Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vědci zjistili, proč jsou rostliny stále krásné a přežívají tisíce let

  17:57aktualizováno  17:57
Proč některé rostliny přežívají tisíce let a jsou stále krásné? Na tuto otázku našli odpověď vědci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně a vídeňského Gregor Mendel Institutu. Zjistili, že v DNA rostlin s přibývajícím věkem nedochází k mutacím, jako je tomu například u lidí.

Vzácné cykasy rostou ve skleníku v hodonínské nemocnici. | foto: Radek Miča, MAFRA

Některé rostliny jsou téměř nesmrtelné. Mezi rekordmany patří například bo- rovice dlouhověká, která roste na hranicích mezi Kalifornií a Nevadou. Její stáří odborníci odhadují na více než pět tisíc let. Přesné místo, kde se nachází, před veřejností záměrně tají.

„Výzkum prokázal, že prodloužení života rostlin výrazně nezvyšuje mutační zátěž přenášenou na potomky, což je v protikladu ke zjištěním u člověka. U toho se mutace v zárodečné linii buněk zvyšují s věkem otce,“ uvedla Ema Wiesnerová z tiskového odboru MU.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete na obvyklých místech.

Rostliny podle vědců rostou dělením takzvaných meristematických buněk na vrcholu stonků, v poupatech a špičkách kořenů. Při dělení buněk vznikají náhodné mutace, které mohou přispívat ke stárnutí a změnám genetické informace. Tento proces ale probíhá pomalu, a tak DNA rostlin výrazně neškodí.

Dlouhověkost rostlin roky zkoumá Karel Říha, vedoucí laboratoře molekulární biologie rostlin v CEITEC. Výsledky jeho výzkumu publikoval prestižní časopis PNAS vydávaný americkou akademií věd.

Jak buněčné dělení probíhá, zjišťoval Říha se svým týmem prostřednictvím telomerů, které tvoří konce genových chromozomů a při běžném buněčném dělení se vždy zkrátí o přesně vymezenou část.

„Změřili jsme tedy telomery u rodičovské rostliny a poté u jejích potomků a odhadli tak poměrně přesně počet dělení v linii buněk, jež pokračuje do další generace,“ nastínil Říha podrobnosti výzkumu.

Vzácné rostliny v nemocnici

Rostliny navíc podle vědců disponují speciálním mechanismem, díky kterému si mohou uchovat stejnou genetickou informaci pro své potomky a zároveň se brání vysokému počtu mutací i během samotného růstu. Také to je zřejmě jedním z předpokladů dlouhově- kosti rostlin.

Věrohodně zjistit nejstarší rostlinu na světě je poměrně těžké. Tasmánští botanici tvrdí, že by jí mohla být Lomatia tasmanica z čeledi Proteaceae.

Podle vědců je stará neuvěřitelných 43 600 let. Věk této rostliny byl však stanoven pouze nepřímo na základě nalezených kousků zuhelnatělého dřeva.

Vzácné rostliny je ale možné vidět i na jižní Moravě. Například v areálu hodonínské nemocnice mají skleník, kde rostou vzácné cykasy, jež se dožívají více než tisíce let. Právě v Hodoníně mají jeden z nejstarších českých stromů tohoto druhu. Skleník má rozlohu 385 metrů čtverečních, je protkaný 85 metry chodníků se schody a bezbariérovým přístupem.

Jižní Morava má dlouholetou tradici i v podobě palmového skleníku v Lednici. Další skleníky je možno navštívit v Brně a Olomouci, hodonínský skleník je však výjimečný nej- početnější veřejnou sbírkou cykasovitých rostlin u nás (o hodonínském skleníku si můžete přečíst zde).





Hlavní zprávy

Recept: jablkovo–ořechový koláč
Recept: jablkovo–ořechový koláč

Zdravá rychlovka pro celou rodinu.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.