Mezi spáleništi a zbytky opuštěných staveb pobíhá jen zatoulaný pes. Na místě bývalé chatové osady zvané U Žlíbku to vypadá jako po přírodní katastrofě. Majitelé zmizeli. Museli totiž uvolnit místo stavbě sluneční elektrárny.
Slum na břehu nádrže
Jejich černé stavby byly dlouholetým trnem v oku šakvické radnice i některých občanských sdružení. Na čtyřicet chat totiž proměnilo břeh jezera v neutěšený slum. Své příbytky si osadníci, většinou rybáři, vyráběli z čehokoliv. Chyběly záchody i přívod vody.
Problémem byla i likvidace odpadků. Místo vypadalo jako chudinská čtvrť. Jenže její obyvatelé si tu zvykli. Věděli, že konec jednou přijde. Jenže nepřestávali doufat.
"Několik let se snažili lidé s obcí jednat. Ale ta jim nechtěla pozemky prodat. Vyčítala jim, že jsou stavby stlučené z kdejakého kusu dřeva. Ale kdo by investoval peníze do něčeho, co mu nepatří," vysvětluje pohnutky chatařů Zdeněk Čechal.
Jeho otec si tu na okraji osady před lety vybudoval jednu z těch úpravnějších chat. Teď ho prý ranila smrt kamaráda Jiřího Vinického. Zdeněk Čechal se bojí o otcovo zdraví. - čtěte Osada mizí, srdce rybáře nevydrželo
Zachrání se dvě chaty
"Dnes odpoledne jsem jednal se starostkou obce, abych zjistil, jestli jsou nějaké možnosti. Byla velmi vstřícná. Zdá se, že řešení je na světě," říká spokojeně. Od starostky se dozvěděl, že jejich chata stojí na soukromém pozemku.
"Je navíc na okraji lokality u lesa, kam elektrárna nezasáhne. Když si pozemek koupí do svého vlastnictví,mohou stavbu zlegalizovat," připustila starostka Milena Brzobohatá.
Naději na přežití tak mají dvě stavby z původních čtyřiceti, které v lokalitě U Žlíbku stály. "Soused říkal, že to udělá stejně jako já," potvrdil Čechal.
Že bude jeho otec sídlit vedle slunečních panelů, to Čechalovi nevadí. Vyčištění oblasti od nevzhledných staveb rovněž vítá. "Bude to tak možná lepší," říká.
Díky elektrárně bude hřiště
Stavět se elektrárna začne počátkem září. To by už měl být schválený i regulační územní plán, bez kterého nelze začít. "Schválení už finišuje," potvrdila starostka Brzobohatá.
Zhruba osm hektarů tak pokryjí sluneční panely. "Bude to dosud největší fotovoltaická elektrárna v republice. Její výkon bude pět a půl megawatty," přiblížil Pavel Louženský, jednatel společnosti L-Contact, která ji postaví. Elektřinu by měla vyrábět už koncem roku.
Z pronájmu pozemků zbohatne i obec. "Smlouva je sjednaná na třicet let, a do obecní pokladny tak ročně přiteče 1,6 milionu korun," přiblížila starostka. "Potřebujeme nové chodníky, rekonstruujeme školu, chybí i dětská hřiště. Také chceme podporovat místní folklorní sdružení a sport," plánuje starostka.
Mělo to být rekreační centrumReprezentativní rekreační centrum na břehu šakvických nádrží bylo původní vizí vedení obce. S takovým úmyslem zanesla také pozemky do územního plánu. A proto také bojovala za odstranění letitých černých staveb. "Jenže neustále se měnili zájemci o tuto oblast, někteří od záměru později ustoupili, jiní měli pro nás nepřijatelné podmínky," vysvětluje starostka, proč se původní plány nenaplnily. V nabídce společnosti, která vybuduje fotovoltaickou elektrárnu, nakonec radnice viděla dobrou variantu. A vyřeší tak dva problémy naráz. Zbaví se nevzhledného slumu, nové využití pozemku navíc přinese peníze pro obyvatele obce. Další generace přitom nebude v případném využití lokality pro jiné účely omezena. Fotovoltaická elektrárna má totiž životnost kolem třiceti let. Teď je podle starostky ale třeba vyřešit ještě jeden problém s černými stavbami. V těsném sousedství budoucí elektrárny totiž stojí další podivná osada. Jenže ta je na soukromých pozemcích. A úřady na ni příliš nemohou. Lidé tu pronajímají rybářům vysloužilé obytné přívěsy a maringotky. Sociální zázemí je zcela nedostatečné. Problém je i s územním plánem. Ten na místě předpokládá jen stavbu apartmánových domů. Majitelé pozemků by ale raději běžné rekreační stavby. Změna plánu by vleklý problém s černými stavbami mohla vyřešit. "Stavební úřad by už pak měl pod kontrolou provedení staveb," vysvětlila starostka Brzobohatá. |
