Brňané mohou dokument do konce dubna připomínkovat a také se už příští úterý 7. března vyjádřit ve veřejné debatě. Vize se dá jednoduše shrnout – omezit auta, podpořit MHD, cyklisty a pěší.
Jak se plány dotknou jednotlivých druhů dopravy?
1 Auta
Individuální doprava auty je bezesporu nejkontroverznějším bodem mnohostránkového dokumentu zamýšlených dopravních projektů na dalších třicet let. Ze všech způsobů dopravy osob momentálně tvoří 39 procent.
V roce 2030 podle nového záměru klesne její podíl na 30 procent, za dalších 20 let se sníží na 20 procent. Tedy na polovinu současného stavu. Podle vize je „Brno městem, kde se velmi snadno žije bez automobilu“.
„Reálné to je. Ukázalo se to na příkladu zahraničních měst, kde se podařilo podíly automobilové dopravy snížit na stejné hodnoty dokonce v kratším časovém horizontu,“ věří Zbyněk Sperat z Centra dopravního výzkumu.
Je zároveň autorem vize, jak by měla doprava v Brně do budoucna vypadat. Inspirací mu byl především švýcarský Curych, kde si obyvatelé města razantní snížení automobilové dopravy sami odhlasovali v referendu.
První kroky, jako zavedení rezidentního parkování, výstavbu záchytných parkovišť nebo parkovacích domů, už město připravuje.
I zdánlivě nereálné vize jsou uskutečnitelné
Aby se však skutečně podařilo počet aut omezit o tolik procent, je potřeba ještě například dostavět velký městský okruh, zařídit levnější parkování pro auta s ekologickým pohonem nebo podpořit sdílení vozidel. Ať už ze strany firem, které tuto službu zajistí, nebo zaměstnavatelů, kteří společné dojíždění zaměstnanců jedním autem či mikrobusem domluví.
Co si myslíte o plánech s brněnskou dopravou?Líbí se vám, nebo naopak nelíbí vyhánění aut z Brna a proč? Jsou městské vize uskutečnitelné? A co byste pro „město spokojených Brňanů bez aut“ navrhovali vy? Vyjádřete se a pište nám na dominika.hromkova@mfdnes.cz Městskou studii najdou zájemci na http://www.mobilitabrno.cz. Veřejná debata se odehraje 7. 3. v kanceláři ombudsmana v Údolní ulici. |
„Všechno jsou to projekty, které jsme už někdy řešili. Systém carsharingu máme navržený a příští měsíc bychom jej chtěli předložit k projednání radě,“ poznamenal vedoucí odboru dopravy brněnského magistrátu Vladimír Bielko.
I on vidí snížení počtu aut na brněnských silnicích reálně. „Ne že bychom chtěli dělat z Koliště pěší zónu, ale v hlavním městě Slovinska podobnou ulici na pěší zónu přeměnili. Na tomto příkladu jde vidět, že i zdánlivě nereálné vize jsou uskutečnitelné,“ dodal.
Kromě těchto opatření obsahuje návrh plánu mobility i třeba to, že silnice R/43 povede přes Bystrc, protože se autorům jeví jako nevhodnější varianta z hlediska odklonu nákladní dopravy z města.
2 Cyklisté
Podíl cyklistické dopravy v Brně momentálně představuje pouhé 2 procenta. V roce 2030 to bude 6 procent a o dvacet let později 12 procent. Připravuje se systém sdílení kol a v plánu vedle záchytných parkovišť pro auta typu Park and Ride jsou i odstavné plochy Bike and Ride.
„Funguje to velmi podobně. Zaparkujete na nich kolo a dál pojedete veřejnou dopravou. Plánované jsou většinou u železničních zastávek, aby mohli lidé k nim přijet na kole a dále pokračovat vlakem,“ uvedla zastupitelka Hana Kašpaříková (Žít Brno), která se přípravě plánu mobility rovněž věnuje.
Tato parkoviště pro kola jsou navržená také na konečných městské hromadné dopravy a v místech, kde mají vzniknout právě záchytná parkoviště Park and Ride.
Problém by podle autorů tohoto dokumentu neměl být ani v tom, že Brno není rovná placka jako jiná zahraniční města, která často uvádějí za vzor.
„Kopcovitý terén do budoucna nebude pro kola tak významnou překážkou, jako je dnes. Na základě dosavadního trendu rozvoje elektrokol je jisté, že v roce 2050 bude jízdních kol, která nebudou vybavena elektropohonem, naprosté minimum,“ doplnil Sperat z Centra dopravního výzkumu.
3 Pěší a MHD
Snížení podílu automobilů znamená i nárůst městské hromadné dopravy – z dnešních 53 procent na 56. Kromě rozšiřování samotné sítě by mohl pomoci nákup pouze bezbariérových vozů.
A ke slovu se dostanou i ti, kteří křižují město pěšky. Do třinácti let má podíl chodců vzrůst ze 6 na 10 procent, v roce 2050 by jich podle plánů mohlo být 12 procent. Právě pro ně se počítá třeba s rozšiřováním pěších zón.
