Vrcholem akce bude závěrečná audiovizuální show, která coby promítacího plátna využije zdi starobrněnského opatství, v němž slavný vědec žil a prováděl své pokusy. Show stvořil Drew Berry, americký autor, jenž proslul svými biomedicínskými animacemi, ale třeba i prací pro zpěvačku Björk. Prestižní deník The New York Times ho nazval „Stevenem Spielbergem molekulární animace“.
Jak Brno slaví Mendlova výročíKdy: pondělí večer od 19 hodin Kde: nádvoří starobrněnského opatství, Mendlovo náměstí v Brně Výročí: * 150 let od zveřejnění práce Gregora Johanna Mendela, jež se stala základem moderní genetiky. Program večera: 19:00 koncert kapely Progres 2 20:00 koncert kapely Stromboli 21:00 slavnostní projevy 22:00 vizuální show Drew Berry za doprovodu Filharmonie Brno |
„Drew Berry si sám vybral téma Mendelova odkazu, protože je přesvědčen, že Mendelovy myšlenky změnily chápání života i světa kolem nás,“ popsal Ondřej Dostál, ředitel Mendelova muzea Masarykovy univerzity, které oslavu pořádá. Světelnou poctu doprovodí navíc živá hudba od v Brně žijícího skladatele a manažera projektu Mendel: The Legacy Duncana Hendyho. Přímo na místě ji zahraje brněnská filharmonie.
Svět se dívá ke Starému Brnu
Už předtím se však návštěvníci dočkají nejen slavnostního připomenutí významu vědce, ale také koncertů kapel Progres 2 a Stromboli. Že se dnešní večer k brněnskému opatství upře zrak špiček genetické vědy, není nijak nadnesené prohlášení. Oslavě bude osobně přítomen prezident britské Královské společnosti Paul Nurse a emeritní prezidentka americké Genetické společnosti Vicki Chandlerová. On-line přenos mohou navíc sledovat vědci z Královské společnosti v Londýně, Natural History Musea v Berlíně, univerzity v australském Melbourne a mnozí další.
Vstupenky byly zdarma, ale pořadatelé už je kvůli vyčerpání kapacity areálu muzea nerozdávají. Událost však bude promítána také na obří obrazovku přímo na Mendelově náměstí.
Vítězství mysli i trpělivosti
Zatímco dnes jsou na zdi Mendelova muzea v Brně podepsáni i špičkoví držitelé Nobelovy ceny, kteří kvůli tomu speciálně v minulých letech do Brna cestovali, před 150 lety význam Mendelovy práce nedošel prakticky nikomu. Svět sice právě prožíval ohromení nad Darwinovou evoluční teorií, ale „naprosto mu uniklo, že Mendel právě poodhalil mechanismus, jakým se darwinovský vývoj druhů realizuje“, jak prohlásil při letošním výročí Mendelovy přednášky publicista František Houdek v časopisu Vesmír.
Jaký zázrak se to ve zdech starobrněnského kláštera tehdy odehrál, popsal Houdek 150 let poté, co 8. února a 8. března 1865 Mendel o svých závěrech přednášel v brněnském Přírodovědném spolku, jehož byl členem.
„Můžeme jen žasnout nad odvahou spatřovat v dosud zcela neznámém a stále ještě dost tabuizovaném procesu plození jednotlivé tahy elementů dědičnosti (ano, Mendel objevil geny, jen to jméno jim dal později někdo jiný) a zacházet s nimi jako se stavebními kostkami,“ prohlásil Houdek a doplnil, že Mendel je roven Maxu Planckovi, Albertu Einsteinovi a Nielsi Bohrovi dohromady, protože právě jeho objev základních zákonů genetiky je největším přírodovědeckým výsledkem zrozeným v českých zemích.
A Mendel má přitom ještě jednu zásluhu. Výrazně pomohl dalšímu budoucímu brněnskému velikánovi. Teprve devatenáctiletého Leoše Janáčka z chrámové pěvecké školy udělal vedoucím brněnského kůru, kterým pak Janáček byl ještě dlouho. Když Mendel zemřel, právě Janáček složil rekviem, které zaznělo na pohřbu génia přírodních věd.
