Půdu kolem Bořitova na Blanensku deště v posledních letech tak důkladně vypláchly, že už se tam rostlinám nedaří jako dříve. Když ji nedávno zkoumali odborníci, museli její cenu snížit. Na metr čtvereční to sice dělá jen 2 koruny, ale kdo jí má hektary, je rázem chudší o desetitisíce.
Cena půdy klesá i v jiných částech kraje. Černozem, díky které se jižní Morava stala nejúrodnější oblastí Česka, totiž z krajiny vyplavuje voda nebo odnáší vítr. "Zjistili jsme například, že v některých oblastech na Kyjovsku voda spláchla černozem mocnou více než metr až na spraš," popsal náměstek Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Ivan Novotný.
Zemědělci s horší půdou platí menší daň
Snižování ceny půdy má i další důsledek. Většinu pozemků si najímají zemědělci, přičemž majitelům se může stát, že jim budou platit nižší nájem. Například v Bořitově to však neudělali.
"Platili jsme nájem ve výši jednoho procenta. Když se tady letos bonita půdy snížila, nesnižovali jsme ho," uvedla předsedkyně společnosti ZEPO Bořitov Ludmila Slavíčková.
Kvalita půdy se zhoršuje v celém Česku a na jižní Moravě obzvlášť. "Je to dáno zdejším intenzivním zemědělstvím. Jsou tady obrovské lány, často v dlouhých svazích, a půda je tak mnohem více ohrožena vodní i větrnou erozí," vysvětluje Novotný.
Dopad to má i na tamní obecní pokladny. Z méně kvalitní půdy se platí nižší daň. A čím méně peněz finanční úřady vyberou, tím méně pošlou obcím. Jak to funguje, popsal soukromý zemědělec Ladislav Cápek ze Šardic.
"U nás se za hektar platí daň 750 korun ročně, ale Mistřiňáci nebo Dubňáci kousek od nás platí jen 350 až 400 korun, protože jejich půda má nižší bonitu. Pokud nám ji v Šardicích sníží, budeme platit méně," uvedl. Připustil však, že se sníží i hodnota jejich majetku.
Eroze odnesou miliony tun ornice ročně
Půda v Česku se hodnotila už za Marie Terezie. Tento proces, zvaný bonitace, se tady naposledy prováděl v letech 1974 až 1980. Od roku 1995 se průběžně aktualizuje. "jde především o oblasti, na kterých probíhá komplexní pozemková úprava nebo se připravují stavby typu dálnice či rychlostní komunikace," upozornil Ivan Novotný.
"Přebonitováno" a někdy i přeceněno je nyní v Česku na 500 tisíc hektarů zemědělské půdy z celkových 4,2 milionu hektarů. V praxi to znamená, že se z půdy odebírají vzorky, které se pak vyhodnocují podle různých kritérií.
"Podle našich analýz by mohlo v krajním případě v důsledku erozí z polí zmizet až 21 milionů tun ornice ročně. To představuje škodu 4,3 miliardy korun. To jsou jednak velké peníze, ale co je horší, takto degradovaná půda potřebuje mnoho desítek, či dokonce stovek let k tomu, aby regenerovala a dostala se do původního stavu," upozorňuje ředitel Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy Jiří Hladík.
Za to, že Česko málo chrání půdu, už dostalo pokutu od Bruselu. Od července proto ministerstvo zemědělství zpřísnilo podmínky pro pěstování. "Opatření se budou týkat přibližně jedenácti procent zemědělské výměry půdy. Podle nás je však situace už tak špatná, že by měla platit na polovině půdy,"míní Ivan Novotný.
