Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Úkol magistrátu Brna: Prodat Jaltu, teď hned. Nebo v ní budou úředníci

  10:01aktualizováno  10:01
Deset let uplynulo od podivné směny, kdy Brno za pasáž Jalta dalo lukrativní městské pozemky. Magistrát chce kauzu chátrající budovy v centru do konce června vyřešit. Buď ji prodá, nebo se do ní přestěhuje radnice Brna-střed.

Pasáž Jalta na snímku z roku 2005. | foto: Jaroslav ŠvandaMAFRA

Prázdná a chátrající pasáž Jalta na Dominikánském náměstí už deset let slouží jen jako nejznámější pomník podivných praktik brněnských politiků za vlády ODS. U soudů zaznělo i slovo korupce, tu ale nikdy nikdo nedokázal, natož aby za ni byl někdo potrestán.

Kauza Jalta

Když před deseti lety město zchátralou Jaltu získalo do svého vlastnictví, ODS ve vedení města plánovala, že se do budovy přestěhují úředníci magistrátu. Jak argumentoval tehdejší náměstek primátora Radomír Jonáš (ODS), všechny úřady by tak byly mnohem více po ruce.

Město proto v lednu 2006 dům směnilo s podnikatelem Miroslavem Lekešem za pozemky a domy v Černých Polích či Pisárkách. Jaltu znalec ohodnotil na 78,1 milionu korun. Experti ale už tehdy poukazovali, že městské pozemky, které za ni Lekeš dostane, mají hodnotu násobně vyšší.

O tom, že směna je nanejvýš podezřelá, se mluvilo už v době přípravy transakce. Jenže ani tehdejší opozice nic nezmohla. Rada města o směně hlasovala tajně.

„Situaci kolem směny Jalta pasáže lze hodnotit skutečně jako kauzu, která vykazuje nepochybné rysy korupčního jednání,“ zhodnotil v roce 2007 soudce Krajského soudu v Brně Michal Ryška. Přesto nakonec nebyl nikdy nikdo potrestán.

Nelichotivé kulaté výročí funkcionalistického paláce chce teď magistrát uzavřít novým využitím. Velmi rychle - rozhodnutí padne do konce června. V úvahu připadají hned dva scénáře.

„Máme celkem tři zájemce, kteří chtějí budovu koupit. Jeden nám to dal najevo i písemně a nabídl částku převyšující 100 milionů korun,“ uvedl brněnský primátor Petr Vokřál (ANO).

Jména případných kupců magistrát zatím zveřejnit nechce. Vokřál ale hned zmínil i druhou variantu.

„Pokud se s některým ze zájemců na prodeji nedohodneme do 30. června, jsme připraveni budovu přenechat městské části Brno-střed, která tam chce přesunout z nevyhovujících prostor svou radnici,“ řekl.

Ať už se odehraje jedna, nebo druhá varianta, současné vedení Brna by chtělo ukončit smolnou historii budovy, pro kterou - ač stojí na prestižním místě vedle Nové radnice - město nikdy nenašlo využití.

Funkcionalistickou pasáž s podzemním kinem na Dominikánském náměstí získalo Brno od podnikatele Miroslava Lekeše v lednu 2006. Lekeš přitom předtím budovu městu vyfoukl, když ji za nabídku o milion vyšší koupil od České pojišťovny.

Podnikatel pak ale souhlasil s tím, že Jaltu s magistrátem vymění za lukrativní městské domy a pozemky. Už tehdy realitní odborníci namítali, že městský majetek, který přejde do Lekešových rukou, má nejméně dvakrát vyšší hodnotu než pasáž Jalta.

Přesto koupi objektu prosadili tehdejší náměstek primátora Radomír Jonáš (ODS) a bývalý radní Pavel Blažek (ODS), pozdější ministr spravedlnosti. V tajném hlasování. Tehdejší primátor Richard Svoboda (ODS) smlouvu s Lekešem podepsal dříve, než opozice mohla požádat o zopakování hlasování. Od té doby prázdná stavba chátrá. Atraktivitu Jalty by v očích investorů nyní mohl o něco zvýšit parkovací dům, který dělníci dokončují ve vedlejší Panenské ulici.

Obchod nikdy neklapl

Město se pasáž pokoušelo prodat opakovaně za 100 milionů korun. Zájemci ovšem vždy vycouvali. Naposledy v roce 2013 projevila zájem podnikatelka Magdalena Robková. Ani ona ale domluvenou desetimilionovou kauci nikdy nesložila.

I proto je nyní magistrát k nabídkám na koupi obezřetný. Pokud konec června uplyne, aniž by měl na účtě kauci deset milionů a na stole jasnou dohodu, dostane budovu Brno-střed.

„Sídlíme v historické budově, jež bude vyžadovat nemalé investice. Stojíme tak před volbou, zda peníze investovat do historické stavby, která nikdy nebude bezbariérová a vždy bude mít vysokou energetickou náročnost, nebo využijeme modernější řešení, jímž by mohla být Jalta,“ vysvětlil starosta Brna-střed Martin Landa (Žít Brno).

Sídla úředníků největší městské části jsou rozstrkaná po několika budovách. Kromě hlavní adresy v Dominikánské ulici je to ještě Měnínská a Husova.

Paradoxem přitom je, že možnost sestěhování úředníků na jedno místo byla při prosazování směny hlavním argumentem náměstka primátora Jonáše. Po transakci ale nové vedení města - už bez ODS - přišlo s tím, že Jalta je v havarijním stavu a rekonstrukce by stála 300 milionů korun. Plány s palácem se zastavily.

Nynější vedení města odhady ceny rekonstrukce mírní. Podle Vokřála by to mohlo být mezi 150 a 200 miliony. Příprava projektu na opravu by mohla trvat zhruba rok a půl.

Do té doby bude údržba prázdné Jalty město stát další statisíce korun. Původně městské pozemky a domy se v rukou investorů změnily ve zlatou žílu. Například na jedné z posledních nezastavěných parcel v Masarykově čtvrti vznikla luxusní Rezidence Martinů.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.