Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Brněnský „Bronx“ je nejvíce zatížený chudobou a následnou kriminalitou

  10:00aktualizováno  10:00
Policie rozjíždí unikátní průzkum, který poprvé hledá vztah mezi kriminalitou a chudobou. Mezi rizikovými regiony jižní Moravy je i Brno a Znojemsko. V jihomoravské metropoli je na tom pak nejhůře ulice Cejl a Francouzská.

Velký zásah Policie ČR v brněnské ulici Cejl, ilustrační snímek | foto: Magda Kucharičová

Porovnáním čísel nezaměstnanosti, příjemců sociálních dávek a počtu trestných činů vzniká mapa rizikovosti okresů. Vysoké příčky na tomto žebříčku obsadilo Brno, Znojemsko, ale i Hodonínsko.

"Chudoba plodí frustraci. Kolem chudých lidí se neustále motají perspektivy, na které nemohou dosáhnout. Pak bývají schopní si je opatřit jinou cestou," vysvětlil podstatu průzkumu brněnský psycholog Jiří Brančík.

Studie sčítala několik parametrů do výsledného indexu. Ten sestával z počtu nezaměstnaných na deset tisíc obyvatel okresu, počtu příjemců sociálních dávek a množství kriminality na určitý počet obyvatel.

Problémové ulice? Cejl i Francouzská

Tabulce rizik podle očekávání vévodí severní Čechy a Ostravsko. Brno však s desátou příčkou porazilo i Prahu, která se mezi patnáctku nejnáchylnějších regionů nedostala. Zřejmě proto, že je v Brně o něco vyšší nezaměstnanost.

Moravská metropole ale dominuje právě ve srovnání indexu kriminality. V míře kriminality na určitý počet obyvatel dopadla na špici žebříčku hůř již jen Ostrava.

"Ve velkých městech bývá zákonitě větší kriminalita. Platí tu uvolněnější pocit osobní svobody. Na vsi si lidé vidí do talíře, Brno je anonymní. To vede k pocitu, že se tu člověk může schovat," míní psycholog.

Bronx

Tento název zlidověl pro problematické části měst. Původně je to jeden z pěti obvodů amerického města New York. Bronx se proslavil hlavně v 60. letech minulého století jako nejbrutálnější část města, kde kvetl obchod s drogami a přepadení byly na denním pořádku. Dodnes je to jedna z nejchudších částí New Yorku, kde žije silná hispánská a černošská komunita. Čtvrť je také známá jako domov hip hopu a breakdance.

To potvrzuje i brněnský policejní ředitel Martin Kotlan. Nejpalčivější problém tu policisté spatřují v sociálně vyloučené lokalitě ulic Bratislavská, Francouzská a Cejl.

"Lze tu pozorovat vazbu mezi typy kriminality a postavením, ve kterém člověk je. Odhadujeme, že 95 procent drobných kapesních krádeží páchají obyvatelé této lokality. Ale ne přímo v ní, to je častý omyl," popsal Kotlan.

Podle něho souvisí problém brněnského Bronxu hodně se zaměstnaností. "Dnes nám tam vyrůstá už druhá generace dětí, které nikdy neviděly svoje rodiče pracovat," dodal Kotlan.

Rizikové je i Znojemsko a Hodonínsko

Podle ředitelky Muzea romské kultury Jany Horváthové potřebuje brněnská vyloučená lokalita více pozornosti. "Chce to více terénních pracovníků, kteří by s rodinami odborně pracovali. Problém je i v tom, že děti ze segregované lokality chodí do jedné školy. Tak si nesou dál s sebou sociální handicap," popsala Horváthová.

Dvanáctou příčku průzkum přisoudil Znojemsku. Tam je sice kriminalita oproti Brnu zanedbatelná, zato nezaměstnanost o polovinu vyšší.

"Necítím, že by se to podepsalo na kriminalitě, ale zdejší lidé jsou pak náchylnější k depresi, úzkostem a psychickým nemocem," míní znojemská soudní znalkyně Štěpánka Havlíková.

Na Hodonínsku nyní narůstá kriminalita ve větších městech. "Je tu nejnižší kupní síla a vysoká nezaměstnanost. To se podepsalo," potvrdil policejní ředitel Petr Flašar.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vězení (ilustrační foto)
Policisté dopadli muže, který přepadl pošty. Hrozí mu deset let za mřížemi

Až deset let hrozí jednačtyřicetiletému muži, který podle kriminalistů přepadl pošty v Brně a Mutěnicích na Hodonínsku. Dopadli ho v jedné z obcí na Brněnsku....  celý článek

Šárka Skorkovská pracovala na oční klinice Fakultní nemocnice u svaté Anny a...
Žena ve vedoucí funkci musí zůstat ženou, míní oční lékařka Skorkovská

Jen přečíst jména těch, kterým oční lékařka Šárka Skorkovská pomohla znovu ostře pohlédnout na svět, by zabralo dost času. V oboru totiž působí přes pětadvacet...  celý článek

k řece Svitavě v Brně se chodí relaxovat. V budoucnu se v části toku zlepší...
Po nábřeží Svratky je čas i na Svitavu, volají organizátoři festivalu

Zatímco nábřeží Svratky blízko centra Brna čeká, až jej začnou opravovat podle návrhu architekta Ivana Rullera, Svitavě se moc pozornosti nedostává. Pořadatelé...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.