„V Brně by bylo potřeba více stavět byty. Jenže míst, kde by to šlo, mnoho není. Územní plán už místa pro novou výstavbu téměř vyčerpal,“ vysvětlil nový městský architekt Michal Sedláček. Řešení přitom není v dohlednu.
Developeři dávají Sedláčkovi za pravdu. V Brně je letos k dispozici o zhruba 500 nových bytů a rodinných domů k nastěhování méně, než bylo za stejnou dobu v loňském roce. Přesněji, loni jich bylo 1 621, letos jich je jen 1 111. Naopak na Brně-venkov jejich počet z 1 518 vzrostl na 1 716.
Ačkoli stále ještě není dokončené sídliště Kamechy a další stovky bytů mají vzniknout v bývalých areálech Zbrojovky a Vlněny, pořád to podle Sedláčka a developerů nestačí. Stavět se mělo začít i v Černovicích na Kaménkách, ale tam se proti projektu na sídliště pro pět až šest tisíc lidí ohradili místní a po městě požadují vypracování nové územní studie.
„Staví se jen na jedněch a těch samých místech. Když si chci koupit byt v Brně, moc možností nemám. Vhodná příležitost by byla na Brně-jih nebo na Červeném kopci,“ myslí si Marek Vinter z Asociace brněnských stavitelů a architektů.
Situace je nejhorší z celé republiky, upozorňuje analytik
A tak ceny bytů rapidně rostou a v mnoha případech mají kupce, ještě než je vůbec dokončí (psali jsme zde).
„Za průměrný byt si připlatíte 400 tisíc korun oproti loňsku, takže jej letos koupíte za 3,4 miliony korun. To už se dostáváte hodně vysoko, a když si k tomu přičtete garážové stání, tak klidně za 3,8 milionu,“ vypočítal Vinter.
„Z bytů, které mají vzniknout, je jich asi 30 procent už dopředu zarezervovaných. V Brně je situace z celé České republiky nejhorší,“ doplnil jej analytik investiční skupiny DRFG David Bohuněk.
S tím, že by se mělo více stavět, souhlasí také náměstek brněnského primátora Martin Ander (SZ), který má na starosti územní plánování. Podle něj by volná místa pro novou výstavbu byla, hlavní úskalí však spočívá v tom, že jsou tam majetkoprávní problémy nebo chybí dopravní infrastruktura či kanalizace.
„To je případ právě Červeného kopce, kde to teď řešíme. Dokud se tam nevybuduje potřebná infrastruktura, je to k ničemu,“ poznamenal Ander.
Nový plán? Nejdřív v roce 2022
Developeři čekají, až město vypracuje nový územní plán, jenž by mohl otevřít nové lokality, ve kterých by se dalo stavět. Například vhodné průmyslové zóny se mohou přetvořit na místa pro bydlení.
Aktuální územní plán je z roku 1994. Sedláčkova Kancelář architekta města Brna už vypracovala harmonogram, podle něhož chce při vytváření nového plánu postupovat. V listopadu jej předloží ke schválení zastupitelstvu.
Má tři scénáře. Ten optimistický předpokládá dokončení v roce 2022, pesimistický v roce 2026 a realistický je někdy mezi nimi.
„Nevíme, jestli u případného soudu obstojí zásady územního rozvoje kraje. Nevíme, kde bude stát hlavní nádraží. Je tam velmi mnoho rizik, která jeho přípravu mohou prodloužit,“ podotkl Sedláček. Harmonogram prezentoval na diskusním setkání Stavebního fóra. Podle některých odborníků, kteří se tam sešli, je ale i rok 2026 optimistický.
Náměstek Ander čelí výzvě k rezignaci
Nový územní plán přitom musí být ze zákona hotový do roku 2020. „Skončí-li platnost současného územního plánu, bude to bez přehánění katastrofa. Povolování nových staveb bude možné pouze v určitých částech města,“ upozornil bývalý náměstek brněnského primátora a předseda spolku Brno+ Robert Kotzian (ODS).
Nyní dokonce kvůli tomu vyzývá Andera k rezignaci. Vadí mu, že od ledna 2015, kdy soud zrušil poslední aktualizaci územního plánu, město jen vyčkávalo, až kraj schválí nadřazené zásady územního rozvoje, což se stalo teprve před dvěma týdny a v platnost vstoupí začátkem listopadu.
Ander, který momentálně leží v nemocnici se žloutenkou, Kotzianovu výzvu k odstoupení ve středu komentovat nechtěl. Svůj postoj hodlá zveřejnit až ve čtvrtek.
Že by Brno nedostalo na prodloužení lhůty dokončení územního plánu výjimku, se neobává. Ministerstvo pro místní rozvoj už mu přislíbilo, že pokud podnikne kroky k jeho pořízení, jako je v tomto případě zřízení Kanceláře architekta města Brna, termín klidně posune.
