Důvodem ústavní stížnosti je, že město kvůli povolenému pochodu nemůže na svém území zaručit Brňanům klid a bezpečí. Tím je navíc podle starosty Libora Šťástky (ODS) porušeno právo městských částí na samosprávu.
Pochod Brnem svolala Dělnická mládež na 1. máje. "Zneužívají shromažďovací zákon, který dává obcím jen třídenní lhůtu na reakci na oznámenou akci. Přitom musí radnice za tu dobu stihnout detektivní nebo i politologickou práci, když má zákaz dostatečně zdůvodnit," popsal Šťástka.
Právě tím soudy zrušení zákazu pochodu obhajují. V připravované ústavní stížnosti bude radnice požadovat prodloužení této lhůty. "Standardně bývá na všechno třicet dní," upozornil Šťástka.
Akci se zástupci města pokusí rozpustit i přímo na místě s pomocí soudního znalce na extremismus.
Dvě trasy pochodů radikálů
Prvomájový pochod má oficiální podtitul Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí. Nahlásil jej současný předseda Dělnické mládeže Erik Lamprecht. Tato organizace je napojená na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, která je nástupnicí zakázané Dělnické strany.
Dosud není jasné, kudy průvody vlastně povedou. "Snažíme se spolupracovat s policií a konečnou trasu dohodnout," řekl včera mluvčí magistrátu Pavel Žára. Pravicoví radikálové totiž nahlásili pochody dva. První má vést od parku v Lužánkách přes Veveří, Husovu a Pekařskou ulici až na Mendlovo náměstí.
Druhý pochod prochází kolem Cejlu, Bratislavské a Francouzské ulice. Tato varianta zahrnuje i místa, kde žijí romské rodiny a policie i radnice se obávají, že by tam mohly nastat konflikty. Jisté je zatím pouze to, že si účastníci dali sraz v parku na Kolišti v jednu hodinu odpoledne. Na akci může přijet několik tisícovek účastníků z celé republiky.
