Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Privatizace obecních bytů v Brně skončila, město si jich nechá tisíce

  10:05aktualizováno  10:05
Privatizace městských bytů v Brně skončila. Podle nových pravidel, která v úterý schválili zastupitelé, bude město prodávat jen zchátralé byty a za tržní cenu. A bude jich o tisíce méně než před zastavením privatizace před rokem a půl.

Brněnský magistrát rozhodl, že si ponechá přibližně 28 tisíc bytů, prodá už jen ty, které jsou v horším stavu, a to za tržní cenu. Ilustrační foto. | foto: MAFRA

Zastupitelé s pravidly schválili také seznam domů určených k prodeji. Jenže je na něm asi jen šest set bytů, přitom původně měl přes tři tisíce položek. Navíc město nájemníkům prodá byty především v horším stavu a v menších domech, u nichž se mu nevrátí na vybraném nájmu opravy dřív než za patnáct let.

Zkrátka tak přijde třeba 220 lidí z paneláků v ulici Heleny Malířové na Lesné, kteří podepsali petici a stojí o městské byty i za tržní cenu.

„Trváme na privatizaci, protože nájemníci se o domy lépe postarají. Požadujeme, abyste nová pravidla odložili. Zvýhodňují město a nerespektují požadavky občanů, kteří mají o byty zájem,“ vyzval politiky na schůzi zastupitelstva starší muž, jenž se představil jako docent Liška.

Podle brněnského primátora Petra Vokřála (ANO) je ale na vlastníkovi, tedy městu, jestli chce svůj majetek prodat. „Je to choulostivá věc. Budeme dál privatizovat, ale je otázka v jakém rozsahu,“ odpověděl primátor.

Kde se opravy nevyplatí

Po volbách před rokem a půl stoplo nové vedení města prodej bytů nájemníkům s tím, že chce přehodnotit pravidla a přenechávat obecní byty za tržní cenu.

Jedním z důvodů byla také skutečnost, že se k nim za třetinovou komerční cenu dostávali i někteří politici nebo jejich příbuzní. Podle čerstvě schválených nových pravidel budou muset s odprodejem souhlasit městské části a půjde jen o byty ve špatném stavu, které se městu nevyplatí opravit.

Nejvíce regule postihnou městskou část Brno-sever, kde se ani dřív byty neprivatizovaly. Zdejší radnice jich má ve správě 5 500 a tři tisíce chtěla na seznam dát. Novými podmínkami ale prošel jen zlomek - 187.

„Na Brně-sever nikdy neproběhla první etapa privatizace. Jsme rádi, že vůbec k něčemu ze strany města došlo, protože se spuštění prodeje pořád oddalovalo,“ řekl starosta Brna-sever Martin Maleček (SOL). Přitom odprodej obecních bytů byl právě v této městské části hlavním tahákem předvolební kampaně skoro všech politických stran.

Ze seznamu teď ale vypadly skoro všechny paneláky na Lesné, která je na severu největším sídlištěm. „Protože, i když má tamní dům třeba 250 bytů a opravy by stály šedesát milionů, tak se na vybraném nájmu do pěti let vrátí. Lidé to cítí jako nespravedlnost,“ dodal starosta Maleček.

28 tisíc bytů zůstane městu

Náměstkyně primátora Klára Liptáková (KDU-ČSL) říká, že město se chce o byty, které neprodá, lépe starat a začít je opravovat.

„Městské části mají do konce září předložit harmonogram oprav domů, které nebudou dány do prodeje. Pokud by se mělo opravovat příliš dlouho, budeme se domlouvat, jak by bylo možné to urychlit. Domníváme se, že Brno může pečovat o svůj majetek dobře. Teď je nezbytné dát ho do pořádku a přimět radnice, aby vracely peníze vybrané za nájem zpět do bytového fondu na opravy,“ vysvětlila Liptáková.

Město prodalo nájemníkům od roku 2002 asi 22 tisíc bytů, zbylých 28 tisíc si chce ponechat. Radnice městských částí sice mohou navrhovat i nadále magistrátu domy k prodeji, musejí ale počkat, až se dokončí nynější proces s šesti sty byty na seznamu, což bude trvat zhruba dva roky. A musí jít o byty, které jsou pro město nerentabilní.

Sleva čtyři procenta

Verdiktu se dočkali také zástupci třinácti bytových družstev, která měla původně kupovat domy za třetinovou cenu jako všichni ostatní před nimi. Město ale poté, co jim poslalo nabídku, privatizaci zastavilo a žádalo, aby nájemníci koupili byty za tržní cenu. Původně pětadvaceti bytovým družstvům, která se ocitla v přechodném období, nabídlo slevu 25 procent.

Část z nich na to přistoupila. Třináct družstev ale upozornilo, že se v létě změní zákon o dani z nabytí nemovitostí, kdy zřejmě bude muset kupující zaplatit další čtyři procenta z ceny. Dosud daň platilo město, nebo si ji obě strany rozdělily napůl. Družstva proto žádala, aby jim město odečetlo čtyři procenta z kupní ceny.

To zastupitelé ve vyhrocené debatě nejdříve odmítli. „Vystavujete nás nebezpečí, že budeme hradit daň a zaplatíme tak o čtyři procenta víc městu než ti, kdo si koupili byty dříve,“ řekla zástupkyně nájemníků Iva Hesová.

Po několika hodinách nakonec zastupitelé přistoupili na kompromis a změnili svoje usnesení tak, že zavázali nájemníky k zaplacení daně a snížili jim kupní cenu dohromady o asi 15 milionů korun. „Jsme velmi rádi, že to takto dopadlo,“ dodala Ivana Okurková z bytového družstva Merhautova.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.