Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Problémové dotace. Brnu hrozí, že přijde o 150 milionů na zoo i Špilberk

  12:05aktualizováno  12:05
Vypadalo to jako vynikající příležitost pro brněnský magistrát. Na poslední chvíli získat z končícího dotačního programu 100 milionů na dokončení oprav Špilberku. Proměna hradního vodojemu na lapidárium ale ještě ani nezačala a odborníci mají vážné obavy, že Brno bude muset peníze vracet.

Rekonstrukce jižního křídla na Špilberku. Archivní snímek | foto: Jiří Salik Sláma, MAFRA

Potíž je právě v tom, že dělníci dosud na hradě nepracují. Aby totiž magistrát splnil podmínky dotace, složitá stavba musí být hotová nejpozději letos na silvestra. Problémová je i mnohamilionová dotace na dokončení expozice Beringie v brněnské zoo.

Ale zpět ke Špilberku. Minulé vedení Brna peníze získalo z Integrovaného operačního programu, který spravuje ministerstvo pro místní rozvoj.

„Pokud příjemce nedokončí do konce roku 2015 budování a dostal vyplacenou část dotace, bude řídicí orgán zvažovat, zda předá záležitost finanční správě, která by rozhodla o případném vracení financí,“ zdůraznila mluvčí ministerstva Veronika Vároši. Vedení ministerstva podle ní zvažuje, že v případě prošvihnutí termínu by hříšníci mohli dostat alespoň částečný pardon a sami doplatit jen tu část peněz, která se nestihla prostavět.

Dotaci se rozhodla získat minulá koalice ČSSD a ODS. „Je to riskantní, protože takovéto stavby, jakou plánujeme na Špilberku, se dlouho připravují. Riziko jsme ale přijali a pokusíme se to stihnout,“ vykládal zhruba před rokem tehdejší náměstek brněnského primátora Robert Kotzian (ODS).

O tom, že vše lze stihnout, je přesvědčený doteď. Výběr firmy nelze uspěchat, uchazeči by se mohli odvolat Jeho nástupci nyní nezbývá než se modlit, aby vše šlo hladce. Zatím ovšem ani není vybraná firma, která má na Špilberku stavět.

„Od předchozího vedení města jsme po volbách dostali projekt ve chvíli, kdy byly podány nabídky firem, které se o zakázku ucházejí. Úředníky jsem vyzval, aby vše velmi pečlivě a bez chyb vyhodnotili, což může trvat. Pokud by totiž někdo z uchazečů o zakázku nebyl spokojený s tím, jak magistrát nabídky zvážil, a odvolal by se, mohlo by to celou záležitost prodloužit,“ uvedl náměstek primátora zodpovědný za investice Richard Mrázek (ANO). V tom, kdo na Špilberku bude pracovat, by podle něj měli mít úředníci jasno v polovině února.

Experti přitom připouštějí, že prostavět 100 milionů korun do konce roku může být potíž i v případě, že vše půjde hladce. „Pokud by se výběrové řízení zdrželo odvoláním, bude to už velmi vážný problém. Přitom je to jedinečná příležitost, jak téměř dokončit rekonstrukci Špilberku, která trvá pětadvacet let,“ uvedl Pavel Ciprian, ředitel Muzea města Brna, které Špilberk spravuje.

Beringie v zoo: kontrolorům se nelíbí výběrové řízení

Sto milionů korun ale nejsou jediné peníze, o které Brno možná letos přijde. Regionální rada Jihovýchod minulý týden vyzvala město k odstoupení od smlouvy o čerpání dotace na expozici Beringie, kterou za 76 milionů v roce 2010 otevřela brněnská zoo (prvními obyvateli expozice se tehdy stali medvědi kamčatští).

Krok, který radní zatím neschválili, by stál Brno 45 milionů. „Projekt expozičního komplexu Beringie je příkladem úspěšné strategie k získání dotace z fondů EU,“ chlubil se v roce 2010 tehdejší primátor Roman Onderka (ČSSD).

Regionální rada ovšem nyní při kontrole odhalila vážné chyby. A co kontrolorům vadilo? „Pochybení bylo v zadávacím řízení, kde dokumentace neodpovídala tomu, co mělo skutečně vzniknout. Ani komise se nesešla tak, jak byla navolená, a neměla ani počet nutný pro usnášení,“ uvedl Mrázek.

A problémů bylo více. „Vítězný uchazeč, společnost Syner, měla celou nabídku o 13,5 milionu nižší. Neocenila některé položky, a kdyby tak učinila, nemohla by být vyhodnocena jako nejlevnější. Město ve výběrovém řízení zastupovala firma Valet, která v některých krocích jednoznačně pochybila,“ zdůraznil primátor Petr Vokřál (ANO).

Podle něj však byla nesrovnalostí celá řada.

„Stavební dozor prováděly Brněnské komunikace, které se také podílely na chybách. Zákon o veřejných zakázkách umožňuje vícepráce do výše 20 %. I když to bylo dodrženo, vícepráce nebyly promítnuté v dokumentaci skutečného provedení. Město tedy zaplatilo něco, co v dokumentaci chybí,“ upozornil Mrázek, který je ve funkci od konce loňského roku.

Vedení města teď zvažuje, zda v případě, že město peníze bude opravdu vracet, bude chtít náhradu po zastupující firmě či někom jiném.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.