Bývalou věznici v brněnském Cejlu využívalo hned několik režimů. Nyní ale už...

Bývalou věznici v brněnském Cejlu využívalo hned několik režimů. Nyní ale už několik desetiletí chátrá. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Káznice je pietní místo, rozhodli památkáři. Brnu to komplikuje plány

  • 14
Brněnští radní pořád nevědí, zda se odvolají proti vyhlášení bývalé káznice památkou. Areál stojí mezi ulicemi Cejl, Bratislavská a Soudní nedaleko centra města a jako soud a věznice sloužil do roku 1956.

„Máme čas do příštího čtvrtka, zatím o tom stále v radě diskutujeme,“ řekl náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno). Podle něj zatím ani není jasné, jestli se proti zpamátnění neodvolá také druhý, soukromý majitel areálu.

Ministerstvo kultury na návrh Národního památkového ústavu (NPÚ) vyhlásilo káznici z 18. století kulturní památkou minulý týden. To může zkomplikovat záměry města, které ji hodlá za stovky milionů korun přestavět na kreativní centrum a dokonce ji zařadilo mezi strategické projekty. Už teď má ale zdržení asi půl roku.

I když se o plánech s věznicí a kreativním centrem hovoří mnoho měsíců, dosud nemá Brno připravenou žádnou žádost o evropské dotace. Na těchto penězích ale přeměna budovy stojí. Hollan připustil, že žádost bude hotová až někdy v roce 2017 nebo 2018.

Posunuje se i vyhlášení architektonické soutěže, a to nejdříve na září. Město navíc bude muset začít znovu pracovat na už hotové studii proveditelnosti a zařadit do ní požadavky památkářů.

Památkáři chtějí zachovat krovy, město plánuje přidat patro

Podle původních představ měla budova sloužit jako inkubátor pro začínající podnikatele s nabídkou ateliérů, dílen, zkušeben či bytů. Ty měly být i pod střechou, kde má místo půdy vzniknout další patro. Památkáři ale žádají, aby byly zachovány právě střešní krovy.

„Nejenže je to historická budova, ale je to také pietní místo z doby nacistické i komunistické. Při plánovaných úpravách by měl být proto zachován pietní přístup,“ sdělil brněnský ředitel NPÚ Zdeněk Vácha. V káznici jsou dosud zachované mimo jiné cely smrti nebo původní vězeňská kaple.

„Nerozporujeme, že má být káznice památkou, ale některé části rozhodnutí ministerstva nám mohou ztížit nebo až znemožnit s objektem dobře zacházet. Chtěli bychom se bavit o rozsahu ochrany krovů a jak se dá přistoupit k využití střechy a půdních prostor,“ dodal Hollan.