Státní fond dopravní infrastruktury má na starosti financování velkých dopravních staveb v Česku. Různé scénáře výstavby prezentoval minulý týden v Brně jeho zástupce Zbyněk Hořelica.
Kromě celé trasy R55 je rok 2222 i potenciálním datem dokončení části silnice R43. Obě totiž spadají do kategorie silnic, jejichž vybudování je nejméně naléhavé.
"Máme optimistické i pesimistické scénáře, záleží na stavu financí, ale detailně to oznámíme až na začátku května," vyhýbal se odpovědi na otázku, zda R55 bude opravdu hotová až za dvě stě deset let, mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka.
Budeme se vznášet
Plánovat stavbu silnice pro auta dvě stovky let dopředu je zcela absurdní. Nikdo neví, zda ještě budou existovat. "Auta jako první vyloučil polský spisovatel Stanislaw Lem, který předpokládal, že se doprava přesune do vzduchu," připomněl český spisovatel sci-fi Ondřej Neff.
"Obecně ve sci-fi literatuře doprava v budoucnosti není kolová, ale spíše kolejová. Představujeme si různé magnetické nebo potrubní vlaky. Já ve svých vizích předpokládám zvládnutí gravitace, například taxíky si představuji jako gravitační auta, která nemají kola," nastínil Neff.
Naopak ještě před dvěma sty lety byla "sci-fi" asfaltová silnice. "Že budou jižní Moravu v roce 2010 křižovat stovky silnic, na to lidé vůbec nemysleli. Dopravu obstarávaly koňské povozy, ve kterých se přepravovali lidé i náklady. Mezi městy pak od 17. století jezdila pošta," popsala tehdejší dopravu brněnská historička Milena Flodrová.
Pěšky nebo koňmo však nebyl jediný způsob přesunu. Po městě se lidé mohli nechat i přenášet. "V Brně bylo od roku 1708 možné objednat si nosítka, která nesli dva silní muži. Ale mezi městy byla jen pošta nebo formani," vyjmenovává Flodrová.
Opravdovým šokem byl pro Jihomoravany vynález parní lokomotivy. "Když se v roce 1838 až 1839 objevila železnice, tak se formani strašně bouřili. Tvrdili, že je na škodu hospodářství, protože když vlak projede čtyřicetikilometrovou rychlostí kolem krav pasoucích se podél trati, tak dobytek padne mrtev k zemi," popsala historička
První silnice se začaly budovat hlavně pro přesuny vojsk za vlády císařovny Marie Terezie. "Byly to vlastně jen zpevněné cesty, kolem kterých nechala panovnice vysázet aleje, aby na mašírující vojáky nepražilo slunce," říká historička Flodrová.
