsou velké závěje sněhu, které se v průběhu zimy nahromadily kolem hlavní budovy a nestačily během první poloviny antarktického léta roztát," popsal Láska.
A tak brněnští polárníci první dva dny ponejvíce odhazovali sníh kolem důležitých částí stanice.
Na počátku expedice zažili také první návštěvu v podobě pasažérů lodi Hanseatic, která připlula do oblasti ostrova. Podle Lásky se celkem vylodilo a stanici si prohlédlo přes 120 návštěvníků.
Zájemci si vyslechli, v čem tkví současné české vědecké aktivity na ostrově Jamese Rosse. "V letošní sezoně bude v terénu pracovat jedenáct vědců zastupující Masarykovu univerzitu, Českou geologickou službu a Karlovu univerzitu," řekl Láska.
O tom jak úspěšná letošní expedice bude, rozhodne, stejně jako v předcházejících letech, podle šéfa skupiny především počasí.
