A má i důkazy, že takzvané světelné znečištění je v Brně i v dalších městech už dost velké a je potřeba se jím více zabývat. Hollan také připomíná, že v některých zemích to už dělají.
Asi bychom si nejprve měli ujasnit, co to vlastně světelné znečištění je...
Zjednodušeně řečeno, je to množství světla uměle přidaného k tomu přírodnímu.
A co to vlastně přírodní světlo je? Dá se vyjádřit nějakou hodnotou?
To se dá říci docela jednoduše. Když je v noci venku jasno a není měsíc, tak osvětlení krajiny dosahuje tisíciny luxu. A když se nebe zatáhne, je to tak desetkrát méně.
V Brně toho světla nyní naměříte kolik?
Když je jasno, tak na hvězdárně naměříme zpravidla dvě setiny luxu, tedy dvacetkrát více než v přírodě. A když se nebe zatáhne, tak dokonce i dvě desetiny luxu. To už je oproti přírodnímu světlu ohromný rozdíl a ukazuje to, jak zásadně se tady noční prostředí změnilo oproti tomu normálnímu přírodnímu.
Měřilo se světelné znečištění již dříve? A dá se ze srovnání těchto dat vyvodit, jak moc se zvětšilo?
Snažili jsme se zjistit, kdy umělého světla radikálně přibylo, v rámci grantu, který jsem vedl. Tato měření se však dříve průběžně nedělala a kdy došlo k radikálnímu nárůstu, se už nepodařilo podchytit. Máme hodnoty z šedesátých let, kdy byl stav na Kraví hoře takřka přírodní a pak až z konce sedmdesátých let, kdy už se ve veřejném osvětlení místo žárovek používaly výbojky. Hodnoty z té doby se již blíží těm dnešním. Jsou trochu nižší, ale už jsou podobné. To se však týká centra Brna. Na jeho okraji světla přibylo podstatně více a souvisí to s výstavbou nových sídlišť. A světla je více i na venkově.
Měřil jste světelné znečištění i mimo Brno, na jiných místech jižní Moravy?
V Brně měřím světlo průběžně asi dva roky, ve dne i v noci, a výsledky jsou zveřejněné i na internetu. Kolegové se na ně už běžně dívají, zjišťují tak, jaké budou mít v noci podmínky na pozorování. Měření v okolí dělám příležitostně. Například před dvěma lety jsem měřil světelné znečištění nedaleko Devíti křížů. A mohu řadou snímků dokumentovat, jak radikální je rozdíl mezi Brnem a oblastí asi dvacet pět kilometrů od něj.
Ve Vyškově vidí hvězdáři víc
Nedávno jste měřil i světelné znečištění nad vyškovskou hvězdárnou. Proč?
Protože se začalo mluvit o tom, co s ní bude dál. A ukázalo se, že podmínky na pozorování jsou tam překvapivě dobré.
Zjistil jste dokonce, že světelné znečištění nad brněnskou hvězdárnou je osmkrát větší než nad vyškovskou. Má tedy lepší podmínky k pozorování hvězd?
Mnohem lepší. Je to dáno tím, že Vyškov je mnohem menší než Brno a tamní hvězdárna je už mimo město. Osvětlení Vyškova se sice také dost projevuje, ale přesto je tam nebe mnohem tmavší. Tak trošku se podobá tomu přírodnímu a Mléčná dráha je tam pěkně vidět.
Bylo by tedy škoda vyškovskou hvězdárnu zrušit?
Nepochybně. Z Brna je velmi dobře dostupná a můžeme tam ještě ukázat aspoň takové nebe, jaké jsem zažil v sedmdesátém roce, když jsem začal chodit na brněnskou hvězdárnu. Možná ještě lepší.
Příliš mnoho světla vadí při pozorování hvězd? I když se díváte do takových dálek?
Vadí a pochopit se to dá celkem snadno. Stačí se zamyslet nad tím, proč hvězdy nevidíme ve dne, když je jasno a svítí slunce. Hvězdy jsou na nebi pořád, ale vidět jsou jen tehdy, když ztmavne. Toto ovšem neplatí v případě, když na něj svítí lampy, které nesvítí jen na cestu, ale i do dálky a šikmo nahoru. Světlo se ve vzduchu rozptýlí a způsobuje, že i daleko od měst je nebe ještě dost světlé. Například je již zdokumentováno, že světlo nad Salt Lake City je viditelné dokonce ze vzdálenosti tři sta kilometrů. I v tak velkých vzdálenostech se dá pozorovat vliv měst.
Uvažujme nad tím, jaké lampy používáme
Může se světelné znečištění nějakým způsobem omezit?
To primární opatření jsem už vlastně naznačil. Je potřeba zabránit tomu, aby při osvětlování terénu, ulic, náměstí, prostranství, šlo jakékoliv světlo pryč od cílových ploch. Především by nemělo jít vodorovně a šikmo nahoru. Zkrátka, když se postavíte na kopec, nebo když se díváte z okna v domě někde nad městem, tak pouliční lampy by odtud vůbec neměly být vidět. Když je vidíte, znamená to, že to stejné světlo jde do vzduchu nad vámi a způsobuje, že nebe je trvale světlé a na hvězdy už není vidět. Například v Londýně si už nikdo žádných hvězd nevšimne, na nebi se tam už velmi těžko hledají. A takových měst je více. Je to dáno tím, že světlo svítí i tam, kam nemá, je totálně vyplýtvané, svítí lidem do očí a oslňuje je. A tomu je možné zabránit.
Tím, že se budou do měst dávat jiné lampy? Jaké?
Podobné, jaké se už velmi dávno používaly u železničních tratí. Někde je mají stále, třeba ve Švýcarsku. Tato tradice se bohužel pokazila, nicméně je to ukázka toho, že takto svítit lze. A je spousta míst na světě, kde používají vhodnější lampy a ten rozdíl je nesmírný.
Můžete uvést nějaký konkrétní případ? Zemi, ve které světelné znečistění už tímto způsobem omezují?
Lampy, které nesvítí vodorovně a šikmo, jsou již zákonem předepsány v osmi italských regionech. Na území, ve kterém bydlí asi 25 milionů lidí, dá se říct, že je to většina Itálie. A i ve Slovinsku a i v některých oblastech Spojených států platí, že nové lampy musí být tohoto typu.
A u nás?
Zákon tady nic takového nestanovuje. Takto šetrněji svítí jen některé osvícené obce. Spousta takových lamp je například v Pardubicích a v Hostětíně, ve vesnici skoro na hranicích se Slovenskem, jsou dokonce už výhradně svítidla tohoto typu. Nesvítí na okolní stráně a zlepšení světelného prostředí je tam velmi výrazné.
Nejmenoval jste žádný příklad z jižní Moravy. Tady nikde takové lampy nejsou?
To ne, i v Brně jsou místa, kde je jich už poměrně hodně. Možná je to náhoda, možná to i trochu souvisí s mými snahami doporučovat lampy tohoto typu. Jsou například nad Husovou, Joštovou nebo Rašínovou ulicí. Nesvítí do dálky a když se třeba postavíte na Šilingrovo náměstí a podíváte se k Červenému kostelu, tak si všimnete, že dominantní je ten kostel a ne řada oslnivých lamp po cestě. Ostopovice nedaleko Brna je mají v lokalitě Padělky.
Proč jich není více? Jsou dražší, nebo si lidé neuvědomují, že se dá svítit i jinak? A jak tyto, podle vás vhodnější lampy, vypadají?
Myslím, že je to spíš z nevědomosti. Ten cenový rozdíl je tam nepatrný. Lampy, které splňují toto kritérium, jsou zakončeny rovně, nemají žádný vypouklý dolní kryt, kterým se světlo rozptyluje a odráží do stran a do nebe.
Při výběru pouličních lamp hraje větší roli estetické hledisko? Aby lampy byly hezké i ve dne?
Možná, asi ano, prostě na tu noční funkci se málokdo ohlíží.
A světlem tolik neplýtvejme
Nesvítí se také zbytečně moc?
To také. Silné osvětlení je na místě tam, kde je večer velký provoz, jezdí hodně aut a přes silnici přecházejí lidé. Když je však už provoz menší, může se svítit třikrát i čtyřikrát méně. Nesvítit moc silně a vypínat ho, pokud není potřeba. Jsou místa, kde se v noci světlo tlumí, ale zdaleka to není všude. Chybí to v obytných čtvrtích, přestože tam by to bylo obzvlášť velice prospěšné.
Proč?
Kdyby v noci do oken nesvítilo tolik světla, lépe by se tam bydlelo. Není to ani potřeba, když jsou ulice prázdné. Na to, aby člověk trefil domů, stačí malé množství světla. Navíc se ušetří spousta elektřiny a i to životní prostředí je daleko příjemnější.
Dokonce i lékaři říkají, že není moc dobré, když se v noci moc svítí. Že hůř spíme...
Světlo má nepochybně vliv na kvalitu spánku. A spousta lidí ho dnes dobrý nemá, právě proto, že jde jim jde z venku do domu příliš mnoho světla. A je to problém docela veliký a někdy se tomu ani nemohou účinně bránit.
Ani když si lidé do oken dají rolety nebo si do nich nechají namontovat žaluzie?
Problém je v tom, že když do místností jde světla hodně, musí být hodně husté, ale pak se do nich zase nedostane přirozené světlo při rozednívání. A to víte, jak se špatně vstává do tmy. Prostě to zastínění má tuto mrzutou vlastnost, že nám neukáže, že je ráno. To by musely být nějaké automatické žaluzie, které by se za svítání samy shrnovaly. To je jistě technicky možné, ale daleko levnější a spolehlivější by bylo, kdyby pouliční lampy nesvítily přímo do oken.
Dobře, světelné znečištění je tedy stále větším problémem, ale zdá se, že ho nikdo u nás neřeší. Nebo ano? Kdo by se měl ujat toho, aby zákon stanovil povinnost používat lampy, o kterých jsme se bavili, aby se také častěji vypínaly nebo alespoň tlumily?
V roce 2001 jsme se o to snažili spolu s kolegou Pavlem Suchanem, ale i Jiřím Grygarem a dalšími hvězdáři, tehdy o řešení takového problému lidé z jiných oborů stěží co věděli. Chtěli jsme, aby v zákoně o ochraně ovzduší nějaká taková věc byla. Žádná taková pravidla v něm však stále nejsou.
Proč se je nepodařilo prosadit?
Mimo jiné proto, že tenkrát ještě nebyla rozsáhle vyzkoušená. Dnes už můžeme říci, že v italských regionech i jinde fungují, velmi se osvědčila, dodržují se a hlavně pomáhají, takže není se čeho bát.
A pokusíte se o to znovu?
Už máme návrh nachystaný a chceme se letos do toho pustit. A budeme argumentovat i tím, že omezování světelného znečištění je i určitou ochranou klimatu.
