Hlouček asi třiceti studentů Masarykovy univerzity se v pondělí odpoledne utvořil v atriu Fakulty sociálních studií MU. Nešlo ale o skupinu, jež se v nynějším zkouškovém období připravovala na test, ale o členy iniciativy, která se snaží zabránit ministerstvu školství v dotažení reformy vysokých škol. Tu totiž studenti i akademici silně kritizují.
"Nesouhlasíme s omezováním nezávislosti vysokých škol a komercializací vzdělávání," shrnuje za iniciativu Brno za svobodné vysoké školy student Masarykovy univerzity Václav Walach.
Co vadí studentůmVěcný záměr zákona o vysokých školách Zavádí například školné a instituci nazvanou rada vysoké školy, která by měla mít rozhodovací pravomoci (například by vybírala rektora). Její členy by po třetinách měl jmenovat rektor, akademický senát a ministerstvo. Akademici se bojí, že se tím dosud autonomní vysoké školy zpolitizují. Návrh také nestanovuje spodní procentuální hranici pro studenty v akademickém senátu. Věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům Vymezuje, jak by se platilo a splácelo školné. Podle kritiků je ale návrh nepropracovaný. Studenti také napadají fakt, že by půjčky měl studentům poskytovat soukromý bankovní sektor. |
Obavy mají studenti především ze zavedení rady vysoké školy, kam by třetinu členů navrhovalo přímo ministerstvo. "Vysoké školy to vystavuje rizikům podřízení se ekonomickým a politickým vlivům," míní Walach za začínající iniciativu, ke které se zatím hlásí v Brně okolo sedmi stovek studentů.
Dalším tématem je školné. Sami studenti nejsou jednotní, zda platit, či ne. Většiny těch, kteří nyní protestují, se to ale ani netýká. Současný návrh přesto houfně odmítají.
"Nesouhlasíme s obecnou logikou. Záměrem vlády je nahrazování veřejných peněz penězi studentů. Nebude to nějaký bonus, aby se zvýšila kvalita, ale aby se kompenzovaly peníze, které stát nechce vydávat," doplnil Walach.
Brněnští studenti se inspirovali u kolegů z pražské Karlovy univerzity. Ačkoliv nyní sestává jejich iniciativa pouze ze studentů Masarykovy univerzity, chtějí zapojit i ostatní brněnské vysoké školy. A stejně jako Pražané, i oni plánují v případě nestažení návrhů protesty a demonstrace.
Vyšší kontrolu by rektor vyměnil za změny v jiných oblastech
Proti návrhům je stejně jako jeho kolegové z ostatních českých vysokých škol i rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Vadí mu ale jiné věci než studentské iniciativě.
"Domnívám se, že rada univerzity se třetinou členů nominovaných rektorem, třetinou senátem a jen třetinou ministrem není skutečným ohrožením autonomie, neboť dvě třetiny nominací jsou v rukou univerzity," naznačil.
Tuto vyšší kontrolu by vyměnil za dobře provedené změny v jiných oblastech. Mezi těmi je podle něj pojetí profesorských a docentských pozic, zavedení profesionální akreditační agentury a přechod k dlouhodobějšímu kontraktovému financování.
Akademické senáty se obávají ohrožení autonomie
O ohrožení autonomie se ale obávají akademické senáty. A to na všech brněnských univerzitách. Stejně jako rektoři a studenti, i představitelé akademických senátů kritizovali, že ministerstvo nedbá námitek ze strany univerzit.
V pondělí o tom akademici jednali v Praze s ministrem školství Josefem Dobešem (Věci veřejné). Schůzka ale moc dlouho netrvala. "Bylo by o čem jednat, kdyby pan ministr stáhl ony dva věcné návrhy z vlády, to ale odmítl udělat," popsal předseda senátu Veterinární a farmaceutické univerzity Brno Leoš Pavlata.
Jeho protějšek z Vysokého učení technického v Brně Petr Hanáček vidí situaci podobně. "Bylo nám řečeno, že současný návrh je politickým rozhodnutím takzvané K9," tlumočil odpověď na otázku, proč ministerstvo do návrhu nezahrnulo připomínky z úst akademiků.
Ministr ale návrhy i přes nesouhlas akademických senátorů třiadvaceti z celkem dvaceti šesti českých univerzit stáhnout nehodlá. A z neochoty jednat obvinil právě akademické senátory. Odmítl zároveň, že mají nově zaváděné rady politizovat školství.
"Náš návrh nezavádí žádnou politizaci vysokých škol, chceme naopak, aby v radách seděli lidé s vazbou na danou vysokou školu, kteří jí mohou pomoci," uvedl Dobeš.
