Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Horkovod i nové terminály. Spojením s obcemi získá Brno z Unie miliardy

  18:35aktualizováno  18:35
Pokud politici a úředníci něco nepokazí, Brno má jisté, že do roku 2020 do města a okolí přiteče dalších 5,4 miliardy korun evropských peněz. Žádat už ale nebude samostatně jako doteď. Evropská unie vyžaduje, aby se v projektech spojilo s okolními obcemi.
Ilustrační snímek.

Ilustrační snímek. | foto: Evropská komise

Brno bude žádat o evropské peníze společně se 166 obcemi z okolí. „Papírově“ tak vznikne takzvaná brněnská metropolitní oblast, která bude zahrnovat celkem 167 obcí a 600 tisíc obyvatel. A k rozvoji pomůže území od Černé Hory až po Pohořelice.

„Peníze poslouží na prodloužení tramvajových tratí například na Kamechy, do brněnského kampusu a případně do Líšně, na obnovu vozového parku, ale máme také zájem rekonstruovat školy a usilujeme o celou řadu dalších projektů,“ vyjmenoval brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).

Na co půjdou peníze

  • Regionální program: dopravní terminály, parkoviště P+R, cyklostezky, vozidla veřejné dopravy, vzdělávací a sociální infrastruktura – 2,3 miliardy
  • Doprava: prodloužení tramvajových a trolejbusových tratí, dopravní telematika – 2,1 miliardy
  • Podnikání a inovace: kreativní průmysly, snižování energetické náročnosti – 750 milionů
  • Životní prostředí: odpadové hospodářství, protipovodňová opatření – 200 milionů
  • Zaměstnanost: sociální služby – 122 milionů

Z celkové více než pětimiliardové částky mají jít peníze také na vznik dopravních terminálů. Například ve Starém Lískovci, kde železničáři plánují vybudovat novou zastávku. Brno by mělo zajistit, že u ní budou stavět trolejbusy.

Evropské peníze potečou i na výstavbu záchytných parkovišť na okrajích Brna, která budou navazovat na veřejnou dopravu, nebo budování cyklostezek.

Bourat a stavět v Brně a okolo něj bude muset magistrát rychle a souběžně. Evropská unie má neúprosné termíny. Do konce roku 2018 musí Brno a okolí vyčerpat minimálně třetinu peněz. „Bude intenzivní tlak na zahájení projektů,“ připustil Vokřál.

Už letos by tak podle magistrátu měli dělníci začít pracovat na přeložení tramvajových kolejí do Plotní ulice. Tentokrát opravdu. O projektu se totiž posledních zhruba 12 let zatím spíše jen mluvilo.

Díky horkovodu nižší ceny za teplo

Těžit z nové situace budou například Šlapanice. Město v okrese Brno-venkov má sice jen sedm tisíc obyvatel. Je ale správním centrem pro čtyřicítku dalších obcí.

„S Brnem těsně sousedíme. Takto budeme moci dosáhnout i na projekty, které bychom si jinak nemohli dovolit. Všechny ale budou mít širší přesah do okolí. Řada z nich se bude týkat dopravy. Jedním z prvních bude 36 kilometrů cyklostezek v okolních obcích,“ uvedla starostka Šlapanic Michaela Trněná (Čisté Šlapanice).

Vydobytím pěti miliard město zakončilo roční boj o peníze s ministerstvy. Ucházelo se přitom o devět miliard korun.

„Původní ambice byla výrazně vyšší. Chtěli jsme více peněz například do oblasti životního prostředí. Snížení ale není způsobeno tím, že by vláda na lepším životním prostředí v Brně a okolí neměla zájem. Ty nejnákladnější projekty, kterými jsou například protipovodňová opatření, se budou řešit samostatnými projekty tak, abychom se ve výsledku dostali na zhruba 10 miliard,“ konstatoval Vokřál.

Peníze na takové záměry ale nemá jisté. Utká se totiž s nápady ostatních měst v Česku. Vyhrají nejlepší. Ve hře je tak například dalších 800 milionů na městský plán sociálního začleňování, který by se měl schvalovat v březnu.

Brno také za zhruba 150 milionů koupí od firmy Zetor pozemky se železniční vlečkou, které přiléhají ke spalovně městské společnosti Sako. Za 220 milionů tam chce vybudovat chybějící horkovod, který teplo ze spalovny bude odvádět rovnou na blízká sídliště Vinohrady a Líšeň. Zatím to musí brát „oklikou“.

„Brňané by to měli v budoucnu pocítit v nižších cenách za teplo, protože po městě bude rozváděné s menšími ztrátami. Získání železniční vlečky se zase projeví menším množstvím kamionů v ulicích. Dvě třetiny odpadu, který spalovna likviduje, nejsou z Brna. Takto budou moci být dopraveny vlaky,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených).

A ve hře je i vznik nového dopravního terminálu v Pisárkách. Brno nyní zkoumá, zda by se vyplatilo, pokud by jeho součástí byla i lanovka do kampusu s kapacitou zhruba tisíc lidí za hodinu.

Brnu se čerpání evropských dotací doteď dařilo. Z českých měst je v čerpání druhé nejlepší za Prahou. Ještě za vlády dvou předchozích koalic v letech 2007 až 2012 získalo zhruba sto dva tisíc korun v přepočtu na jednoho obyvatele. Na přelomu let 2015 a 2016 končí dosavadní způsob přerozdělování evropských peněz. Regionální operační program Jihovýchod zastřešoval celý Jihomoravský kraj a Vysočinu. Doběhne na jaře a měl by v součtu rozdělit celkem téměř 19 miliard korun.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.