„Je známé, že si pavouci vytváří nemrznoucí látku, díky které přežívají zimu. Zmiňované dva druhy to možná nedokážou a vysávají ji z jiných živočichů, čímž je usmrtí. Zjišťovali jsme, čím se tito pavouci konkrétně živí. Je to takzvaná mera skvrnitá - jeden z nejvýznamnějších škůdců hrušní v Evropě,“ poznamenal zoolog Stanislav Pekár.
Vědci tak popřeli všeobecně rozšířenou teorii, že se v sadech v zimě „nic“ neděje a živočichové v klidu přečkávají mrazy.
Mera je pro hrušně obzvlášť nebezpečná, protože na stromě parazituje tak, že ho dokáže úplně zahubit. „Navíc se schovává pod výběžky kůry, takže se k ní postřik ani nemusí dostat,“ podotkl Pekár. Mera vysává šťávu z listů i větví. Navíc přenáší v sadech nebezpečné choroby ovocných dřevin.
Přežití pavouků? Stačí lepenkové pásy na úkryt
Pavouky vědci krmili různými škůdci a vystavovali je rozdílným teplotám od -2 do 15 stupňů Celsia. Čím se živí, zjišťovali rozborem DNA potravy z jejich žaludků. „Budeme nyní zkoumat, v jaké míře pavouci mohou stromy před merou ochránit. Potom oslovíme sadaře,“ přiblížil další kroky vědců Pekár. Podotkl, že samotná přirozená regulace pavouků totiž není příliš nákladná „Postačí omotat na zimu kolem stromů lepenkové pásy, tam najdou úkryt,“ nastínil brněnský zoolog.
Sadařům už určití predátoři pomáhají a nahrazují postřiky. Například dravý roztoč typhlodromus pyri požírá v sadech a vinicích jiného nebezpečného roztoče, svilušku.
