Když chtěli jít Brňané v roce 1976 na velký nákup, vyrazili do centra. Tam se totiž nacházela téměř polovina prodejní plochy celé jihomoravské metropole.
Po třiceti letech je vše naopak. Obchodů se zeleninou, pekařství, řeznictví, drogerií i malých krámků s oblečením ve středu města znatelně ubylo - a naopak přibylo velkých obchodních řetězců a center na jeho okrajích.
Z nejnovější studie, kterou vydal Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, vyplývá, že v centru Brna zůstalo jen sedm procent brněnské prodejní plochy. V roce 1976 to bylo 42 procent, v roce 1989 pak 32 procent.
Změny si všimla i Ludmila Šlapanská, která v Brně bydlí už přes padesát let. "Dřív byly jednotlivé obchody samostatné. Zvlášť jsem chodila pro zeleninu, maso i drogerii," vzpomíná. Dnes už ani ona do menších obchodů moc nechodí. Raději zajde do obchodních center, kde najde veškerý sortiment pohromadě.
Obchodů ubývá v celém městě
Malých obchodů neubývá jen v centru města. Loni odborníci z Geografického ústavu v celém městě napočítali jen kolem 3 500 maloobchodů. V roce 2006 jich přitom bylo téměř o tisícovku víc.
"Mohlo by se tak zdát, že se z centra vytrácí život. Ale bylo už i hůř, na minimum jsme se dostali v roce 2009, kdy obchody tvořily jen šest procent prodejní plochy," shrnuje nové poznatky jeden z vedoucích výzkumu Ondřej Mulíček.
Podle něj má Brno při troše optimismu dobu největšího propadu za sebou. Návrat k vysokým číslům ze sedmdesátých let ale nepředpokládá. Role městského centra se proměnila.
"Centrum už zkrátka nepatří mezi rezidenční oblasti. Zaplňuje se kolem deváté ranní, kdy jdou lidé do práce, a v šest večer se zase vylidňuje," podotýká Mulíček. Lidé se přesouvají do příměstských sídlišť a v budovách okolo náměstí Svobody dnes sídlí hlavně kanceláře.
Vznikají rovnou velké obchody
Ze studie, kterou vědci zpracovali pro brněnský magistrát, také plyne, že od posledního výzkumu v roce 1997 razantně vzrostla velikost prodejní plochy ve městě. Ale obchodů je i tak míň. Počet menších prodejen se od roku 2006 snižuje až o 135 ročně.
"Zkrátka vznikají rovnou velkoobchody," vysvětluje Mulíček. Většina lidí dnes vlastní auto a do velkých obchodních center na okraji Brna si zajedou. Podle Mulíčka tak zákazníci maloobchody částečně likvidují sami.
Že se s mizejícími maloobchody a přibývajícími obchodními centry zřejmě změnilo i nákupní chování lidí, potvrzuje socioložka Barbora Vacková z Masarykovy univerzity.
Ubývá malých obchodůV Brně se za posledních 10 let snížil počet obchodů o 20 %. Prodejní plochy je v centru jen 7,2 %, v roce 1976 to bylo 42 %, v roce 1989 pak 32 %. Od roku 1997 ovšem prodejní plocha ve městě vzrostla z 276 205 m2 na 672 768 m2. Z 29 městských částí se zvětšila prodejní plocha u 16 z nich. Největší nárůst zaznamenaly městské části Ivanovice, Slatina a Brno-sever. Obchody s potravinami tvoří pětinu prodejní plochy v Brně a přibývají ve 20 městských částech. Nejvíc jich zákazníci najdou v centru, v Králově Poli, Židenicích nebo Bystrci. |
"Lidé nakupují víc než před třiceti lety, mají na výběr víc zboží. A změna souvisí i s odlišným životním stylem," podotýká.
Do menších obchůdků podle ní zavítají jednotlivci a mladé páry, kteří nepotřebují a nechtějí jezdit na týdenní nákupy, nebo senioři, kteří se do obchodních center na okraj města nedostanou například kvůli zdravotním potížím.
A také lidé, kteří se více zajímají o to, co jedí a kupují. I díky těmto zákazníkům podle socioložky maloobchody nezaniknou, ale zažijí pomalou renesanci.
"Vznikají nové specializované obchody s farmářskými výrobky, které jsou místní a kvalitní. U městských lidí, kteří nejsou nadšení z vyjíždění do hypermarketu, si své zákazníky najdou a přežijí," myslí si.
Za pravdu jí dává prodejkyně z farmářského řetězce Sklizeno Petra Sobotková. "Pravidelně u nás nakupují lidé, co pracují poblíž, a studenti. Ti pro svačiny zajdou i dvakrát denně," směje se.
Vedoucí butiku s oblečením Wolfgang Store v centru Brna Zuzana Milandu zase upozorňuje, že mezi její zákazníky patří lidé přesycení konfekcí a konzumem. "Pro originální kousky se k nám vrací dvanáctileté holky i šedesátileté dámy," říká.
Obchodníci bojují i s internetovou konkurencí
Zákazníky malé obchody ztrácejí i kvůli internetovým obchodům. Podle odborníka na e-shopy Jana Vetyšky je důvodem pohodlnost lidí. "Na internetu můžete nakupovat kdykoli, třeba o půlnoci. Zákazníci snadno porovnají parametry výrobků, nemusí cestovat po nákupních centrech a zboží jim doručí až domů," popsal.
Malé obchody nemizí jen ze středu Brna. Podobně jsou na tom i centra dalších měst. Menších obchůdků viditelně ubylo třeba v historickém centru Ostravy, které zákazníci opouštějí kvůli nákupnímu komplexu Nová Karolina.
Prázdnotou zejí obchody v Jihlavě, kde prodejcům vyrostla konkurence v podobě obchodního centra City Park. A prodejny mizí i z centra Plzně, kde obchody nahrazují výnosnější bary a restaurace.
