Kostel proroka Eliáše postavili původní němečtí obyvatelé Sněhurivky na konci 19. století. Tehdy měla zdejší menonitská farnost 750 členů.
Po válce však museli všichni Němci z Ukrajiny odejít a novogotický chrám chátral. Teprve vloni se jej ujal řeckokatolický kněz, Slovák Peter Krenický. Díky jeho snaze se místní obyvatelé pustili do náročné rekonstrukce.
"Tady přímo v kostele rostly stromy. Nebyla tu střecha, jen obvodové zdi. Ale díky otci Krenickému jsme získali naději, že tu znovu budou bohoslužby. Sám jsem tu strávil se sekerou několik dní," ukazuje uprostřed nově zastřešené chrámové lodi čtyřiasedmdesátiletý Vladimir Portnoj.
Kostel již má nová okna i střechu, nyní se buduje podlaha. Brněnští skauti zapojení do projektu s názvem Melitopol v uplynulém týdnu vyváželi stovky koleček suti a podlahu provizorně vydláždili cihlami.
Na ně se již nyní může nalít vrstva betonu. Skauti se zapojili také do betonování kostelního kůru.
Církev na Ukrajině léčí následky komunismu
Peter Krenický začal svoji kněžskou dráhu na jižní Moravě. Již přes dvacet let však působí na Ukrajině. V Zakarpatí, které dříve patřilo Československu, obnovil dvaatřicet řeckokatolických kostelů.
Při nich vznikla taky komunitní centra, ve kterých našly novou rodinu stovky opuštěných dětí i seniorů.
"Léčíme tu následky komunismu i postkomunismu. Jsou tu zničené vztahy rodinné i mezilidské. Nové farnosti působí pro široké okolí, organizují kulturní akce, poutě a lidi vtahují do společnosti," popisuje před oltářem ve Sněhurivce osobitý kněz.
Jeho sponzoři z Moravy, Čech i Slovenska vědí, že nepřispívají jen věřícím.
"Naším cílem není udělat ze všech lidí věřící. Budujeme vztahy mezi lidmi. Kdybychom nepomáhali lidem opravdově, dětem alkoholiků, sirotkům a jiným potřebným, naše víra by byla k ničemu," dodává Krenický, který nyní třetím rokem působí v Melitopoli u Azovského moře.
V tuhle chvíli buduje kostely hned tři. Ten ve Sněhurivce se má stát komunitním centrem pro celou Záporožskou oblast.
Na chrám přispěli i kanadští potomci zdejších Němců
Kostel ve Sněhurivce, který brněnští skauti pomáhali rekonstruovat, byl kdysi největším protestantským svatostánkem v oblasti. Dnes se tu doslova potkává celý svět. Díky internetu se totiž o jeho rekonstrukci dozvěděli i potomci původních německých obyvatel.
"Jezdíme sem od roku 2005. Stromy uprostřed chrámu sahaly až nad obvodové zdi. Když se páter Krenický pustil do obnovy, rozhodli jsme se mu přispět," popisuje před provizorním oltářem Rudy Baerg z kanadského Vancouveru.
Jeho rodiče ze Záporoží emigrovali v roce 1947 a později se dostali do Kanady. I oni při velkých svátcích navštěvovali jako děti kostel ve Sněhurivce. Právě manželé Baergovi zaplatili novou podlahu, kterou budovali brněnští skauti.
Ani dvoutýdenní cesta Brňanů by se neobešla bez pomoci sponzorů. Na zapůjčení dodávky získali skauti a spolupracovníci MF DNES od několika dárců celkem 18 tisíc korun.
"Mám radost, když chce někdo pomáhat sám od sebe. Viděl jsem, že motivace dobrovolníků byla velká, proto jsem přispěl," říká třeba investor mrakodrapu AZ Tower Jiří Maršálek. Na cestu skautům přispěl například i Penzion Dvořáková.
Kostel ve Sněhurivce začne naplno fungovat již tento rok.
"Vůbec nám nevadí, že teď bude kostel řeckokatolický. Tahle země nepotřebuje kulturní domy a supermarkety, ale pozvednout víru v sebe sama," dodává Rudyho žena Hildegarda.
