Radnice městské části Brno-střed zvažuje zavedení rezidentního parkování. Obyvatele o této možnosti nechá hlasovat v anketě. (Ilustrační snímek)

Radnice městské části Brno-střed zvažuje zavedení rezidentního parkování. Obyvatele o této možnosti nechá hlasovat v anketě. (Ilustrační snímek) | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Brno-střed se zeptá obyvatel, jestli chtějí rezidentní parkování

  • 40
Nejlidnatější čtvrť moravské metropole Brno-střed stojí před rozhodnutím, jestli zavést rezidentní parkovací zóny. Radnice se zeptá obyvatel v anketě, zda budou ochotni za parkování platit a zda by vůbec možnost rezidentního parkování uvítali. Politici tvrdí, že výsledek pak při rozhodování zohlední.

"Parkovací zóny mohou přispět ke zlepšení parkovací pohody, ovšem tento komfort bude zpoplatněn," upozornil starosta městské části Brno-střed Libor Šťástka (ODS).

Ani zóny však nezaručí stoprocentní úspěch. "Jejich zavedením se zvýší jen pravděpodobnost zaparkování, čili člověk, než zaparkuje, nebude muset objet blok třikrát, ale třeba jen jednou," podotkl Šťástka.

Velkou skupinou, kterou může vytvoření parkovacích zón v Brně ohrozit, jsou studenti. Čím dál víc jich jezdí do města auty a hledají místa, kde zastavit. "Studenti často bydlí pohromadě v jednom bytě a každý má své auto," poznamenal náměstek primátora Robert Kotzian (ODS).

"Nedostatek parkovacích míst proto není jen problémem centra, ale i částí Brna, kde se studenti soustředí. Kapacita nepostačuje například v Bohunicích, Králově Poli, Starém a Novém Lískovci a kolem Technologického parku," upřesnil Kotzian.

Obyvatelům v centru Brna chybí přes dvaadvacet tisíc parkovacích míst. Podle nové Strategie parkování městu částečně uleví vybudování tří parkovacích domů v ulicích Kopečná, Panenská a Veselá, jejichž výstavbu zastupitelé chtějí dokončit v průběhu dalších dvou let. Centru má podle plánu odlehčit i vytvoření záchytných parkovišť pro mimobrněnské.

Inspirují se v Praze, pravidla však nebudou stejná

Proti rezidentním zónám nenamítá nic ani opozice v Brně-střed. "Myslím si, že je to krok dobrým směrem. Funguje to všude po světě, tak proč by to nemohlo fungovat i u nás," míní Yvonna Gaillyová ze Strany zelených.

Co přesně se chystá? Po vzoru Prahy, kde už systém nějaký čas funguje, mají být vytvořeny barevně odlišené zóny, které pomohou především lidem s trvalým bydlištěm. Pro nájemníky však může nový systém znamenat spíše problémy, jak se už ukázalo v hlavním městě, kde zóny zavedli ve čtyřech městských částech.

Nájemníci tam nemají stejná práva na parkování jako lidé s trvalým bydlištěm. Jediné, co jim může pomoci, je zapsat si v dané lokalitě právě trvalé bydliště. A to se leckomu nelíbí.

"Připadá mi to diskriminační. Jsem Pražák, ale trvalé bydliště mám u rodičů v Praze 4. Nechci si jej zapisovat jinde," říká Markéta Faltýnová, která se kvůli zónám přestěhovala z Prahy 7 na Prahu 6.

Objevují se i další výhrady. Někteří Pražané ani po zavedení parkovacích zón a zaplacení ročního poplatku ve výši 700 korun místo na parkování kvůli malé kapacitě nenajdou.

Vedení brněnské radnice přesně po vzoru hlavního města jít nechce. "Zavedení zón bude vyžadovat stanovení jasných pravidel, například o cenách parkování více aut v rodině či aut lidí s přechodným bydlištěm. Je sice potřeba čerpat zkušenosti z jiných měst a zvážit co nejvíc aspektů, ale jsme si vědomi toho, že co je možné v Praze, není možné v Brně, a naopak," shrnul Kotzian.

Starosta Šťástka odhaduje, že pro první auto v rodině by mohl být poplatek symbolický v podobě stokoruny za auto za rok.