Zatímco brněnští záchranáři za projektem plně stojí, někteří jejich kolegové z jiných krajů o projektu spíše pochybují. V Olomouckém kraji původně přemýšleli o něčem podobném, nakonec zvolili jinou cestu.
Defibrilátory v BrněV ochranné skříňce náměstí Svobody, pasáž Komerční banky Zelný trh hlavní nádraží Mendlovo náměstí, předprodej Dopravního podniku města Brna Autobusové nádraží Zvonařka Uvnitř budov ředitelství brněnské zoo Přístaviště, služebna městské policie Brněnské veletrhy a výstavy Rektorát Masarykovy univerzity Špilberk SKKP hala Vodova Aquapark Kohoutovice Hvězdárna a planetárium Brno Pozn.: o některých místech se stále jedná |
"Zaměřili jsme se spíše na odlehlá místa, kde je horší dostupnost a lékaři se tam dostávají delší dobu. Defibrilátory tak máme ve střediscích Horské služby či v autech městské policie," vysvětluje Pavel Weinberg ze Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje.
Využitím pouličních přístrojů si není jist ani Ondřej Franěk z pražské záchranky. "Pozitivní je, že se lidé dozvědí o první pomoci i způsobu, jak defibrilátory používat. Plošné bombardování center měst defibrilátory je ale neefektivní," hodnotí Franěk.
"Lidem chvíli trvá, než pochopí, jak přístroj funguje, obzvlášť když jsou ve stresu. To zabere několik minut a do té doby už bude v centru města dávno záchranka," dodává.
Rizika nejsou, krabice sama poradí
Brněnští záchranáři si za projektem stojí, použití přístroje je podle nich natolik jednoduché, že to zvládne i laik.
"Rizika tu nejsou. Ošetřující krabici otevře a ona začne mluvit. Řekne přesný návod, jak postupovat, a dokud člověk úkon neprovede, krabice stále opakuje to samé," vysvětluje mluvčí Zdravotní záchranné služby Jihomoravského kraje Barbora Zuchová.
Do budoucna by se měl projekt ještě rozšířit. "Chtěli bychom navázat spolupráci i se soukromými firmami, které by defibrilátory nakoupily z vlastních zdrojů," dodává Zuchová.
Brno tak v nejbližších dnech zavalí masivní informační kampaň. Zdravotníci budou promítat videa či rozdávat letáky poučující o správném poskytnutí první pomoci. Součástí kampaně bude právě i návod na použití veřejně dostupných defibrilátorů.
"Pokud přístroj zachrání alespoň jeden lidský život, bude to pro nás velkým přínosem," řekla náměstkyně primátora Jana Bohuňovská (ODS).
Při včasné defibrilaci existuje 94procentní šance na přežití
Podobného názoru je i opoziční zastupitel za KDU-ČSL, lékař Daniel Rychnovský. "Nečekal bych od toho zázraky, ale přináší to jistou možnost větší pomoci v případě, že se něco stane. Důležité je, aby lidé věděli, jak přístroj použít," uvedl Rychnovský.
Rozhovor s mluvčí záchranky Barborou ZuchovouČtěte ve čtvrtek, 13. 6. 2013
MF DNES v počítačiMF DNES pro iPad a iPhone
Podle Zuchové je rychlá pomoc při zástavě srdce či dechu tím nejdůležitějším. "Včasná defibrilace výrazně zvyšuje šanci na záchranu. Pokud je provedena včas, existuje 94procentní šance na přežití, s každou další minutou klesá šance na záchranu o deset procent," vysvětluje.
Nápad vzešel z brněnské fakulty sportovních studií. Odborný dohled nad přístroji drží Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje. Inspirací jim byl před několika lety kongres Evropské resuscitační rady v Portugalsku.
Podobný systém jako v Brně nedávno zavedla například města Porto či Paříž. Nákup brněnských přístrojů zajistila Nadace Jistota Komerční banky a společnost Alfa-Helicopter.
Náklady na přístroje se vyšplhaly na půl milionu korun. Dalších 200 tisíc teď investuje město Brno do informační kampaně.
