Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Justice sní o dalším novém areálu v Brně. Ten poslední řešila policie

  19:30aktualizováno  19:30
Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud chtějí, aby se ve státním rozpočtu v dalších letech našly peníze na stavbu jejich nového společného sídla v Brně. Vyrůst by mohlo poblíž centra města. Stavba posledního podobného justičního areálu v Brně se mimořádně prodražila a řešila ji policie.

Kvůli stavbě Justičního areálu v Polní ulici (na snímku) se rozjelo policejní vyšetřování. A už se plánuje další soudní palác v Brně | foto: Radek Miča, MAFRA

Zatímco poslední dvě vlády projekt podporovaly, nová ministryně spravedlnosti Helena Válková se k němu zatím nevyjadřuje. Zmínka o novém justičním areálu nepadla ani minulý týden, kdy Válková Brno oficiálně navštívila.

"Řešení situace odkládá do roku 2015, tedy stále platí poslední rozhodnutí bývalé ministryně Marie Benešové," konstatoval mluvčí Nejvyššího soudu Petr Knötig.

Drahé soudní sídlo

Justiční areál v Polní ulici v Brně se otvíral v létě 2009. Sídlí v něm brněnský městský soud a Okresní soud Brno-venkov. Ve vedlejší budově sídlí příslušná státní zastupitelství. Podle původních plánů z roku 2004 se počítalo s tím, že areál bude stát necelých 800 milionů korun. Skutečné náklady dosáhly téměř dvou miliard kromě jiného i proto, že se původně nepočítalo s budovou zastupitelství.

Ministryně spravedlnosti v Rusnokově vládě absolvovala loni schůzku jak s představiteli obou justičních institucí, kterým nyní vadí nevyhovující prostory, tak s brněnským primátorem Romanem Onderkou (ČSSD).

Nakonec však oznámila, že peníze z resortního rozpočtu půjdou nejprve na stavbu nového soudního areálu v Ústí nad Labem.

Hledá se místo v centru města

Jednání o nové stavbě v Brně ovšem zatím nedošla tak daleko, aby se vybral pozemek. Podle Pavla Blažka (ODS), který byl ministrem spravedlnosti v Nečasově vládě, se však mluvilo zatím o dvou lokalitách. "V úvahu připadalo Jižní centrum a Benešova ulice," upřesňuje Blažek.

"Nejvyšší soud preferuje takovou lokalitu, která bude v centru města nebo jeho blízkosti, bude dostupná široké veřejnosti a bude splňovat všechny nároky, které budova Nejvyššího soudu vyžaduje. Zatím však není žádný prostor, o kterém by se reálně jednalo," upřesňuje Knötig.

Obě instituce chtějí přesto usilovat o to, aby se jim stavbu nového moderního sídla podařilo prosadit. "Důležitější než nové sídlo je pro nás nyní rozhodně přijetí nového zákona o státním zastupitelství," připouští mluvčí žalobců Helena Markusová.

Odstrašující případ z předchozí stavby

Stavbu posledního podobného justičního areálu v Brně provází ostuda ještě pět let po otevření. Nové sídlo pro brněnský městský soud a Okresní soud Brno-venkov stálo dvojnásobek původně plánované částky.

Předseda brněnského krajského soudu Jaromír Pořízek, který ji měl na starosti, kvůli tomuto předražení navíc čelí obžalobě. Líčení se bude kvůli podjatosti brněnského krajského soudu konat začátkem března v Ostravě.

Ministryně Válková také minulý týden navrhla Pařízkovo dočasné odvolání z funkce předsedy. "Zatím nevím o tom, že už by byl tento proces ukončen a pan předseda odvolán, nyní je na dovolené," vzkázala mluvčí krajského soudu Markéta Sigmundová.

Prodražením Justičního areálu se zabývala protikorupční policie i Nejvyšší kontrolní úřad. V minulosti oznámily, že nebudou nikoho stíhat. Nakonec byl však obviněn předseda krajského soudu.

Ten se po celou dobu potíží s cenou soudní budovy odvolává především na to, že původní odhad ceny byl stanoven nepřesně a že všechny jeho kroky posvětilo ministerstvo spravedlnosti. K obvinění se však podrobněji nevyjadřuje.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.