Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brno chce vyjít vstříc cizincům, najme úředníky mluvící arabsky či rusky

  12:58aktualizováno  12:58
Jako první v Česku přišel brněnský magistrát s projektem integrace cizinců. Za deset milionů korun mimo jiné najme rodilé mluvčí, kteří budou pomáhat Vietnamcům, Arabům či Rusům v kontaktu s úřady.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Ladislav NěmecMF DNES

Když přišel Viktor Šlapakov do Brna z Podněstří v bývalém Sovětském svazu, našel tu práci, přátele, ale i neochotné úředníky. Fungovali dva dny v týdnu, zkomolili mu jméno v dokladech a často si nevěděli rady s tím, co pro něj mohou a nemohou udělat.

„Nastudoval jsem si, na co mám právo, ale oni mi tvrdili, že to tak není. Než zjistili, že mám pravdu, trvalo to nějakou dobu, takže jsem musel na úřad několikrát,“ říká Šlapakov.

Teď už žije v Brně 16 let a s češtinou ani s jednáním na úřadech potíže nemá. Jeho krajané ale ano. A to jsou rusky a ukrajinsky mluvící lidé jednou z nejpočetnějších zahraničních skupin, které v Brně žijí. Celkově tu je přes 27 tisíc cizinců a jejich počet stále roste.

Právě jim má pomoci projekt začleňování cizinců do společnosti, se kterým jako první v Česku přišel brněnský magistrát. Bude stát 10 milionů korun, téměř celý ho však zaplatí ministerstvo práce a sociálních věcí. Magistrát například najme několik rodilých mluvčích.

„Jde o jedno z opatření, kterými se chce město přiblížit trendům západní Evropy. Ta podobné projekty pro cizince poskytuje, aby se mohli lépe adaptovat na podmínky v nové zemi, začlenit se a žít v ní,“ vysvětlil náměstek brněnského primátora Matěj Hollan (Žít Brno).

Město chce předcházet konfliktům a napětí

Cílem města je, aby cizinci, kteří se v Brně chtějí usadit na delší dobu nebo natrvalo, naráželi na co nejméně bariér.

„Pokud se jim je totiž nepovede překonat, uzavírají se do komunity a hrozí jim sociální vyloučení. To je živnou půdou pro konflikty a napětí. Právě tomu chce město předcházet,“ upřesnil Tomáš Jurčík z odboru sociální péče Magistrátu města Brna. Podle odhadů odborníků je v Brně sociálním vyloučením ohroženo až dva tisíce cizinců.

Bariéry jsou nejen na straně cizinců, kteří neumějí česky a neorientují se ve zdejším právním prostředí. „Blok“ často mají i úředníci.

„Neznají zákonná specifika jejich pobytu ani kulturní odlišnosti toho kterého národa. Nevědí například, že někde jedná zásadně muž, nebo že když se Vietnamec usmívá, není to, že by měl z něčeho radost, ale že si je nejistý,“ popisuje Jurčík.

Hrozí tak, že se cizinci stanou závislými například na někom z jejich komunity, kdo si na zprostředkovávání postaví byznys.

Osou projektu jsou pracovníci pro čtyři největší komunity

Právě proto budou osou strategie čtyři noví zaměstnanci magistrátu, kteří pocházejí z etnické skupiny, ale v Brně už žijí dlouho a ve zdejším prostředí se dobře orientují. „Nebude lehké je najít a je samozřejmé, že se musejí vzdělat v legislativě a v tom, jak fungují úřady,“ popsal Jurčík.

Každý ze zaměstnanců by měl ovládat některý jazyk velké cizinecké komunity, která v Brně žije – vietnamštinu, arabštinu, rumunštinu a ruštinu s ukrajinštinou. Budou zařazeni na odbor sociální péče a budou k dispozici ostatním úředníkům při jednání s cizinci.

A vzdělávat se budou i sami úředníci. „Chceme na každém odboru vyškolit člověka pro jednání s cizinci, aby neměl obavy s nimi mluvit, aby znal zvyky a kulturní rozdíly. A také věděl, na co mají cizinci nárok a jak se mění jejich postavení, když mají třeba dlouhodobý nebo trvalý pobyt,“ upřesnil Jurčík.

O výuku úředníků i přípravu nových interkulturních pracovníků-cizinců a průběžné vyhodnocování projektu se má starat společnost SocioFactor, která je partnerem projektu a má dlouholeté zkušenosti s problematikou národnostních menšin.

Celkový rozpočet projektu je 10 milionů korun, přičemž dotace, kterou ještě musí schválit ministerstvo práce, je ve výši 95 procent. 5,7 milionu by mělo obdržet město Brno a 3,8 milionu partner projektu – společnost SocioFactor.

Brno je vůči cizincům laskavé

Strategie vznikala zhruba rok. „Měli jsme schůzky se zástupci nevládních organizací, policie státní i městské, kraje, s pracovníky úřadu práce, se zástupci odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, Správy uprchlických zařízení i z Brno Expat Centra, které se stará o odborníky ze zahraničí,“ popsal Jurčík.

Problematikou začleňování cizinců se v Brně zabývá více společností a agentur. Ty ale pracují zpravidla s lidmi, kteří přicházejí do Brna za konkrétní prací.

„Měsíčně se na nás obrací jen v Brně kolem padesáti cizinců. Zajišťujeme jim bydlení, dokumenty, vízum, chodíme po úřadech, k lékaři, vyřizujeme školu pro děti,“ popsala Andrea Tkačuková z firmy Foreigners.cz, která působí v Česku od roku 2009 a v Brně má pobočku pět let.

Podle ní je Brno k cizincům oproti jiným městům laskavé. „Sami nám to říkají, a navíc máme srovnání s jinými městy. Každá aktivita navíc ze strany úřadů je ale vítaná, pokud bude efektivně cílená,“ poznamenala Tkačuková.

Podle Jurčíka magistrát projekt připravoval i s ohledem na ve městě působící agentury, které se zaměřují na bohatší klientelu. „Nechceme je překrývat, chceme vyplnit prázdná místa,“ poznamenal Jurčík.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězení (ilustrační foto)
Policisté dopadli muže, který přepadl pošty. Hrozí mu deset let za mřížemi

Až deset let hrozí jednačtyřicetiletému muži, který podle kriminalistů přepadl pošty v Brně a Mutěnicích na Hodonínsku. Dopadli ho v jedné z obcí na Brněnsku....  celý článek

Dospělý jedinec Allolobophora hrabei dosahuje délky až 60 cm.
V pálavském podzemí žije půlmetrová žížala, pozná se podle trusu

Na vlastní oči toho tvora zahlédl jen málokdo. Přitom není žádný drobeček. Nejdelší žížala žijící na českém území - Allolobophora hrabei - může délkou...  celý článek

Z Ječmeniště zbyly trosky, daří se tam vínu
Ves zmizela v zajetí ostnatých drátů, byla kolébkou nejlepších vín

Dnes by to bylo ideální místo pro turistický i vinařský byznys. Druhá světová válka a pak železná opona ovšem vesnici Ječmeniště na česko-rakouských hranicích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.