Právě proměny Brna patří na webu brno.idnes.cz ke čtenářsky nejvíc vyhledávaným. Ty všechny nyní spojuje klíčové slovo Brno 21. století.
Přesun hlavního nádraží se sice o několik let zbrzdil, návštěvníci Brna by i tak mohli v roce 2020 vidět finální podobu brněnského železničního uzlu. Hotový má být o dva roky dříve.
A na staré nádraží se zřejmě ještě letos vrátí pravá věžička, o kterou řišlo při bombardování.
Fotbal se bude hrát v Koloseu
Finišuje i studie, která naznačí, kolik by stála lanovka na Špilberk. Turisté by pak v protileteckém krytu pod hradem v Muzeu totality vzpomínali na tísnivou atmosféru 50. a 60. let minulého století.
Promění se i ulice v centru Brna. Na Dominikánském náměstí se zaskví červeno-bílá dlažba, Zelný trh obklopí ze všech stran stromky. Brno by za deset let mohlo být lákadlem pro milovníky noční oblohy.
Planetárium má patřit k nejmodernějším ve střední Evropě. Kdo má radši sport, zajde na fotbal "do Kolosea" či do akvaparku za Lužánkami. Případně do víceúčelové haly u Nového Lískovce.
Stačilo málo a tvář dnešního Brna by vypadala úplně jinak, než jak ji známe. Například místo domu Omega, označovaného často jako kontroverzní, mohlo na náměstí Svobody stát dílo ještě spornější: obří televizní obrazovka.
A třeba hlavní nádraží by vypadalo jako položený mobilní telefon. Pokud by poroty v architektonických soutěžích hlasovaly jen trochu odlišně než ve skutečnosti.
Městský architekt: funkce, která se možná vrátí
Co ještě rozhoduje o podobě města? V Brně měl dříve velké slovo při určování podoby metropole městský architekt. Tato pozice již několik let neexistuje, ale není to definitivní.
"Je to prospěšná funkce, takový orgán by mělo každé město mít. Domnívám se, že v dalším volebním období musí být zákonitě zřízen i v Brně," říká náměstek primátora Ladislav Macek (ČSSD).
Pro některé lidi je ovšem taková pozice přežitkem. Patří k nim i architekt Petr Hrůša.
"Je totiž lehce autokratická. Pravomoci z různých odborů magistrátu se díky ní mohou soustředit v rukou jediného člověka. A když jsou pravomoci příliš velké, je to k zbláznění i pro samotného architekta, protože se musí vyjádřit pomalu ke každému plotu," myslí si Hrůša.
Stavitelská anarchie
Přesto podle něj není od věci regulovat výstavbu přísněji. "Míra svobody je taková, že vzniká takzvaná sídelní kaše. Stav, kdy si každý může postavit či užívat cokoliv kde chce a jak chce," míní Hrůša.
Macek upozorňuje, že stavby v Brně nevznikají nahodile. Za příklad dává rozvíjející se Jižní centrum nebo koncepci sportovišť.
Město koupilo bazén za Lužánkami, opravilo halu Rondo, plánuje postavit fotbalový stadion a soukromý investor by podle náměstka mohl už příští rok poprvé "kopnout do země" a začít stavět nedaleko Lískovce multifunkční arénu."Pokud na to sežene peníze, což v této době není právě jisté," konstatuje Macek.
V posledních letech se výrazně proměňuje střed Brna. Nové je Jakubské náměstí či náměstí Svobody, právě teď se staví i na "Moraváku". Nový styl centra města by mohl laikovi připadat jednotný. Zdání však klame.
"Brno hyzdí reklamy"
"Dlažba na Moravském náměstí je bohužel betonová, Jakubské je ze starých kostek a náměstí Svobody je z řezané dlažby," vypočítává Hrůša. Přesto v této věci magistrát nekritizuje, ale naopak chválí.
"Město podle mě momentálně postupuje nad očekávání kurážně. Pustilo se do rozkopání více ploch. Vždycky to lidi štve, je to politické riziko. Ale do budoucna to lidem přinese větší komfort," říká.
Brňané budou muset zatnout zuby kvůli opravám náměstí ještě několikrát. Připravené jsou rekonstrukce na Zelném trhu i na Mendlově a Dominikánském náměstí. Opravy ulic čekají i obyvatele Bystrce, na Brně-jihu pak chce město investovat do kanalizace.
Brno by podle Hrůši mělo však zapracovat ještě někde: image města totiž nestojí jen na budovách a chodnících.
"Hrozná je přitroublá reklama, která při příjezdu do Brna vytváří obrovský tragikomický rámec. Měla by ji kontrolovat nezávislá skupina expertů," uvedl Hrůša
