Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Brno chce největší fotbalový stadion v Česku. Chybí ale miliardy

  8:57aktualizováno  8:57
Nadšení brigádníků, kteří proklestili zdevastovaný stadion za Lužánkami, Brnu k novému sídlu fotbalu nepomůže. I pro novou koalici jsou překážkou chybějící dvě miliardy korun a pozemkové spory. Politici slibují změnu do čtyř let.

Petr Švancara začal v Brně s úpravou zpustošeného stadionu za Lužánkami. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Roky Brňané míjeli zarůstající stadion za Lužánkami s lhostejnou beznadějí. V posledních týdnech se to však změnilo. Stovky dobrovolníků chodí na brigády či zadarmo nabízejí stavební materiál. Fotbalista Petr Švancara svou snahou uspořádat na zdevastovaném místě rozlučku rozvířil i naděje na nový stánek fotbalu ve městě. Potřeba bude ale investice ve výši 1,4 až dvou miliard korun a několik městem vyhraných soudů.

„Samozřejmě je třeba na celou věc získat finance. Chtěli bychom se na tom domluvit s krajem, už jednáme s Fotbalovou asociací České republiky a UEFA. Město by mohlo dát finance odpovídající stadionu pro dvacet tisíc lidí. Zbytek by dorovnaly právě asociace. Stále plánovaná třicetitisícová kapacita umožní, aby stadion splnil například kritéria pro mistrovství Evropy,“ konstatoval brněnský primátor Petr Vokřál (ANO) (o plánech se stadionem mluvil primátor i v online rozhovoru).

Do příštích voleb potřebná povolení

Opozice z řad ČSSD, která městu vládla posledních osm let, ale v případě stadionu tak optimistická není.

„Zneužívá se krásné symbolické snažení dobrovolníků při akci Z. Lidé, kteří tam pracují, budou po rozlučkovém zápase čekat, že na řadě bude město. Odkazy na stát, vícezdrojové financování či soukromé investory jsme tu v minulosti slyšeli mnohokrát. Ekonomika stadionu je taková, že seriózní partner do toho nemůže jít,“ uvedl Oliver Pospíšil (ČSSD), někdejší majetkový náměstek brněnského primátora. Právě jeho spolustraník, exprimátor Roman Onderka, ovšem stadion roky sliboval.

Nová koalice se dušuje, že do příštích voleb dotáhne roky omílaný záměr alespoň ke všem potřebným povolením. A vytkla si to i v koaliční smlouvě.

Plán stadionu pro 30 tisíc lidí prosazuje i přesto, že například v loňské sezoně přišlo na Zbrojovku v průměru zhruba 4 200 diváků. A i na zápasy pražské Sparty, která má v Česku návštěvnost nejvyšší, dorazilo v průměru 11 300 diváků. Zcela zaplněný brněnský stadion by přitom pojal ještě o deset tisíc lidí více, než je maximum dvou pražských stadionů, největších v Česku.

„Nabízí se otázka, zda Zbrojovka bude schopná stadion naplnit. Já tvrdím, že ano. Nový stadion umožní, aby do klubu přišly od sponzorů větší peníze a klub byl díky dalším nakoupeným hráčům silnější. Věřím, že pokud bude Zbrojovka hrát do šestého či sedmého místa tabulky, návštěvnost se zvedne. Funguje to Jablonci, Plzni nebo Spartě,“ popsal fotbalista Petr Švancara.

Projekt existuje od roku 2008

Podle něj by byla škoda vybudovat stadion třeba jen pro 15 tisíc diváků. V takovém případě by se Brno připravilo o případné spolupořádání mistrovství Evropy, protože by nesplňovalo regule fotbalových asociací.

Z Lužánek, kam v sezoně 1994/95 chodilo na zápas v průměru dvacet tisíc lidí, odešla fotbalová Zbrojovka v roce 2001, protože stadion přestal splňovat požadavky na první ligu.

Projekt nového stadionu za Lužánkami přitom existuje už od roku 2008 a vznikal za vlády ČSSD. Narýsoval ho architekt Petr Hrůša se svým týmem, inspirován slavným římským Koloseem nebo antickou arénou ve Veroně. V Brně by tak mohl vyrůst stadion připomínající historické stavby, který by měl plátěnou střechu nataženou na speciální konstrukci. Kdyby plány neležely už sedmým rokem v šuplíku.

Stavební úřad v Králově Poli v roce 2010 územní řízení přerušil. Developerská firma Czechcity si totiž začala nárokovat vlastnictví cesty, chodníky a parkoviště v okolí Bobycentra. Prý jim je prodal bývalý majitel hotelu Lubomír Hrstka. Město ale nároky odmítalo, což vyvrcholilo sérií soudních sporů. A ty se táhnou až do teď. Minulá garnitura jimi při dotazech na stav plánů vždy argumentovala. Pospíšil přitom nyní přiznává, že koalice se dohodu s developerem příliš nesnažila urychlit.

„Soud dříve nebo později rozhodne ve prospěch města. Jde jen o čas. A vzhledem k tomu, že město na stavbu stadionu stejně nemělo peníze, nebylo třeba investovat do jiného řešení sporu,“ vysvětlil Pospíšil. Podle Vokřála soud nyní směřuje ke konci.

Najmout proslulou projekční kancelář

Architekt Hrůša je tak přesvědčený, že se jeho projekt nakonec uskuteční. „Dá se vzít a postavit. Vnitřní části stadionu se samozřejmě dají podle potřeb upravit. Cenné je, že stavba má všechna potřebná souhlasná stanoviska úřadů včetně policie či hasičů,“ popsal Hrůša.

Primátor Vokřál ale hovoří o dalším zkoumání. „Existující projekt nezatracuji. Chtěli bychom ale najmout nějakou evropsky proslulou projekční kancelář, aby projekt posoudila. Zejména s důrazem na nejnovější trendy. Nemůže to být stavba pouze s jedinou funkcí,“ uvedl Vokřál.

Nakonec se přitom do sporu mohou dostat brněnští příznivci fotbalu a vážné hudby. Koalice totiž chce podobně dotáhnout do konce volebního období do stavební fáze i Janáčkovo kulturní centrum. To bude stát zhruba 800 milionů korun. „Budu velmi rád, když budeme alespoň v té fázi, že budeme rozhodovat, na co dát peníze,“ dodal Vokřál.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.