Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jako na jihu Francie. Ceny moravských vinic letí nahoru, jsou populární

  15:21aktualizováno  15:21
Ceny vinohradů v posledních letech strmě rostou. Té pravé viniční půdy je málo. Stojí o ni velké firmy, aby mohly ukojit českou poptávku, i lidé, pro které je prestiží mít vlastní víno. Ceny se dají srovnat s těmi na vínem vyhlášeném jihu Francie.

Ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Za hektar průměrné vinice v Burgundsku kupec zaplatí čtyři miliony korun, v Bordeaux přes miliony dva. S takto vysokými částkami už můžou směle soutěžit i vinice na jižní Moravě.

Zatím rekordní částku zaplatila na sklonku loňského roku společnost Chateau Valtice – Vinné sklepy Valtice. Sedm milionů korun nabídla Mikulovu za tři hektary starého vinohradu na svazích Svatého kopečku.

Metr čtvereční vinice tak ocenila na 251 korun, přestože v ní roste réva stará až čtyřicet let a i drátěná konstrukce vinohradu už dosluhuje.

Některé pozemky by chtěl každý

Průměrně se momentálně za metr platí zhruba padesátikoruna. Před čtyřmi lety to bylo korun třicet. V případě dobré polohy jsou ale vinaři ochotni zaplatit mnohonásobek odhadní ceny.

„Zejména na Pálavě jsou polohy, které by rád vlastnil každý,“ tvrdí Martin Půček, výkonný ředitel Svazu vinařů České republiky. Nastiňuje, že viniční tratě jako Železná, Purmice, Goldhamer či Věstoňsko na Mikulovsku a Znojemsku se mohou stát firemním zlatem každého vinařství.

A to je stále řeč jen o ceně pozemku, do níž se nepočítá konstrukce vinohradu a samotné rostliny révy.

Částka, kterou Chateau Valtice – Vinné sklepy Valtice zaplatili, překvapila i Rostislava Koštiala, starostu Mikulova. Město dosud vinici vlastnilo a dlouhodobě pronajímalo.

„Je už velmi stará, vyžilá, v podstatě je to jen pozemek,“ vysvětluje starosta. Podle odhadu měla vinice cenu zhruba 400 tisíc korun na hektar. To, co nabídli valtičtí vinaři, představy Mikulovských dalece překonalo.

„Ukázala se tady bonita Mikulova. Cenu neutvořil jen ten samotný vinohrad, ale hodnota a atraktivita této destinace,“ míní Koštial.

Šéf společnosti Marek Šťastný samotnou koupi před koncem roku komentoval tím, že si udělali „vinařskou radost“. A podobnou cenu už zřejmě za vinohrad nikdy nezaplatí.

Mít svůj vinohrad je móda a prestiž

Šéf svazu vinařů Martin Půček však nevylučuje, že by v budoucnu taková cena nemusela být výjimkou. „Cena půdy bude neustále růst. Je jí prostě jen určité množství. Víc jí nevyrobíme,“ naznačuje s tím, že zájemců o koupi je pořád hodně.

Mít svoji vinici, navíc v dobré trati, je velkým trendem. „Je to moderní, dotváří to image,“ potvrzuje šéf Znovínu Znojmo Pavel Vajčner. Soukromý vinohrad či vinný sklep vytváří dobrou tvář mnoha podnikatelů i osobností.

Na jihu Moravy například svoje víno vyrábí spolu s hercem Karlem Rodenem producent filmu Bobule Tomáš Vican. Vinařství si tu pořídil někdejší ředitel televize Nova Vladimír Železný. A na české straně vlastní svoji vinici šéf České národní banky Miroslav Singer.

Poptávka se ale zvyšuje i z mnohem pragmatičtějších důvodů. Vinařství potřebují pokrýt hlad – respektive žízeň – zákazníků.

„Tuzemští vinaři dokážou pokrýt jen zhruba třicet až čtyřicet procent spotřeby vína v republice. A zájem o moravské víno pořád roste. Proto je tak velký zájem o půdu, na níž by se mohly vinice vysazovat,“ vysvětluje Martin Půček.

O rozšíření vlastních vinic se snaží i ti, kteří dosud z části vyráběli víno z hroznů ze zahraničí. Boj proti zahraničnímu dovozu, který je nejčastěji spojován s problematikou pančování vína, vyústil v novelizaci zákona o vinařství a vinohradnictví, která minulý týden prošla vládou. Navíc tuzemské firmy se snaží zbavit nutnosti hrozny dovážet.

„Legislativa se hodně zpřísnila, takže vinaři se snaží všechno vypěstovat tady,“ potvrzuje Vajčner.

Obří nákupy

Poslední léta tak byla ve znamení velkých nákupů. Kromě Znovínu Znojmo, který koupil vinice na Hustopečsku, plochy vinic výrazně rozšířilo třeba Zámecké vinařství Bzenec. Koupí 165 hektarů nových vinic na Slovácku v létě rozšířilo celkovou plochu vinic na 520 hektarů.

Ředitel vinařství Bořek Svoboda tehdy potvrdil, že snažení vinařství vychází z jasného cíle – pokrýt co největší část produkce vlastními hrozny. „Je to záruka kvality vína a současně možnost zachování jedinečné charakteristiky stávajícího sortimentu jednotlivých výrobkových řad,“ uvedl Svoboda.

Novou možnost, jak rozšířit své vinice, letos vinařům nabídne také Evropská unie. Povolila totiž nové výsadby. V České republice se každý rok bude moci plocha vinic rozrůst o jedno procento.

Letos je to konkrétně asi 175 hektarů. Žádosti o novou výsadbu se mohou podávat až do konce února na registr vinic Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.