Digitalizace pohádky Tři oříšky pro Popelku | foto: NFA

Vědci zkoumali, proč je film o Popelce úspěšný. Může za to i dabing, tvrdí

  • 208
Štědrý večer a pohádka Tři oříšky pro Popelku k sobě už dlouhá léta neodmyslitelně patří. Tento příběh z dílny režiséra Václava Vorlíčka se stal fenoménem nejenom v České republice, ale také v Německu a Norsku. Proč, to zjišťoval Pavel Skopal s kolegy z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Masarykovy univerzity v Brně.

Skopal napsal spolu s kolegy o výsledku svých zkoumání knihu, ta je zcela jiná něž ty, které vyšly doposud. „Snažili jsme se vytvořit odbornou knihu. Sledujeme Popelku jako transnárodní fenomén, který není závislý jen na úspěchu v českém prostředí, ale sondujeme také, za jakých podmínek dosáhl tento film úspěchu v tehdejších západoněmeckých a východoněmeckých zemích, ale také v Norsku, kde tuto pohádku úspěšně reprízují. Je stále populární, přestože je to produkt rané normalizace,“ přiblížil Skopal.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Týdeník 5plus2 najdete v pátek na obvyklých místech.

Základem úspěchu jsou podle něj kvality a specifika tohoto filmu. „Ty nelze zpochybnit. Důležité je ale také kulturní osvojení této pohádky. Například v Německu to bylo jednodušší. Tam Popelka díky pohádce bratří Grimmů rezonuje a je známá. Přispěl k tomu i fakt, že česká verze měla tu výhodu, že byla osvěžující,“ shrnul výsledky zkoumání Skopal.

Skopal také tvrdí, že Vorlíčkova Popelka vychází z trochu jiných tradic, není závislá na kouzlech. „To rezonovalo jak s norským prostředím, tak s určitou feminizací společnosti v sedmdesátých letech. Ale v podstatě to ani nebylo v rozporu se socialistickým diskurzem o postavení ženy. Pohádka naopak její postavení zatraktivnila,“ vysvětlil.

V Norsku osvojení české pohádky podle slov Skopala probíhalo i díky dabingu, kde celý film namluvil jeden herec. „Pod tím je slyšet původní zvuková stopa. Takže je to takový dvojzvuk. Nejdůležitější bylo, že herec, který film namluvil, byl v Norsku velmi populární jako herec obsazovaný do vánočních pohádek. Jeho hlas tak pomohl vytvořit můstek k tomu, aby se Popelka stala vánočním filmem,“ uvedl Skopal.

30. března 2015

Podklady z archivu

Autoři knihy sledovali diskuse, které se kolem filmu vedly. Jak reagovali kritici ve východním a západním Německu a Československu. Ale zajímalo je také, jakým způsobem byla pohádka uváděna v televizi, a s tím související historie televizního programu.

„Zjišťovali jsme, jak často, jakým způsobem a v jakém kontextu se v televizi objevovala. Film Tři oříšky pro Popelku se totiž postupně utvářel jako vánoční film. Měli jsme k dispozici i materiály z Národního filmového archivu, který nám vyšel vstříc, protože digitalizoval a restauroval Popelku. Měli jsme podklady i z barrandovského archivu,“ nastínil Skopal.

Křišťálová Lupa 2016

Pomocí těchto materiálů se podařilo autorům knihy rekonstruovat proces přípravy, natáčení i proměny scénáře, jehož autorem byl František Pavlíček. Ten ale nesměl za normalizace pracovat, takže scénář musel být připsán dramaturgyni Bohumile Zelenkové.

Sám Skopal má film o Popelce také rád. Podle něho je to opravdu ojedinělá, vynikající pohádka, a to díky scénáři i zpracování. „Na kouzlu jí přidávají i další věci, které jsou těžce analyticky uchopitelné. Třeba atmosféra, již tvoří dlouhé záběry jízdy na koni krajinou, nebo kouzlo Libuše Šafránkové, která Popelku ztvárnila. Setrvačnost popularity je však především daná tím, že je to vánoční film. Prostě ho všichni tak vnímáme, přestože o Vánocích vůbec není. Zažilo se to, protože ho pravidelně o těchto svátcích vysílali v televizi,“ dodal Skopal.
Knížku Pavla Skopala Tři oříšky pro Popelku je možné koupit v knihkupectvích.

V roce 2014 dostala Popelka nové barvy:

16. dubna 2014