Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Bzenec se chystá slavit 1000 let. I když výročí nesedí

  • 9
Lidé v Bzenci letos budou slavit. Město si připomíná tisícileté výročí založení, radnice už dokonce nechala vyrazit pamětní minci. „Na rubu bude vyobrazený zámek, na líci znak města a připomínka 1 000 let,“ chlubí se starosta Pavel Čejka. Akce má jediný háček: Výročí nejspíš vůbec nesedí.

Město, které proslavila výroba octu, bude kulaté výročí slavit zřejmě předčasně. Vyplývá to z historických pramenů i vyjádření odborníků.

„V srpnu v roce 1015 zaútočil na mocný hrad jménem Businc, dobyl ho, spálil a zajal v něm neméně než tisíc mužů kromě žen a dětí,“ takto popisuje ve své kronice (vznikala v letech 1012 až 1018) Dětmar Merseburský bitvu českého knížete Oldřicha s polskými ozbrojenci Boleslava I. Chrabrého.

Právě na základě tohoto zápisu chystá bzenecká radnice na letošek oslavy. Podle historiků však k bitvě došlo v úplně jiné lokalitě a na území Bzence nejsou po osídlení ze začátku 11. století žádné stopy.

„Rozbor válečných událostí z roku 1015 přesvědčivě ukazuje, že Oldřich operoval někde v Horní Lužici. Tam je proto nutné hledat onen záhadný hrad Businc,“ tvrdí například profesor Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně Zdeněk Měřínský.

Shoduje se s německými historiky, kteří hrad umístili na vrch Landeskrone do těsné blízkosti osady Biesnitz. Dodnes tam jsou totiž patrné stopy po rozsáhlém dvoudílném hradišti.

Bzenec přitahoval osadníky od pravěku. Hrad tam ale nestál

Jihomoravský Bzenec s Busincem ztotožnil před téměř 70 lety historik Jaroslav Dřímal. Argumentoval přitom lingvistickými důkazy a jazykovědným rozborem vývoje místního jména Bzenec.

„V historických českých pramenech se Bzenec objevuje ve tvaru Bisenz, Bisenece, Bizince, Bisencz. Navíc lokalita nad Bzencem se od nepaměti nazývá Starý hrad,“ argumentoval Dřímal v knize Připojení Moravy k českému státu za knížete Oldřicha.

Rok 1015 je zřejmě právě díky tomu zanesen i do jihomoravského svazku díla Hrady, zámky a tvrze a je zapsán i ve Wikipedii, přestože se Bzenec po roce 1015 nestal centrem hradského kraje, jak by se dalo podle historiků očekávat.

Archeologové z Masarykova muzea v Hodoníně navíc až donedávna nenašli ve městě ani jeho okolí jedinou stopu dokládající rozsáhlý hrad na počátku 11. století.

Nyní mají jeden zajímavý nález - našli kostru pohřbené ženy z 10. až 12. století.

Podle vedoucího archeologického oddělení Jaromíra Šmerdy lokalita Bzence přitahovala osadníky už od pravěku.

„Byli tam početně zastoupení hlavně Keltové, Germáni i Slované. Nicméně důkaz o existenci hradu na počátku 11. století v Bzenci ani o velké bitvě v téže době nemáme,“ upozornil Šmerda.